Marqta

Začíná to nadějně, bohužel to je tak všechno...Silnější 1 hvězda.

Myslím, že všechno už tu bylo napsáno. nečekejte nic výjimečného, žádné překvapení. A tím je tenhle film speciální, právě tím, že ukazuje v úvozovkách jen to co se děje navíc s naprostou jednoduchostí. Nic víc a nic míň. Silné čtyři hvězdičky.----" I knew this day would come, except why is it happening now? First I get married, have kids, end up with two ex-husbands, go back to school, get my degree, get my masters, send both my kids off to college. What's next? My own fucking funeral? I just thought it would have been better."----

Celkem povedené drama o chlapci s nelehkým osudem. To co mi tu chybělo bylo trošku více souvislostí- protože snímek, jakoby byl pouhou výsečí z celého příběhu. Pro to, co bylo cílem filmu to naprosto stačilo a možná by bylo zbytečné tam něco přidávat, ale pro mě osobně to bylo místy celkem ploché. Líbila se mi kamera a celkový způsob realizace příběhu. (Tím myslím zajímavé a všeříkající zachycení- ke kterému už ani nebyl potřeba nic říkat.)

Na jednu stranu je to snad ještě lacinější, než by jeden čekal, na druhou stranu se nedá odepřít, že jakkoli to je předvídatelné a umělohmotné a ohrané tak je ta zápletka s posedlostí (kterou všichni viděli už nevímkolikrát) zpracována dobře. Scénář je v rámci možností a za daných okolností povedený, plný akce, lehce absurdní, místy přitažený za vlasy se směšnými dialogy...prostě přesně takový jak byste od tohohle filmu mohli očekávat... ...jen ne originální, nebo něčím zajímavý...Asi by si to jednu hvězdičku zasloužilo, ale nějak se mi to příčí.

Citlivé jemné drama s dobrými dialogy. Velmi realisticky vykreslené, což je až k podivu, když člověk uváží všechny ty okolnosti, které neříkám, že jsou nemožné aby se odehrály, ale jen silně nepravděpodobné, že se všechno tohle zrovna sejde....Ale možná se pletu...Film určitě není dějový a v mnoha případech takové filmy končí tragicky prázdně, plytce, prvoúčelně, ale tady to pro mě z nějakého důvodu celkem fungovalo. Možná za to můžou sympatičtí herci a jejich dobré výkony, povedená kamera, prostředí plné pastelových barev, které dodává správně melancholickou atmosféru, nebo vhodně zvolená kratší stopáž. Neříkám, že nebyly momenty, kdy jsem si říkala, jestli se třeba nezačne dít něco další a jestli je náplní celého snímku vážně jenom ten jeden motiv...Celkově jsem byla mile potěšená, vidět se to dalo a zážitek to byl poměrně příjemný. Znovu si to asi nepustím. Váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami. ----"Through plenty of crying, I've learnt to be content that I won't always be happy, secure in my loneliness, hopeful that I will be able to cope. Every year on Christmas Day I get very lonely. An incredible feeling of solitude. On this day, everything has stood still, even the trees have stopped rustling, but I'm still moving, I want to move, but I have nothing to move to, and nowhere to go. The scars beneath my skin suddenly surface and I get scared. Scared of being alone. But tomorrow is another day."----

Lehce kontroverzní a silně chaotický počin. Což už samo o sobě vystihuje i postavu Igbyho. Chvíli jste někde a v dalším momentu někde jinde. Věci se dějí a vy to sledujete, nezastavujete se ani nezpomalujete. A pak hop jste zase někde jinde. Všude je zmatek, ale v těch důležitých věcech je celkem jasno- alespoň na chvíli. Nevadilo by mi trošku více jasnosti a nějakého osvícení / zasvěcení do tohoto snímku. Nevím, jestli je účelem aby byl člověk po jeho shlédnutí naprosto zmatený a okusil tedy ono "hledání podstaty všeho", kterým se Igby tak nějak prokousával. Pokud to ale účel nebyl, tak mi asi uniklo něco důležitého, nebo jsem ve své naivitě neobjevila skrytý hlubší význam. Jen trochu více kontextu, trochu více náhledu do duše jednotlivých postav a trochu méně chaosu a tenhle film by rázem byl pro mě mnohem hodnotnějším. Rozhodně nelituji, že jsem se na to podívala, to vůbec ne, jen jsem asi čekala trochu víc. Kierab Culkin naopak předčil mé očekávání a to tak, že byl pro tu roli vážně dokonalý. Stejně tak i ostatní herci a v neposlední řadě hudba. ----" You see it, Igby? I feel this great, great pressure coming down on me. It's constantly coming down on me. It's crushing me."----

Zajímavý snímek, který dokonale vystihuje co dokáže z člověka udělat chvilkové poblouznění a co všechno je pro něj člověk ochotný obětovat. Všechno je do detailu "vytuněné" a vychytané - což může bohužel někdy lehce navodit dojem umělosti a přehrávanosti. To co bylo perfektní byla doslova "psychycká analýza" kuřáků - to se vážně povedlo asi nejlépe co jsem kdy viděla. Hudba a prostředí rozhodně taky skvělé. To co mi vadilo (i když ne tolik jako u Dolanova staršího snímku I Killed my mother) byly zpomalené záběry. Musím přiznat, že někam se to dokonale hodilo, ale někde mě to dost otravovalo zejména vzhledem k jejich délce.

Bezpochyby nádherně natočený a zpracovaný snímek. Do detailu propracovaná atmosféra, hudba a skvělá kamera. Potom od každého žánru trochu- pořádná sci-fi zápletka smíchaná s psychologickým dramatem- řekněme, že tyhle části samy o sobě, by možná byly zajímavé, nikoli však zpracovatelné do 89 minut. Ale právě ta kombinace "všedně nevšedního" a naprosto nemožného vytváří ten podivuhodný obal tohoto snímku, který člověka upoutá. Musím se přiznat, že mi tam úplně nesedla romantická zápletka- působila na mě moc uměle a vyumělkovaně. A konec, no ten mě taky upřímně zrovna neuchvátil. Nicméně- za vidění to nepochybně stálo a ta tajuplná atmosféra mi ještě dlouho bublala v hlavě. Dávám čtyři silnější hvězdičky. ----"What would we say to ourselves? What would we learn from ourselves? What would we really like to see if we could stand outside ourselves and look at us?" ----

Jsem z toho trošku rozpačitá. Určitě to je silný příběh, se spoustou myšlenek , zajímavých postav a se skvělým obsazením. Moc jsem ale nepochopila scénář. Film mi přišel hodně nasekaný na jednotlivé scény, které byly někdy hodně hodně dlouhé, více jako divadelní hra než jako film a plné dlouhých dialogů. Možná by nebylo na škodu si před shlédnutím přečíst knihu, aby měl člověk trochu více souvislostí.

Věřte mi, vydržte tak prvních 45 minut, pak se připravte na "pořádný let". Sci-fi se míchá s tím co je aktuální pro nás v tuhle chvíli. Jak tedy ve významu globálním tak ve významu osobním, Jsme lidi, malí zbabělí, sobečtí, toužící po společnosti, kontaktu a citu (množství a pořadí ať si každý určí sám). Ve výsledku je film narvaný emocemi, stejně jako filozofickými úvahami a spoustou vědy (nebo pseudovědy? tu hranici já bohužel neumím posoudit). Chápu že tohle téma vyvolává rozporuplné pocity a názory, na druhou stranu to tady a teď prostě nikdo definitivně nevyřeší, pokud někdy někdo vůbec...což mě přivádí k tomu jestli má tedy vůbec cenu se zabývat celou tou myšlenkou a jestli by (čistě sobecky a zbaběle) nebylo jednodušší si jen "užít" tenhle film se skvělou hudbou, zpracováním celkově a s velmi vydařeným hereckým obsazením a neplýtvat čas hlubokým filozofováním....Ehmmm pane Nolane, pěkně jste mi zavařil mozek, to se musí nechat.----"TIRSi, jakou máš nastavenou úroveň humoru?" "Na 100%.""Sniž si ji prosím na 75%."