Marqta

Psychologická zápletka je nedotažená a působí uměle. Děj je téměř nulový a i ta špetka toho- co by se dalo dějem nazvat je vážně uspávací. Myslela jsem, že už to snad ani nedokoukám, nakonec jsem vydržela, protože jsem si říkala, že se tam třeba začne dít něco zajímavého...nebo aspoň něco...Ale ono nezačlo, takže všem vřele doporučuji se tomuto zvláštnímu snímku o ničem a bez pointy obloukem vyhnout.

Velmi originální a povedený počin. I příběh i prostředí, všechno bylo naplánované do posledního detailu. Prostředí, kostýmy všechno to tak nějak doslova malovalo "líbivou" vizuální složku snímku. Všechno bylo do sebe perfektně poskládané a přestože se jedná o příběh v příběhu, kde se vypráví příběh (:D) myslím, že po počátečním (opodstatněném a lehko zdůvodnitelném) zmatení diváka je všechno srozumitelně pospojované dohromady. Nesmím opomenout vyzdvihnout příběh samotný, který je plný vtipu, místy možná i tragikomických motivů. To jediné co mi možná trochu vadilo je relativně povrchní pojetí postav, na druhou stranu to ale fungovalo skvěle i s postavami pojatými jako postavičky...A v neposlední řadě povedené herecké obsazení. Slabší 4 hvězdičky.----"To be frank, I think his world had vanished long before he ever entered it - but, I will say: he certainly sustained the illusion with a marvelous grace!"----

Po celkem zajímavé úvodní scéně se to nějak zvrtne. Neděje se prakticky nic a to jediné co člověk vnímá je zoufalství, které už téměř hraničí s odevzdaností. Popravdě nevím, co si o tomhle filmu myslet. Svým svérázným způsobem se může zdát originálním a zajímavým, ale mě to nějak minulo. Sice mě to nepohoršilo (jak tu někdo píše), ale ani mě to nebavilo. Přes to se musím přiznat, že atmosféra je celkem hutná a nechává mě i po shlédnutí na rozpacích. Říkám si- co to proboha bylo ? Ani dokument, ani příběh- spíš takové lyrické vyobrazení života v zapadákově- ve státě Ohio. Za mě se to pohybuje někde mezi 1 a dvěma hvězdičkami.

Film, který mě určitým způsobem hodně zklamal a určitým způsobem hodně překvapil. Prvních 45 minut jsem myslela, že to ani nedokoukám- jak se tam nic nedělo a jak mi to přišlo všechno hloupé. Naopak poslední třetina-byla vážně dobrá a konec, konec byl vážně dokonalý. Ale nemůžu si pomoc, něco mi prostě na tom filmu nesedí, celkem mě mrzí, že tam nebylo více postav a taky, že příběh působil někdy celkem nuceně a nepřirozeně. Ale pokud tady je jednoznačný důvod, proč se na tenhle film podívat, tak je to Ryan Gosling. Ten totiž exceloval a musím bohužel přiznat i to, že táhl celý film, což samozřejmě není nic špatného- do té chvíle, než přijdou scény ve kterých se neobjevuje. Takže, za mě 3 hvězdičky, ale ta třetí tam je jenom kvůli Ryanovi (takže spíš 2,5 :D) a myslím, že bude trvat poměrně dlouho, než najdu odvahu si tenhle film pustit znovu, jestli vůbec.

Zajímavě natočený snímek, který se celkem originální formou zabývá ztrátou blízké osoby. To co podle mě filmu nejvíc přidává na kvalitě je prostředí, způsob natočení- taková nějaká celková atmosféra a Jamie Bell. Začátek na anglickém venkově je v lehkém kontrastu s pošmourným a šedavým vzhledem Edinburghu. Z obojího je ale dalo by se říci vydáno maximum- toho co prostředí může poskytnout a jakým způsobem působí ve filmu. Pro mě dosud moc neznámý Jamie Bell podává skvělý výkon a pro svou roli se navíc vážně hodí. Další věc, která se mi líbila byla hudba. Příběh celkově není žádné veledílo, ale za vidění to rozhodně stojí. Silné tři hvězdičky.

Tohle mě psychicky rozsekalo- myslím, že to je od té doby co jsem viděla Requiem za sen první (maximálně druhý) film, kde jsem zůstala na konci jen tupě hledět do titulků- neschopna se odtrhnout. Tenhle film se drží toho, že slova jsou častokrát naprosto zbytečná a o to víc vás to zasáhne, protože některé záběry řeknou víc, než tisíc slov. To celé doprovázené hudbou z které vám bude běhat mráz po zádech. A v neposlední řadě Michael Fassbender- vím, že už to tady bylo napsáno nesčetněkrát přede mnou, ale to co dokázal, bych označila jako jeden z nejlepších hereckých výkonů vůbec. "Try do something, Actions count not words."Přestože by se dal tenhle film chápat jednoduše- jako o sexuální závislosti, tak pro mě je především o strachu, strachu z toho projevit emoce, zavázat se, nebo udělat něco závažného- něco co se nebude moct vzít zpět. Dávám slabších 5 hvězdiček.

Natočené je to hezky. Herci jsou super a prostředí taky- jediná věc co pokulhává je scénář, který ze silného příběhu dělá jednoduchou, nedotaženou a nic neříkající slátaninu. Ale zase to neni úplný propadák- kamera je třeba fakt zajímavá.

Já samozřejmě patřím do oně Harry Potter generatin, takže moje hodnocení možná berte s trochou nadsázky. Ale, tenhle díl je snad jeden z nejlepších. To, co mi přišlo u Fénixova řádu, tak ostříhané a přetvořené ( v porovnání s knihou) je tady pryč a je to nahrazené vtipnými scénami a dobrou atmosférou. Toma Felton dostal konečně možnost ukázat, že opravdu umí hrát. A ta první scéna (smrtijedi) - letící Londýnem- wow tak to je pecka. ----"Hermione : Hey! She's only interested in you because she thinks you're the Chosen One." Harry : :But I am the Chosen One. Sorry... kidding!"----

Takové vážné a svým způsobem velmi smutné téma, pojaté tak lehce, přirozeně a vtipně, že by to někomu mohlo připadat ironické, nebo až pohoršující ( a to podle mě zcela oprávněně) nicméně mě tenhle film sedl. Je pravda, že tvůrcům jednoznačně šlo právě o to, zahrát na city divákům a že by se tak mohl celý film zdát prvoplánový a jednoúčelový. Možná to bylo tak dokonale promyšlené, že se jim to v mém případě povedlo na sto procent a nebo je zkrátka samotný příběh tak silný ( a to je rozhodně :D), že to člověka dostane- nehledě na to, jak je to prvoplánové. Jediná věc, která mi snad vadila je (jak už tady bylo zmíněno) předvídatelný konec.

"Film svou důmyslnou skládankovitostí připomene 21 gramů režiséra Alejandra Iñárritua." Ehhhm jedině pokud hodně přimhouříte oči a celou dobu se budete dívat přes kaleidoskop. Což ode mě není dvakrát hezké říct, protože Havaj, Oslo rozhodně není špatný film. Do 21 Gramů, má ale daleko. První půlka mě bavila, byla jsem zvědavá co bude dál, nedá se odepřít, že má vše ze začátku příjemný spád. Ve filmu bylo přibližně vše, co jsem od "severské mozaiky" čekala. Snad jen to lehké "nadpřirozeno mi bylo trochu proti srsti. No ale v druhé půlce už mi to přišlo trochu uměle natáhlé a umělé vůbec. Ale ještě to nějak šlo. Ale závěr ? Proč? Nevadí mi, že je "překvapivý" nebo "mrazící" (jak to tady někdo nazval). Vadí mi, že je absurdní, že nedává smysl a můj názor je takový že sráží celý film. Bez něj bych dala asi 4 hvězdičky, takhle váhám.