Marqta

Velmi originální myšlenka, nejen obecně ale i v rámci žánru. I po technické stránce je všechno zajímavé. Prostřihy s úvahovými monology, střídaní různých způsobů kamery, pozornost upřená na detaily jak vizuální, tak zvukové. Hudba je taky povedená. Celkově to je "správně" depresivní, bezvýchodné a s velkým množstvím podnětů k zamyšlení. Ale že by mě bavilo se na tenhle film dívat, to říct nemůžu. Ta nevyhnutelnost a bezvýchodnost ho totiž dělala taky silně předvídatelným. Paradoxní je, že tenhle film, který řeší řekněme velmi závažné otázky/myšlenky působí po emocionální stránce celkem mrtvě, postavy jsou spíš loutky, mohl by to být kdokoli. Chápu, že individuální psychologie nebyla tím, na co chtěl film ukázat, což je sice fajn ale potom hlavně v druhé půlce filmu, kdy už se člověku doslova "zužují obzory" ještě více, vážně není moc věcí, které by nějak zaujaly mou pozornost, podpořily zvědavost, nebo prostě něco, kvůli čemu bych měla chuť se dívat dál. Víte co stane, víte jak to skončí, a jen sledujete s drobnými obměnami- několik variací toho, co jste si mysleli, že se stane...a znova....a ještě jednou. Tři hvězdičky, na mě to prostě nezapůsobilo tak, jak by mělo. ----There was darkness. There is light. There are men and women. There's food. There are restaurants. Disease. There's work. Traffic. The days as we know them, the world as we imagine the world.----"

Chladná atmosféra, povedená kamera, silný příběh a vydařené obsazení. Nevadil by mi prostší scénář-co do počtu různorodých motivů a pozornost ještě víc upřená na postavy, ale i takhle to je moc povedené, určitě doporučuji.

Začíná to nadějně, bohužel to je tak všechno...Silnější 1 hvězda.

Možná, kdybych film viděla před takovými 4-5 lety, líbil by se mi o něco víc. Teď mi přišlo absurdní, do jakých extrémů je všechno a nepřeháním vážně úplně všechno vyhnané. Celková atmosféra, která není špatná, vyznívá v kontextu úplně do prázdna. Nudila jsem se, ještě že to nebylo delší. Jedna lehce silnější hvězdička- za atmosféru, námět a poslední scénu.

Přiznám se, zavírala jsem při oné scéně oči. A to já často nedělám. Na druhou stranu kromě perfektního Franca a audiovizuálního zpracování filmu už tam toho moc není a ano místy jsem se nudila i přes všechny ty (když to hodně odlehčím) silně znepokojující dějové okolnosti. Nevím, jak bych film ohodnotila na to z něj mám moc rozporuplné pocity a taky pochybuju že se k němu kdy znovu přiblížím.

Můj názor se během sledování několikrát úplně změnil. Ze začátku jsem byla zvědavá a spokojená. Film je úplně jiný, než "typická západní produkce" na kterou jsem zvyklá, ale poetické umělecké pojetí se mi líbilo, líbilo se mi i co se dělo a originálnost všeho. Jenže potom, tak po 45 minutách mi přišlo, že film už nenabídne víc než to, co už člověk za tu chvíli viděl. Scény mi přišly moc dlouhé přímo roztahané a prázdné, nemohla jsem v nich najít žádný význam, ani žádné skryté duchovní poselství, nic co by vysvětlovalo proč ve filmu vůbec jsou. Ale řekla jsem si že to dokoukám i když jsem se trochu nudila ... Ale pak přišla poslední čtvrtina a já jsem začala postupně tušit, proč je tady tak vysoké hodnocení a proč jsou celkové ohlasy okolo tohohle snímku tak pozitivní, Nevím co bych k tomu řekla na závěr, jak bych to shrnula. Jednoduše to stojí za vidění a jsem ráda, že jsem film dokoukala až do konce, protože má opravdu své kouzlo jak po technické, tak po obsahové stránce. Nakonec dám 4 slabé hvězdičky, protože mi nejde přes srdce dát jen tři. Na druhou stranu myslím že jedno shlédnutí mi stačilo. A ještě si neodpustím rýpavou poznámku, že můj vztah ke golfu byl markantně změněn...----"It's hard to tell that the world we live in is either a reality or a dream."----

----" If your nerve deny you, go above your nerve.-Emily Dickinson and Cheryl Strayed.'"----Nečekala jsem nic a navíc jsem měla lehkou obavu kvůli Reese, kterou zrovna dvakrát ráda nemám. Film začal, první scéna a hned mě to chytlo. Nadšení mi vydrželo celou první půlku filmu. Bylo to jako Útěk do divočiny, ale s tím že tam byly časté retrospektivní pasáže. Pěkně to dsýpalo. Člověk si mohl udělat nějakou komplexní představu což možná dohromady s celkovým "holčičím" úhlem pohledu nejenom že dodalo filmu hodně osobitou ale taky osobní (:D)atmosféru, ale taky mi pomohlo vcítit se do Cheryl. Potom to ale pro mě začalo lehce ztrácet kouzlo, nenudila jsem se- na to jsem byla příliš zvědavá a příliš nadšená úvodem. Nevím jestli to bylo tím, že se nedělo nic překvapivého a pár motivů se opakovalo hned několikrát, nebo že se mi jednoduše "nelíbilo" to co se dělo, že už pro mě začalo být těžší postavě rozumět a vcítit se do ní. Ale celkově mě film nezklamal, naopak. Asi není třeba konstatovat, že prostředí je řekněme majestátní, že Reese byla skvělá (přes všechny moje ano- neopodstatněné obavy) a že když se vezmou tyhle dvě věci a přidá se sem a tam nějaké to moudro- výsledek bude ohromně povedený. Navíc i po technické stránce je všechno velmi citlivě a podle mě příhodně vychytané. Hudba je skvělá kamera taky, nevím co bych k tomu ještě dodala. Střih je taky super a myslím, že (hlavně v té druhé půlce, kde jsem už nebyla v nadšenecké euforii) to občas zachraňoval. Nechci říct, že nebýt toho "mohlo být daleko hůř", protože ono vlastně špatně nebylo .....ale snad se dá pochopit, co tím chci říct. Celkem jsem váhala, jestli dát 4 nebo 5 hvězdiček. A rozhodně nevylučuju, že to budu někdy v budoucnu ještě měnit.----What if I could go back in time? I wouldn't do a single thing differently. What if all those things I did were the things that got me here?"----

Ze začátku jsem se bála, že jsem nevhodně zvolila pořadí v jakém se na tyhle "doplňující se" filmy podívám. Nejdřív jsem viděla objektivní "Them". Přiznávám, že mi trochu vadilo, že toho "vím tolik" že vím co se děje (alespoň částečně) i z druhého úhlu pohledu a že vím co se bude (alespoň přibližně) dít dál. Pak jsem se přes to nějak přenesla, ale pokud jste teď přišli k tomu, že se chystáte pustit si jeden z těhle filmů, tak doporučuji začít jednou ze subjektivních verzí příběhu, pak tu druhou a onen objektivní si případně nechat až na konec. Protože platí od všeho trochu od ničeho pořádně- tak mi ted po vidění Him připadá Them trochu navíc a o ničem, takže zas na druhou stranu asi by mě to zklamalo, kdybych se na Them koukla až potom. Došla jsem k tomu, že Them pravděpodobně bude prostě "navíc" a že to chce vidět spíš ty subjektivní verze. (Her jsem ale zatím neviděla). Co se týče zpracování, opakovala bych to, co už jsem psala u Them i když možná tady vše působí trochu míň umělecky a trochu víc syrově. Him se mi určitě líbilo víc, ale zase ne o tolik, abych dala vyšší hodnocení.

Zajímavý námět, skvělá kamera a hudba. Pan Brody a slečna Knightley- oba perfektní. A konec, který prostě stojí za to vidět. Co by chtělo lehce vychytat je podle mě scénář který je lehce chaotický a s drobnými zádrhely pokud se nad tím člověk logicky zamyslí...ale možná je kravina se nad tím vzhledem k žánru zamýšlet (že?). Nicméně poselství je jasné- to co uděláte dnes bude mít dopad na to co uděláte zítra, nebo na to kde budete za 10 let. Slabší čtyři hvězdičky. ----"The real events that have happened to me have been fucked up, not my mind!"----

Bezesporu silný film obsahově i svým zpracováním. Přišlo mi ale, že ta iluze toho, co film představuje, ta myšlenka/motiv, nebo jak to člověk nazve je o mnoho drsnější/brutálnější a hlubší než to, co se nakonec ve filmu opravdu objeví. Nevím, jestli to byl záměr, prostě jen naznačit obrysy a nechat to na divákovi, aby si na vhodná místa "domyslel" to, co se ho dotýká nejvíc/co se mu tam nejvíc hodí.. takže výsledný dojem podle mě závisí hodně na tom jak moc budete s touhle "hrou" spolupracovat a jak moc vás bude štvát "pouhé" naservírování (sice pestré škály)jednotlivých aspektů problematiky-hezky jeden po druhém. Neříkám, že to je špatně zahrané, neříkám, že to je necitlivě, nevhodně nebo nerealisticky pojaté (i když i pár takových momentů by se tam našlo). Jako celek mi to přijde lehce nic neříkající a konec tomu nepomáhá. Když to řeknu jinak- všichni pochopí co film naznačuje a o vážnosti tématu není pochyb. Nikdo také nepochybuje o tom, že to co bylo v začátku naznačeno bude mít nějaké důsledky do budoucnosti, ale hle ono zas není úplně ukázáno, jestli to tak úplně je- zase spíš jen naznačeno a to pěkně jedno hned za druhým- co scéna to jiný prvek/motiv/problém nebo jeho část.