Philanthrop

Je to hodně láskyplné. A taky je to hodně pohádka, protože všechno tady do sebe zapadne (spolužáci, přátelé, rodiče i jedna učitelka). Ani si nemyslím, že to je jenom pro mladší publikum. Dovolím si použít slovo "moudrý". Moudrý člověk se nechá unést, zvláště pohádkami. Přeji Vám to.

Je to citovka. Je to o životě, jak by asi mohl vypadat u dvora před 170 lety, kdyby ho zaznamenával někdo s dnešním chápáním člověka a hlavně emancipace ženy. Jo, je to emancipované. A proto je to tak dobré. Podobně jako https://www.csfd.cz/film/1172586-marie-terezie/recenze/.

Po shlédnutí skoro všech Dolanových filmů usuzuji, že je géniem svého a našeho  filmového boje za lepší svět, v němž je člověk lidštější, než si troufneme představit. Je umělecky něžný přes brutalitu, v níž žijeme. Je brutálně přísný k naší hrdosti, že tento svět, tedy naše společnost je docela OK. Není a ještě dlouho nebude! Mezilidské vztahy jsou tím nejcennějším, co máme. A také tím nejkomplikovanějším. Matthias a Maxime, stejně jako většina ostatních Dolanových filmů, končí optimisticky. Tento poslední film až moc optimisticky. Přitom to nejsou vyumělkované báchorky na dobrou noc. Myslím, že Dolan záměrně vytváří naději, která nemá jenom zpříjemnit divákův čas u plátna nebo u obrazovky. Dolan nechce vytvářet iluzi dobrého konce, ale chce, abychom se o dobré konce sami zasloužili, abychom se k nim prožili. A já mu za to moc děkuji.