rakosabasta

Film, který se chvilkami tváří jako komedie, ze které limity a potlačování nenápadně, ale naplno, vytvoří tíživé drama. Pro Evropana visí otázka “proč”… a zároveň, “jak to berou v Pákistánu”?!

Nevím, proč dávám 4*, když jsem vnitřně z filmu hodně na rozpacích, protože z něj čiší cosi jako “manipulativní” filosofie/myšlenky… Jenže, skoro celou dobu jsem do něj byla tak vtažená, že musím uznat, že jako film funguje skvěle.

Film pro jedináčky, trochu autisty, milovníky galerií a detailisty. Jestli vydržíte koukat na prakticky statický snímek 2 minuty, pouze ozvučený (občas), a hrajete-li rádi hru: “vyjmenuj v abecedním pořádku všechny státy USA” - je to “film” (byť se mi toto jako film označovat nechce) přímo pro vás. Když vydržíte dokonce - dostanete i docela vtipnou pointu…

Obohacující sondička do prostředí, které vůbec neznám. Film o fanatismu/závislosti, která vznikne, když něco ztratíme a potlačujeme to. Kdyby to byl americký film, určitě by měl “disney happy end”. “Naštěstí” není…

Chytré filmy, které si se mnou jako s divákem dokáží pohrát, přehazovat si mě mezi rukama, střídavě hladit a tlouct mozkové buňky a bránici mě prostě baví. Pro mě dokonale nečekaná fusion mezi filmem, divadlem… korunovaná nádhernou španělštinou. Co víc si přát?!

Vážně si nejsem jistá, jestli tento film nepodhodnocuji, jenže mám tak nějak pocit, že v něm převažuje obsah nad formou, což je stejný problém, jako když forma zabíjí obsah. Každopádně - oceňuji filmově řešené zkratky nezdržující a přitom odhalující motivy postav a jejich postojů, které jsou zcela integrovány do děje. I když… u tohoto filmu se moc o ději mluvit nedá. Ale za ty myšlenky a skvělého Woody Normana mu to odpouštím.

Je tam vše…i osobitá interpretace postav. Ale i tak mám z filmu trochu pocit jako by ukročil zpět. A tak mi naskakuje otázka, proč znovu?! Na konci výzva k obnově nás a všeho je jasná a super aktuální… A potěšila mě - po dlouhé době - za titulky post-credit “scéna”… mini, ale potěšila…

Styl výpovědi Almodóvara je tak moc jeho, že i kdyby nebyl v titulkách, je jasné, že jde o jeho film. Koukáte se na něco, z čeho se vyklube něco jiného. Hra s neurčitostí pohlaví a sexualitou. Ostré skoky v “příběhu” - proč se zabývat zbytečným mezi?! - a naopak prostřihy s niterným dialogem “jakoby vedlejší postavy”… prostě Almodóvar se nezapře. Za hvězdičky samozřejmě může i krásně znějící španělština…

Syrové uvnitř, hravé zvenku…bezvýchodné a přitom nedepresivní. Velice současné. Zasahující a přitom naprosto neodpovídající na nic. Během filmu si nejde nevzpomenout na Dogma 95. A Renate Reinsve je okouzlující.

Jako na 5* to není, ale na 3* taky ne. A těch 53% (konec roku 2021) mi přijde mimo. Je to pohádka, která neurazí. Sudičky jsou skvěle napsané i zahrané. Nic není černobílé. A dobrá práce s posuny v čase, ve které se tvůrci neztratili. To samo o sobě stojí za poklonu. Žádná přeslazenost. A přitom příjemný pohádkový pocit.