KafuR

Pokračování mistrovské jedničky, které možná jen trochu trpí tím, že přichází o moment překvapení nad působivosti tohoto světa, který patří právě jedničce. Ta také byla taková komornější, seznamovala s příběhem i postavami, zatímco tady už se ocitáme tváří v tvář válečné vřavě a to dokonce na několika frontách. K dokonalosti mi mnoho nechybělo a rozkouskování jednotlivých příběhů do epizod? Nemyslím si, že by to mohlo být pojato nějak jinak a přitom lépe.

Jako fanoušek původní knižní trilogie můžu opravdu s potěšením říct, že se Jacksonovi podařilo zachovat podmanivost Středozemě a výborně ji převést na filmové plátno spolu s výtečným obsazením hlavních představitelů (Boromir..). Howard Shore mě zase potěšil výtečným soundtrackem, který se postupem času zařadil mezi moje nejoblíběnější soundtracky vůbec. Je potřeba ještě něco doávat?

Hm.. série Die Hard byla vždy o něčem jiném než většina jiných akčňáků a jedním z jejich největších kladů byl propracovaný scénář... No ale tady? Banda amatérských chlápků (+ 1 v sukni) celý film nahání, utíká, střílí a pak se nechá zabít, semtam rádoby pokus o dějový zvrat a to je vše. Aspoň že na McClanea nám páni scénaristi v tom zmatku nezapomněli a dali mu aspoň vedlejší roli.

Ne, že by se v tomto filmu nebylo nač dívat, z vizuálního hlediska se jedná o skvělý zážitek i po několikátém shlédnutí, ovšem ale tak s vypnutým zvukem a nahrazeným něčím, co by mě nedohánělo k nutkání provést s čímkoliv po ruce to, co chudák Tom s vekou u mamčy doma. To, že mi nesedly hlavní postavy, nijak neřeším, to je můj problém, ale co stravuju mnohem hůře, je ta donekonečna opakovaná scénáristická strategie, aneb něco se stane, popadnu tedy své blízké, během útěku zažiju všechno, co divák potřebuje k propojení drátků a na konci se zas všichni šťastně shledáme. Krásné že? Shrek by mohl závidět.

Druhý Indy leží tak trochu ve stínu svého předchůdce i následníka. Což o to, má výborný scénář, sympatické postavy a hromadu akce, ovšem jako by tomu krásnému slušivému kabátu chybělo ještě něco navíc, něco, co ho učiní výjimečným. Což o to, film v dobrodružném žánru výjimečný je, ovšem trilogie Indiana Jones? To je přece jen ještě jiná třída.

Tento snímek jsem si pustil jako další záplatu na (prý) jednu z mnoha mých filmových mezer, kterou mi ještě navíc okolí patřičně dávalo najevo. Co se týče výpravy a kamery, jedná se o opravdu působivý snímek, ovšem dalšími aspekty filmu jsem už tak nadšený nebyl. Scénář mi nepřijde nijak ucelený a ani převratný, jde jenom o další romantický cajdák a jediné co je jakž takž originální, je jeho kabát s rádoby historickým pozadím. Inu láska kvete v každém věku, že? Jenomže mě filmy s tímto nádechem už delší dobu neberou, protože na podobné pohádky nějak nemám pochopení.

Klasika dobrodružného žánru, která na vtipu a elegaci neztrácí ani po mnoha letech a která dokáže svým zpracováním vzbudit dojem, že archeologie je jedna nikdy nekončící série dobrodružství a hledání ztracených pokladů.. Ehm promiňte, chtěl jsem říct, že plně chápu, proč historikové a jiní minulostí uchvácení lidé nemají Indyho zrovna MOC v lásce, protože v umění zplundrovat kdejaké archeologické naleziště se mu nevyrovnají ani jeho němečtí přátelé. Jenomže my, senzacechtiví diváci, mu to baštíme i s navijákem, a tak nám nic nebrání bez okolků listovat v knize Archeologie na sto způsobů podle Indiana Jonese a náramně se přitom bavit.

Klasicky povedená a skvělými hláškami naplněná hra, která překvapí nejenom zajímavou pointou, ale i zjištěním, že ta maďarština není vůbec tak těžká, jak se na první pohled zdá.

Nijak výrazně horší pokračování průměrné jedničky, která ji překonáva pouze v jednom, a to v absurditách vloupání do jednotlivých objektů, protože, pokud by takto vypadalo zabezpečení nejstřeženějších objektů světa, tak bych se být prezidentem nebo královnou noc co noc obával o svoji hlavu. Největším kladem jedničky bylo slušné tempo, které zde bohužel už nezařadilo dvojku, takže své místo si tu najdou i myšlenkově "hutné" konverzační dialogy mezi jednotlivými členy rodiny, díky kterým jsem několikrát uvažoval o změně kanálu.

Po ne zrovna příjmných pocitech z první části, jsem se tady konečně dočkal vyvrcholení, které se mi v hlavě nerozplyne, jako Lord Voldemort po Naginiho chybičce, ale naopak díky gradaci a místy neskutečnému tempu naopak pěkně vyzraje. Tady možná trochu lituju, že jsem nečetl knížku a že nemůžu dělat chytrého jak je co jinak a jak je co špatně, ale i tak si myslím, že jsem tady nebyl ochuzen o moc víc než jak bylo nutné (i když mi pekelně vadilo, že si několik hlavních postav přálo zemřit jen v kruhu nejbližších přátel a že k tomu ani nepustilo kamery). Trošku laciný konec, který by mi ve většině případů vadil, jsem tady strávil více než dobře, snad možná i proto, že mi konečně došlo, že tady bude (aspoň na chvíli) opravdu konec.