KafuR

Vždycky jsem si Poea představoval jako uzavřeného podivína, kterého by v noci na ulici nechtěl potkat ani Jack Rozparovač na výletě v Americe a světe div se! Docela by mě zajímalo, jaký že povedený překlad Poeova díla scénáristy inspiroval k takovém ztvárnění jeho osobnosti, protože při prvním dojmu jsem byl na brandy zralý úplně stejně jako jeho herecký představitel. Nicméně jako školácký exkurz do jeho díla a rádoby doby, ve které musel trpět, je to postačující, a navíc jsem během filmu dostal chuť znovu přelouskat některé jeho povídky, protože tímto dílkem byla moje fantazie o leccos obohacena, třebas taková Jáma a kyvadlo, ta se teď bude vyjímat!

Pouštět se tady do rádoby vědeckých disputací, zda nám ta oblouková žárovka dokáže opravdu takto naservírované divy, radši nebudu, protože to vypadá na slušnou šanci stát se pavědeckým hnidopichem, který by v očích většiny byl pouhou obětí odletujících trosek ze Starkova hladkého přistání v afghánské poušti, takže mi nezbývá než podotknout, že scénář fádní jako první prototyp té železné krabice mi k zábavě stačil jenom proto, že Tony myslel na to, že ten železný ksicht možná stačí na zachránění celého světa (aspoň v prvním dílu), ale na tržby v kině se musí ta plechovka sundat, aby vyšlo najevo, že ne každý zbohatlík musí být nutně suchar.

Ne, že bych neměl rád barvičky (nemám), ale když se vám z obrazovky, která po většinu času hraje jen černou barvou, stane omalovánka zdatně konkurující tomu nejlepšímu z výtvorů pětiletých dětiček, říkáte si, jestli nám náhodou bratři Wachowští nezapomněli během natáčení sundat sluneční brýle a podívat se, jaký guláš před očima budou mít ti, co nebudou mít výše zmíněnou pomůcku na nose, a popř. co nebudou mít to štěstí a nebudou barvoslepí. Během těch závodů mi obývák hrál tolika barvami, že k pořádně discozábavě mi chyběl jenom Michal David na pódiu a zatímco se můj mozek snažil přelouskat tu semaforovou abecedu, do které navíc blikalo ještě červené světýlko v hlavě, já se snažil fandit těm "správným", i když upřímně, doteď nevím, jestli jsem nááhodou celý ten závod nepřál tomu bakanému chlápkovi s fešnýma kotletama.

K objektivnějšímu pohledu mi chybí tak pár (desítek) let přidat, takže já jsem to čistě subjektivně bral jako (ne-)exkurz do doby, kdy vojny bývaly jako řemen a rudá hvězda blikala v každé výloze místo dnešních neonek, přičemž jsem si odnesl především to, že láska a blbost kvete v každém věku (a době) a prořízlá huba vás nezachrání před kádrovým posudkem, na rozdíl od otevřené žumpy a chlápka, kterému ušetříte práci s uspokojováním vlastní ženušky.

Pro milovníky klasických hollywoodských bijáků možná trochu nevděčný film, ale pro ty, co jsou ochotni zkousnout, že ne všechny bouře se dají projet na hromadě plechu s pokaženým mrazákem, se bude jednat o velice intenzivní zážitek umocněný především množstvím jídla, které se jim podařilo nacpat do svého chřtánu před tím, než se s bandou improvizovaných lovců žraloků vydají hrát si na tři citrónky do chřtánu úplně jiného, který na rozdíl od žaludku jednou spolknuté věci očividně rád nevrací.

Oproti jedničce jsem se dočkal sofistikovanějšího příběhu, delší stopáže a nových x-ichtů, takže v podstatě spokojenost a jediná věc, která mi dělala problémy, bylo zůstat na straně X-aviera, protože přesně tyto filmy ve mně probouzejí nezvykle intenzivní averzi vůči lidskému pokolení. Při odletu Magnetona jsem dokonce měl co dělat, abych nehoukl na Pyromana, ať mi v té helikoptéře také drží místo.

Tak.. nakonec to žádné zklamání nebylo,.. možná i proto, že po jedničce jsem už věděl, do čeho jdu. Druhý Holmes je akčnější a dynamičtější než jeho předchůdce, zvládne udělat zmatek v půlce Evropy a přitom má všechno tak na háku, že člověk ani neví, kdy si hraje Sherlock a kdy jeho kámoš z univerzity. Škoda jen, že i přes poměrně hutný scénář se zdá většina filmu zdlouhavá a u poloviny scén si pohráváte s představou, že si půjčíte krejčovské nůžky a pořádně si zastříháte. Pak by to teprve bylo pokoukání!

Ne že by byla tato variace na výstředního obyvatele Baker Street špatná, ovšem v záplavě jeho jmenovců z mnoha jiných veledíl se člověk chtě nechtě nemůže zbavit potřeby srovnání. Kulisy špinavého Londýna, anglické počasí a tmavé filtry, to vše tady hraje do karet, ale co se týče ústřední dvojice a hlavně vztahu mezi nimi.. no nemůžu si pomoct, ale tak chladný vztah mezi sebou nemají ani Rusáci při -50. Příběh je zajímavý, ale většinu dedukcí si Holmes nechává pro sebe, což spolu se závěrečným vysvětlováním určitě pochytil od svého belgického kolegy.

Od Vall-I mě žádný nový animák nenadchl a tento výtvor bohužel není výjimkou. Místní hodnocení sice slibovalo kulturní zážitek, ovšem vzhledem k žánru a líbivému zpracování bylo jasné odkud vítr vane, takže mě nezbylo nic jiného než se znovu přesvědčit o tom, že dětinské příběhy jsou pro mě snesitelné jenom tehdy, když jsou kompenzovány notnou dávkou humoru. No nic, asi počkám, jestli se do něčeho nového nepustí Tim Burton, protože současný směr animáků zaměřený na kýčovitost a sentiment mi očividně nesedí.

Na oko originální sci-fi, která na první pohled evokuje, že se na hony distancuje od svých podobných superschopných souputníků s podobnými názvy, ovšem moment překvapení rychle zmizí se zjištěním, že ani v tomto případě se žádné zajímavé zvraty a neotřelé nápady konat nebudou.