marhoul

Navzdory závisti!

Celkem se mi to trefilo do nálady, pobavila jsem se, ale to jsem já. Otázka zní, komu má být snímek určen. Pojetím se primárně zaměřují na diváka, který plaval před dvaceti lety v tátovo pytli, filosofickou stránkou se snaží oslovit partu, která začala souložit nejpozději před třiceti lety. Říkám si, aby si to sedlo. Ne každý je akademik. Na stranu druhou, filmem roku se už staly horší kraviny. Jako nápaditá, výstřední jednohubka dobrý, ale že by si to člověk dal opakovaně, jako třeba Crash, Forresta nebo Přelet, to zas prrrr.

Už jen kvůli skvělému, nezapomenutelnému Barrymu Keoghanovi stojí Víly za shlédnutí. Mě tohle zaujalo, bavilo, dotklo se mě to až nečekaně, však že by za to mohl Farrell sebrat Oscara, je podle mě blbost. Je fakt, že se herecky mimořádně překonal, že větší nasazení už z něho někdo někdy těžko vyrazí, pokud to ale srovnáme s výkony všelijakých Nicholsonů, Ledgerů nebo Rushů, nedejďáble Hanksů, Hoffmanů či vypitých Cageů, ůůúú, tady se jeden nad nominací rychle poškrábe rozpačitě za uchem.

Nudná, průhledná náboženská agitka a v ní dvě vyčpělé fanatické trosky. Nedokoukáno, proto nehodnoceno.

Depka, otrava, bezvýchodnost, časovaná bomba, začarovaný kruh, když je OK, nechce brát léky, aby byl OK, takže není OK, takže neustále ve střehu, to dobré mizí pod tíhou průvodních neustálých a nekončících, únavných, často hrozivých epizod. Film není špatný, ale nebavilo mě na to koukat. Schíza je peklo.

Chazelleho verze Tenkrát v Hollywoodu. Aby člověk 2x zašel do kina a odkroutil si tam 6 a půl hodiny života, mě vytáčí. Film je to bombovní, nesporných kvalit má nesčetně, ale být to o hodinu kratší, moc by se nestalo. Bylo to tak dlouhé, že nemám ani sil se více rozepisovat. Margotka totálně luxusní, už jen kvůli ní, to stálo za to, zbytek taky precizní, Damien se urval ze řetězu všemi směry, dekadence stříká z plátna, jako obří penis, kterého obsluhuje liliput, technicky dokonalé, ale jak říkám, na mě zbytečně opulentní. V nostalgii za němým filmem u mě vede The Artist, ale netřeba míchat jabka a hrušky. Tohle byla bláznivá jízda, ve zběsilém rytmu Hurwitzových taktů. Odezvy budou jistě rozporuplné, dle mého gusta se o velký snímek jedná. Swingová swingers párty, v níž zazní slovo "fuck" snad 165x, je se na co dívat, je se čemu zasmát, jsem zvědavá, jak film obstojí v očích akademiků, osobně se domnívám, že letos se s fekálními scénami, ať už v Trojúhelníku smutku, v Babylonu nebo současném českém duelu roztrhl pytel. Hoven by to chtělo fuckt míň! ✌🏻🦁🍀

Předlohu jsem nečetla, film se mi líbil moc. Nádherná příroda, sympatická hlavní postava. Křehké, dojemné, takové holčičí, ale vkusné. Zvláštní. Nesedne to každému, příjemný středoproud.

Vůbec ne tak zlé, jak se tady prezentuje. Osobně je pro mě nesnesitelnou srajdou ta vyčpělá verze s Romy, ale tohle mělo švih. Holka jako lusk, věrně splňuje mé představy o Alžbětě, teda než se stala vyhořelou, bezzubou, nesnesitelnou fetkou, dementní troskou, se kterou nevyšel nikdo. Nádherné kostýmy, kvalitní výprava, kamera, hudba, režie i atmosféra, vše mi vyhovuje. Pěkné.

"Divočina na náměstí." 😆 Propadák.

Mě to baví, Iveta je sympoška, Milan Ondrík se opět vybláznil. Blbé je, že zbytek obsazených barbín neumí hrát ani artikulovat, není jim rozumět, čilo spousta hovadin, které vyblijou, zanikne.