marhoul

4x jsem si to za ty roky pustila a nikdy nedokoukala. Spánek nebo nuda, tedy off. Nevím. Filmy s válečnou tematikou můžu, tento mě nebavil. Vypnout film s Geoffreym a Emily? To tu ještě nebylo.

Pan dokument o Panu režisérovi, nenormálním sympaťákovi, zábavném vypravěči, jehož humor neopustil ani po naprosto příšerných životních fackách, o kterých zde mluví s noblesním nadhledem, však vnímavý jedinec i nejednu slzičku uroní. Ironie osudu, absurdní náhody i nehody, neoplatitelná pomoc od lidí, od kterých by to člověk nečekal a tolik talentu, proměněného ve filmové skvosty... Já toho krásného chlapa zkrátka milovala! Tento parádní dokument se výborně doplňuje s velkou knihou Barrandov Pavla Jirase, edice Nezapomenutelní, díl Miloš Forman. Jo, stála majlant, ale když jsem si ji pořídila, nesla jsem se, s ním pod paží, celým městem jako hovno na lopatě. HRDOST!

Konečně jsem si promítla všechny díly seriálové Dabing Street. Dejvičáky mám ráda, Zelenku taky, několik dílů se mi líbilo, několik ani ne, nejlepší byla Tereza Voříšková. V roli uklízečky-nymfomanky doslova zazářila a jak tak nad tím přemýšlím, nikdy mě asi nebavila víc. Celkově hodnotím seriál jako lepší průměr, na Čtvrtou hvězdu se to nevytáhlo, takže ode mě za tři.

Nevím, nevím. Splácanina, pro hodně shovívavého diváka. Na nedělní odpo, když venku lije dobré, jinak ztráta času. Nijak zvlášť to neosvěžila ani tady nečekaně unylá Margot Robbie.

Kamera děsná. Lenka Krobotova, na můj vkus, přehnaně hysterická (přece jen 30 let...), atmosféra v celé epizodě skutečně odporná, nebylo mi všechno jedno. Ale to, co vystřihl Václav Neužil během návštěvy "v současnosti", to byla prostě pecka! Mrkala jsem na drát, přestože o jeho hereckých kvalitách dávno nepochybuji. Tato scéna byla senzačně napsaná a parádně zahraná. Jak mě to zpočátku nebavilo, tak mě to na konci zaujalo a těším se na další části. Čtyři špunty.

Lancelot mě baví stále... Ve své době naprostá šupa, asi nejlepší zpracování Artuše, mně to kazí mizerný dabing. Oldřich Vlach v roli Merlina je docela úlet.

Harapes děsný, Marta Vančurová éterická, křehká, autentická, příběh je dnes již legendárně smutný, téma těžké, hudba krásná, proti práci pana Herze nemám ani popel.

Většinou jen poslouchám ze záznamu a dělám nějakou jinou činnost, ale vesměs mě zaujme i téma, které bych nechala ležet ladem. Jednoduchý způsob, jak se dostat k informacím, připomíná mi to úsměvnou Katovnu. Ze které si dělá srandu divadlo Sklep.

Pohlazení po české duši. Spolupráce Hrabal- Menzel ve své nejlepší formě.

Klasická Itálie, v pravém slova smyslu. Příběh o mladém právníkovi, který se snaží prorazit ve svém oboru, je zásadový, pilný, šikovný, však jeho šéf nikoli a tak se mladý, v rámci kariérního postupu, dostane do pořádné šlamastyky. Možná bych dala i vyšší hodnocení, jenomže já tohle už někde- kdysi viděla. Nevím kde, nevím kdy, ale prostě to znám. Nepřekvapilo mě téměř nic.