Den pro mou lásku

To protivný dítě, který pořád něco žvatlalo a vyptávalo se na kdejakou píčovinu, jsem měl chuť vlastnoručně zabít asi tak po 5 minutách, takže z jeho smrti jsem měl vyloženě radost. Bohužel to byla asi jediná věc, co mě na celym filmu potěšila. Zbytek nestojí za nic. Příběh se vleče a kdo by snad podle zde uvedenýho žánru očekával nějaký psychologický drama, bude asi zklamanej. Ono se tam totiž v podstatě vůbec nic neděje a to nic končí tim, že se Vančurový narodí novej substrát. Jinak Vančurová i brejking performer Harapes podali jejich standardní výkony. Vančurová ve všech filmech hrála pořád dokola jedno a to samý a byla mi vždycky dost nesympatická. Harapese (nebo Harapsa?), kterej byl z nějakýho (pro mě nepochopitelnýho) důvodu v 70. a 80. letech často obsazován do hlavních rolí, snad ani nemá smysl komentovat. Když se k tomu přidá otravná Hapkova hudba, dílo je dokonáno. pomajz: Tady máš psát komentáře k filmu a né komentáře k mýmu komentáři. (24.04.2011)

tento titul som našiel len náhodou, ale spomínam si na film keď som ho videl v čase jeho premiéry, a verte mi vtedy urobil na mňa mimoriadny dojem, preto ho s odstupom času nebudem podhodnocovať ako "nadupaný" priaznivec čsfd, ale tak ako som to cítil v oných časoch s mladučkou peknou Vančurovou, pritichlým Harapesom, a sentimentálnym scenárom. Kto ste to nevideli, ani nepozerajte, podobných filmov je spústa , ale keď vznikol v Československu zúril socializmus a táto sladkosť v kinách (neskôr v telke) akosi pomohla vymaniť sa z prostredia straníckych schôdzi Brigád socialistickej práce , revolučných aktívov a iných kravín denného života. (18.03.2014)

Jeden z československých filmů, který ve Vás zanechá mnoho pocitů a rozpaků. Příběh je velmi citlivou zpovědí ženy. Ženy která hodně trpěla…film poukazující na fakt že si s námi osud někdy může pěkně zahrávat. Pokaždé když tento film vidím tak brečím, protože příběh je velmi dojemný a poukazuje na čistotu a křehkost lidské duše. (11.01.2011)

Síla tohoto příběhu mi došla v plné šíři až po shlédnutí 13.komnaty Markéty Zinnerové, kdy vyšlo najevo, že Den pro mou lásku je příběhem jejím a příběhem ztráty její dcery Pavlíny - Princezny z třešňového království.... http://www.databazeknih.cz/knihy/princezna-z-tresnoveho-kralovstvi-34112 (08.04.2013)

... neboť není na světě větší hrůza, než smrt vašeho dítěte. Prázdnota na vás vycení zkažené zuby. Není vůle žít, není síla umřít. Vše zešedne a znehybní, mysl se topí v olejnatém jezeře, jen samé skvrny a šmouhy, jen divné a smutné obrazce, jako na špatně vytřené podlaze po malování. Ne rozumem, ale srdcem je třeba. I když je to tak neskonale těžké, je to jediný způsob, jak svému dítěti prokázat lásku. Nechat ho jít. Udělat si místo v srdci pro další život. Neboť i vaše holčička vás milovala. Jestli se teď opravdu odněkud dívá, určitě by chtěla, abyste vy, její rodiče, byli šťastní. „Půjčím miminku všechny svoje hračky.“ (24.07.2014)