Vajonek

Film, u ktereho se pobavite i dojmete, s nekolika opravdu silnymi scenami (na me asi nejvice zapusobilo foceni na plazi s malym velkym loucenim dcery a otce), prijemnym hudebnim doprovodem, procitenymi, pritom prirozenymi hereckymi vykony. A musim rict, ze jsem dlouho nevidela tak krasnou (duchem i fyzicky) a "cistou" holku, jako byla Milla v podani Elizy Scanlen. 80 %.

Jeden z mála filmů, na které se mohu dívat pořád dokola a pořád mě ta časová smyčka a vše okolo neskutečně baví. Ostatní už tady řekli téměř vše, já jen dodám, že Groundhog Day považuji za jednu z nejlepších, ne-li nejlepší (romantickou) komedii (a vlastně možná i film jako takový) vůbec a rovněž se domnívám, že Bill Murray zde předvedl možná nejlepší výkon ve své kariéře (pokud jde o komedie, tak podle mě určitě, kdybychom to brali komplexně, tak by možná o kousek zvítězilo Lost in Translation, které za komedii úplně nepovažuji).

Co k tomu říct? Pro některé Lynchovy věci mám slabost (Twin Peaks, Blue Velvet) a vlastně mi nevadí, když toho spousta zůstává nejasného, nepochopeného, divnost střídá divnost. Protože mě to prostě něčím lapí a nepustí. To ale není případ Inland Empire. "Nevím, co bylo předtím a co potom. Chtěla bych se probudit a vědět, o čem byl včerejšek", říká Nikki (nebo Sue?). Jo, to by mě taky, pokud jde o tento film, zajímalo. Všechny ty hrůzostrašné rozostřené obličeje lidí, o kterých nic nevíme a ani se nedozvíme, šílení králíci v šílené televizní show, všechny ty šlapky, podivní návštěvníci podivných obydlí atp., věci, které možná měly nějaký význam. A možná také neměly? Skoro bych tipovala, že B je správně, že Lynch tady s námi prostě zase hraje nějaké své hry, přičemž už zachází tak daleko, že možná ani on sám neví, oč tady jde (pokud zrovna na něčem nejede). Zkraje jsem se snažila přijít tomu, co se ve filmu odehrává, na kloub, postupně mě to celé začalo hrozně štvát a pak přišla taková letargie, kdy jsem netrpělivě vyhlížela konec a bylo mi to celé vlastně tak nějak jedno. Musím říct, že cca 10 minut před koncem mě hodně zaujala sekvence dojemných shledání a objetí doprovázená příjemnou hudbou (na chvíli mi to připomnělo poetiku Blue Velvet a bylo mi milo). A pak bych určitě vyzdvihla výkon Laury Dern. Asi i díky ní a jejímu přesvědčivě udivenému výrazu (který zřejmě ani nemusela moc hrát, protože podle toho, co k natáčení filmu někde uváděla, byla z toho všeho asi taky, chudák, dost v Jiříkově vidění) jsem si při sledování tohoto kusu nepřipadala ztracená sama a řadím ho o kousek výše, než Mulholland Drive na podobné téma (jestli se tedy vůbec dá říct, že tu nějaké téma je) viděný chvíli před Inland Empire (v Mulholland Drive mi hlavní hrdinka prostě z nějakého důvodu nebyla tak sympatická). Celkově ale Inland Empire určitě nebude ani mým oblíbeným snímkem, ani si ho pomyslně nezařadím do těch zdařilejších Lynchových. Jsem ráda, že jsem to s vypětím sil dala až do konce. A jen tak na okraj - díky tomuto filmu jsem si ujasnila, že bych asi nechtěla zemřít (ani při natáčení ani ve snu) na ulici po ráně šroubovákem a jako jednu z posledních věcí před skonem slyšet zaujatý monolog o proražení střev do vaginy (nebo obráceně?). 45 %.

S timhle filmem to mam tak nejak vselijak. Zhruba prvni polovina me nechala vicemene chladnou, rikala jsem si, jo, docela originalne natoceny pribeh o tom, co dokazou drogy, zavislosti, odcizeni mezi blizkymi lidmi, ale neni to zase nic uplne extra. Pak se to ale nejak zacalo vsechno stupnovat a zaverecna cca pulhodina me totalne odrovnala. Hodne dlouho (jestli vubec kdy) jsem se necitila u zadneho filmu tak spatne. Podarilo se tady skrze vyjimecne herecke vykony, strihy, hudebni doprovod, prolinani toho, co v jeden okamzik na ruznych mistech zazivaji jednotlive postavy, naprosto dokonale divakovi zprostredkovat veskerou bezmoc, úzkost, silenstvi, definitivno, bez jakekoli nadeje na lepsi zitrky. Plny pocet hvezdicek nedavam kvuli tomu, ze me snimek nedokazal strhnout cely (po celou svou delku), ze byl z meho pohledu tak trochu nevyvazeny. Na druhou stranu nevim, jestli by bez ujmy na zdravi clovek vsechny ty emoce zvladl pojmout, kdyby se nekoncentrovaly hlavne do zaveru filmu...

Taková telenovela s krimi prvky po americku. Nesympatické postavy, sto padesát dějových zvratů, v nichž se jednotlivé postavy chovají chvílemi velmi inteligentně, chvílemi jako trotlové s IQ tykve (prostě jak to zrovna vyjde), nakrucující se polonahé ženské (někteří chlapi a možná i ženy nad tím budou asi slintat, mně se ale spíš chtělo párkrát vrhnout, případně mi z toho bylo do smíchu), celé to působí dost amatérsky. Jediné, co podle mě v tomto filmu opravdu za něco stojí, je Bill Murray, který si svého lehce výstředního právníka střihl se ctí a dokázal vzbudit i nějaké sympatie (i přes ten závěr). Ve filmu má ale tak málo prostoru, že si nejsem jistá, zda se vyplatí dívat jen kvůli němu. Za určitý klad tedy také považuji, že se tvůrcům podařilo dosáhnout toho, že jednotlivé postavy byly člověku chvílemi opravdu tak odporné, jak zvrácené byly jejich charaktery, což se dá určitě přisuzovat tomu, že byly poměrně dobře zahrané. To je ale asi tak všechno, tenhle film je taková přiblbá překombinovaná splácanina, kterou ani celkem dobré herecké výkony (a skvělý Murrayův) nezachrání. 40 %.

O Milade Horakove uz jsem toho videla a cetla docela dost, k tomuto dokumentu jsem se ale dostala az nyni. A jsem za to rada (pozde ale prece). A to, i kdyz mi (podobne jako skoro vzdycky, kdyz je rec o tehle obdivuhodne zene a jejim osudu) zase bylo tezko a uzko z te strasne nespravedlnosti, z absurdity toho, co bylo vlastne jeste docela nedavno mozne. Chtelo se mi zaroven brecet a smat se, kdyz rodinni prislusnici akteru procesu s MH rikali, jak se radovali, kdyz jejich tatinek/manzel dostal "jen" dozivoti nebo kdyz se jeden ze spolusouzenych skoro omlouval, ze si dovolil byt rad, ze ten trest smrti nedostal, kdyz jeho pratele takove stesti nemeli. Je hrozne, co tehdy dokazala vladnouci skupina z lidi udelat. Je obdivuhodne, jak tomu nekteri dokazali celit. Je dulezite si tohle vsechno neustale pripominat. Osobne jsem se z tohoto dokumentu nedozvedela prilis novych informaci. Zapusobil na me ale hodne zejmena diky autentickym svedectvim, ktera dokazi pribeh MH priblizit zase trochu jinak, velmi verne, prirozene, pritom nalehave, emotivne. Presne tak, jak se to k neuveritelnemu zivotu jedne vyjimecne zeny hodi, jak si to MH zasluhuje. Pripad Dr. Horakove patri urcite k tem nejsilnejsim dokumentum, ktere jsem zatim videla.

Série č. 1 mě zaujala zajímavým napínavým neotřelým příběhem, prostředím, do kterého byl tento zasazen, svou typicky severskou ponurostí i výkony pro mě nepříliš známých herců. Sérii č. 2 nemohu hodnotit, jelikož jsem zvládla pouze prvních pár dílů a nedotáhla to do konce - kouzlo první série se nějak vytratilo, rychle jsem se začala ztrácet v ději, nebavilo mě to a ač jsem tomu vážně chtěla dát šanci, nedopadlo to.

Docela dlouho jsem moc nepobírala, oč v tomhle filmu vlastně jde a proč se vlastně někdo rozhodl to natočil. Odpověď jsem asi nedostala ani na konci. Je to takové všelijaké a nijaké, snaží se to být svým způsobem originální a zároveň přináší řadu takových těch známých klišé (milostný trojúhelník/čtyřúhelník, láska mezi lidmi, co si zkraje hrozně lezou na nervy, objevené otcovství, všehoschopný boháč atp.). U některých dialogů jsem přemýšlela, jestli jsem z nějakého jiného světa já nebo tvůrci, protože jsem moc nechápala, co je na sděleném tak vtipného, proč to ti lidi říkají, kde je pointa atp. Každopádně herci jsou ve snímku vesměs sympatičtí, dobře se na ně dívá (i když B. Cooper a E. Stone to s těmi širokými úsměvy na všechny strany místy trochu přehání), je tu pár výrazných momentů/scén (např. rozhovory beze slov mezi "soky v lásce" nebo působivá taneční scéna kapitánky a miliardáře - B. Murray, ač nám už hodně stárne, dokáže být pořád velmi okouzlující, a to i když se asi nikdy nenaučí učesat), má to chvílemi takovou příjemnou letní atmosféru. Znovu už bych to ale vidět nemusela. Celkově za 60 %.

Bill Murray je zde ve skvělé formě, je vidět, že si to náramně užívá, je uvolněný, předvádí vícero zábavných poloh, které mu všechny jdou (vedle takové té jeho "uřvanější" právě z jeho mladších let vidíme už i tu umírněnější s typickou výmluvnou tlumenější mimikou a gestikulací a chytrými bystrými hláškami - tu mám mnohem radši a myslím, že právě ta dělá z BM vysoce nadprůměrného (nejen) komika). Murray se mi hodně líbí i ve vážnější, kamarádsko-otcovské poloze, kterou ve filmu předvádí ve scénách se svým malým outsiderským svěřencem. Celkově je tenhle film ale spíš takovým souborem více či méně zábavných letních příhod, které zhlédnete, ale kdybyste to neudělali, taky se vůbec nic nestane (až tedy na to, že přijdete o nějaké ty minuty skvělého herectví BM, což je skoro vždycky škoda:D). Snímek postrádá nějaký výraznější příběh, zápletku, chybí mu směr, kterým by s ním divák mohl jít. Prostě takové to dílo na jedno podívání, které vám asi dlouho v hlavě neutkví (nemá krom BM totiž moc čím). 55 %.

Čím dál víc se mi líbí Alfred Molina. Jinak takový průměrný film, který neurazí ani nenadchne. 60 %.