Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenzie (53)

plagát

Charlie Bartlett (2007) 

Charlie má problém a snaží se ho vyřešit tím, že se za každou cenu stane nejoblíbenějším mezi spolužáka, je jedno jesti bude padělat průkazy nebo zásobovat školu lékama na předpis. Nakonec ale zjistí, že být oblíbený za každou cenu má svou cenu. Film drží skvělí herci (Dennings, Downey Jr a i Yelchin není špatný). Slabší 4ka.

plagát

Národ snílků (2010) 

Tak tahle Americká krása pro náctileté mě dostala. Inteligentní film, skvělá Kat Dennings, smysluplný děs, hlubší myšlenky. Neřikam že je to přesně 100% ale rozhodně je to film za 80, kterýmu se musí trochu pomoct.

plagát

Nick a Norah (2008) 

Mé Komediální / Dramatiské / Hudební / Romantické srdce zaplesalo. Inteligentní film, který pobaví, rozesměje a děj stojí za to. Hlavní dvojce by utáhla celý film klidně sama. Říkam bravo a dávam silnější 4 hvězdičky. Takhle to má vypadat.

plagát

Tu to musí byť (2011) 

Sean Penn předvádí něco neuvěřitelného a vy by jste měli být při tom! Film který se jen tak nevidí.

plagát

Avengers: Pomstitelia (2012) 

Avengers jsou přesně tím, co jsem od nich čekala. Létající kladiva, šípy, vtipy a sakrasmus a testosteron... všechno jsme si užili až dosyta. Jediné co bych mohla vytknout je slabý záporák (s ním si to ale pak za nás za všechny vyřídil Hulk). To že se jedná o blockbusterový film a ne existencionální drama dvou sirotků ve válkou zmítané zemi je jasné snad už od pohledu na plakát, takže lidi co vytýkají chabější děj moc nechápu. Vyrobit film oddechový s perfektně nadupanými akcemi a k tomu s úžasnou zápletkou a psychologií postav... to neexistuje. Přesto jsou pro mě Avengers špicí toho co nám film o superhrdinech může přinést, díky!

plagát

Čerstvé, ale v kontajneri (2010) 

Kolik toho každý den vyhodíme? Řeknete si že to neni Vás případ, ale u nás to začíná a u obchodních řetězců, které vyhodí tunu pomerančů, protože se z chyby v logistice o něco opozdily, to končí. Jak se v dokumentu říká, opravdu jsme ztratili vztah k jídlu jako k něčemu co je životně důležité. Společnost zaměřená na spotřebu prvotřídního, nejlepšího a vždy čerstvého zboží vytváří celý tenhle problém. Film není jen o tom, jak se prolézají popelnice a hledají se "zbytky", ale o celém procesu zacházení s potravinami, neskutečných pravidel trhu a nesmyslných zákonech a regulacích. Určitě stojí za to se nad tímhle tématem zamyslet.

plagát

Biutiful (2010) 

Osobně mi přijde že Iňarritu natočil poněkud jiný film, než na které jsme byli zvyklí dříve. Spoustu lidí tím asi lehce rozladil. Přesto je to velice slibné sociální drama. Postava Uxbala je hlavním nosníkem filmu a Bardem ji zvládá víc než dobře. Pohled na Barcelonu trochu z jiné stany než od Vicky a Christiny.

plagát

Kráľova reč (2010) 

V Británii se ještě točí skvělé filmy. Časová linka zasazená na konec jejich "světového předsednictví!, ukončeného právě druhou světovou válkou. To už tu bylo a nejednou. King´s Speech ale nabízí trochu jiný pohled, než jen obrázek Jiřího VI. jako postavy ze zaprášených učebnic dějepisu. Ukazuje nám přerod zakomplexované koktavého prince v muže, co má hlas díky. Díky skvělému Collinovi a hlavně Rushovi jsem viděla historii ožívat svým vlastním životem. Jediné co bych filmu vytkla, a to jsou pouze mé osobní problémy, je nepřirozeně krotká Helen, která hrála skvěle, jen si jí prostě nemůžu představit v takovéhle roli. A poslední disharmonický ton je věkový rozdíl mezi bratry - mladší Colin je o 7 let starší (byla jsem to kontrolovat) než Guy Pearce a to jsem prostě z hlavy dostat nemohla:) Ale právě ladění orchestru před začátkem konzertu nám vytváří z něčeho starého, disharmonického, něco nového, krásného.

plagát

Jasná hvězda (2009) 

Tak se opět setkáváme Jane a zase Ti musím za tvůj film poděkovat. Tvé filmy jsou zcela jiné než ty ostatní. Jsi žena s velkým Ž, ta co opravdu chápe a rozumí. Milostný příběh je věcí tak intimní, že nejsou potřeba velké dějové zvraty, nenadále dědictví od neznámých příbuzných, zrady, intriky a šťastné či nešťastné náhody. Tyhle telenovely nevyprávějí příběhy nás obyčejných lidí. Většina ldských lásek je tichých a nenápadných, ale ať se nikdo neopovažuje říct, že menších nebo méně důležitých. Tento film je příběhem dvou lidí, co si k sobě najdou cestu. Ta cesta je strmá až se po ní nedá jít. Ale není to právě o tom, že kráčíme, i když není kam? Srovnávat s filmy jako Piáno nejde. Piáno byl strhující film s výraznější dějovou linkou, kterou většina lidí pro uznání filmu potřebuje. Přesto je pro mě Bright Star film hodný Jane Campion. Pro mě důležitý pocit, který ve mě film vyvolá, změnu chci cítit uvnitř sebe, ne na plátně. Bright Star si ale nezaslouží být v modrých barvách, měla by zářit jasně - červenou.

plagát

Smutky slečny Austenové (2008) (TV film) 

Jsou filmy, kdy vás mrazí, kdy prožíváte všechny ambice, naděje i zoufalství s hlavní hrdinkou do té míry, že chápete její pocity, že víte jak se zachová. Miss Austen Regrets je pohled na jednu z nejvlivnějších žen britské literatury tak jak jí neznáme. Jako opak svých knih se šťastnými konci. S lidmi kteří nakonec udělají ta správná rozhodnutí a žijí šťastně až na věky. Dokáže ale být někdo šťastný až na věky? Těmto idealistickým vizím házíme na oltář všechny docela dobré věci a čekáme na ty úžasné. Divíme se, že nepřicházejí a pokud ano, jsou to opravdu ty nejlepší, nečeká na nás ještě něco lepšího? A pak litujeme a přemýšlíme o správnosti svého jednání... a následcích. "Every woman has regrets. So we read about your heroines and feel young again. And in love. And full of hope. As if we can make that choice again."