Doutas

Pokud existuje jediný důvod, proč Bojovníka vidět, tak je to Jake Gyllenhall. Jeho ztvárnění vymláceného boxera, který stěží dokáže říct souvislou větu, který v záchvatech vzteku rozbíjí vše kolem, ale který zároveň miluje svoji dceru a ženu, bez které by byl ztracený, je dokonale přesvědčivé. Škoda, že zbytek filmu je tak průměrný, nudný a předvídatelný. Více na blogu.

Krásně natočený film, který je po celou dobu příjemný a přítulný jak opuštěné jehňátko. Vinterberg sice odvedl skvělou řemeslnou práci, ale čekal bych od něj více invence. Obsazení se až na Sturridge docela povedlo, jenom není čas jednotlivé charaktery pořádně představit a rozehrát, tak aby byla zřejmá motivace jejich jednání. Ta byla obětována v zájmu zachování kompaktnosti a stopáže pod dvě hodiny, aby tuto nejklasičtější klasiku přežila do konce aspoň půlka publika. Také jsem postrádal ironii Hardyho románu, nějakého odcizeného vypravěče, který by s nadhledem komentoval okolní dění, podobně jako u Scorseseho Věku nevinnosti nebo u Kubrickova Barryho Lyndona. Takhle je román, jehož krása tkví hlavně v poetickém jazyce a originálních popisech postav a situací, oškubán na základní romantickou linku, která je sice díky hlavní nezávislé hrdince stále moderní, ale dnešního diváka až tak neosloví. Více na blogu.

Citlivě natočené rodinné drama, které nerozebírá jen vztah rodičů ke svým dětem, ale i tradiční otázku vztahu bohatství, úspěchu a rodinného štěstí. Koreeda se vyhnul extrémům a obě rodiny zasadil do střední třídy (jednu do nižší a druhou do vyšší), čímž vytvořil uvěřitelnou situaci, do které se každý dokáže vcítit, a to napříč kulturami. K dokonalosti tomu překáží jen zbytečná soudní odbočka, která rozehraje motivy, se kterými se dále už moc nepracuje, a větší důraz na pohled a pocity dětí (přetrhání vztahů se sourozenci se například vůbec neřeší). Jinak ale moc pěkný filmek.