Recenzie (10 066)
Whitney (2018)
Poutavý a otevřený dokument, jehož kvality určuje vztah diváka k Whitney Houston. Opravdový fanda se asi nedozví mnoho nového, ale vše důležité má hezky pohromadě.
Solncepjok (2021)
Zbytečně dlouhý, herecky nezajímavý, ale jinak dost nepříjemný a drsný akčňák ruské produkce, kde se zabíjejí batolata a znásilňují mladé matky. Kdyby takhle vypadala série Očista, mohl z toho být kult.
Turist (2021)
Nevýrazná a nudná akce a nesympatičtí hrdinové. Typická ruská produkce.
SAS: Zrození Černé labutě (2021)
Jeden z nejhorších akčňáků co jsem za poslední dobu viděl. Film, který by špinil i filmografii Stevena Seagala. Přitom ten prostý nápad s únosem vlaku se mi docela líbil.
James Cameron: Příběh sci-fi - Mimozemšťané (2018) (epizóda)
James si povídá s Ridley Scottem a Stevenem Spielbergem o jejich režijních počátcích, kde se zaměřovali na sci-fi filmy, které jsou dnes absolutním kultem. Povídání příjemné ale nepřineslo mi žádné nové informace.
James Bond: Dr. No (1962)
První bondovka se ještě hodně hledala a nevěděla jakou cestou půjde, ale zábavným filmem byla určitě.
Newsroom (2012) (seriál)
Seriál, který chce od diváka hodně pozornosti, trpělivosti a nemalé povědomí o Americe i její politice. Pokud divák přijme fakt, že většina děje jsou sofistikované hádky, může si tuhle mohutnou kecačku užít i díky vynikajícím hercům.
Slizoun Pete - Série 2 (2018) (séria)
První série měla pomalý rozjezd, ale od půlky se rozjela takovým způsobem, že jsem se na druhou sérii fakt těšil a naštěstí nejsem zklamán, jelikož tempo, které Sneaky Pete nastolil si druhá série až na pár výjimek, drží všech deset dílů. Skvěle napsané, krásně gradující situace, neustále se kupící problémy, které prožívají všechny postavy a prakticky non-stop zábava i napětí. Jsem zvědav co přinese série třetí.
Tošokan sensó (2013)
Akce slušná, ale vzhledem k tomu, že se film zaměřuje hlavně na nezajímavou romantickou linku, je to strašlivě nezajímavé a to, že se zde párkrát vystřelí, mě nijak nevytrhlo.
Hotel Inferno 2: The Cathedral of Pain (2017)
První Hotel Inferno byl sice nízkorozpočtovým, ale docela zábavným pokusem, přenést videoherní žánr FPS do filmové podoby. Takový Hardcore Henry, jen hororový. Pokračování se snaží více šokovat brutalitou, ale ve výsledku je vše neskutečně samoúčelné a nijak zajímavé. A nic nezachrání konec, který je jasnou variací a Dooma.