hellstruck

Nejdřív jsem měla vážný problém dostat se do atmosféry a zvyknout si na příšerný midlandský přízvuk (který je mimochodem pořád lepší než scouse v Liverpoolu..), poté docela překvapil směr, kterým se děj vyvinul (nečetla jsem obsah). Aneb taková byla Anglie v osmdesátých letech. Nezaměstnaní a rasisté, kam se podíváš. Přes počáteční nudu se film celkem rychle přehoupne a divákovi vyrazí dech "krásnými" ukázkami psychologického nátlaku ze strany skinheadů vyvíjeného na dvanáctiletého kluka, který se zrovna hledá a tak není těžké mu udělat v hlavě zmatek,donutit ho páchat zločiny a začít nosit martensky (né, mé milované boty..). Takový - o dost horší! - Kult hákového kříže po anglicku. Není to tak silné a nenese to pořádně žádné poselství, nic moc se tam navíc neděje a chybí postava, která by si ukradla celý film pro sebe. Prostě do sebe to něco má, ale i tak mínusy převažují nad plusy, takže 3*.

Jak Cheyenne neustále opakoval, Něco tu není úplně v pořádku, ale nevím přesně co. To kompletně vystihuje celou atmosféru filmu. Díváte se na to a nevíte, zda to má nějaký smysl, jestli téma holocaustu ve filmu není jen způsob jak se zavděčit, nebo jestli to má být o stárnoucím rockerovi, co hledá sám sebe..Ať tak či tak, já si chvílemi připadala jako Alenka v říši divů, ale možná to bude tím, že jsem ději nevěnovala stoprocentní pozornost. Na druhou stranu jsem se alespoň dozvěděla, jak zřejmě budu vypadat ve stáří já (:D), anebo jak zajistit, že mi rtěnka vydrží celý den. Eve Hewson byla neskutečně dobrá, její image je mi hodně blízká a tak je škoda, že nedostala více prostoru. Každopádně tohle není film pro rockery, jak se může na první pohled zdát, neboť extravagantní vzhled dvou postav měl asi jen přitáhnout více diváků a to mě dost zklamalo. Ani žádné rockové vypalovačky se nekonaly. Stručně a jasně velice podivná záležitost.

Hranému Dexterovi se to samozřejmě nemá šanci vyrovnat, ale animace je přinejmenším zajímavá a to, že se dabingu chopil i Michael nebo Jennifer je rozhodně plus, jinak bych se na to neměla ani chuť podívat. Popravdě to nepřináší nic nového a jak tu někdo psal, je to omílání toho co už víme z hraného seriálu. Ale i tak velice fajn na pokoukání:)

Byla jsem si téměř jistá, že tenhle film bude v modrém kabátku a ono hle..Určitě je to kvalitnější záležitost než většina filmů s Nicolasem Cagem, ale na mě to bylo příliš zdlouhavé a překombinované. Každopádně pěkně vylíčený obchod se zbraněmi, to se musí nechat. A nejlepší na celém filmu? Jednoznačně Jared Leto, jehož postava měla SPOILER opět tragický konec.

Jedna z těch průměrných komedií, jejichž "problém" spočívá v tom, že sice nejsou nijak špatné, ale právěže ani obzvlášť dobré. Jack Black je zkrátka Jack Black, jeho herecký kolega nemá sebemenší charisma a co se příběhu týče, tak chvílemi skvěle pobaví a chvílemi zase otráví. K čertu s historií, líbilo se mi, jak Ramis víceméně zparodoval biblické příběhy a neváhá prolnout doby (aneb jak se pračlověk potkal s Kainem a Abelem a vyrazil do Sodomy). Dala bych mile ráda tři hvězdičky, ale za ty momenty, kdy jsem se modlila, ať už je konec - musím snížit o jednu.

Popravdě jediné, co mě na tomto filmu ohromilo je příběh (ne však jeho zpracování) a Gerard Butler nebo Jeffrey Dean Morgan. Asi přeci jen nejsem romantička jak jsem si myslela, protože nějak nedokážu pochopit, na co většina lidí potřebovala kapesníčky. Představa , že bych přišla o celoživotní lásku je sice jako ta nejhorší noční můra, ale když si odmyslím právě to téma filmu, tak mi z toho vychází úplně průměrná romantika. Obávám se, že většina diváků za sebe nechala hodnotit emoce. Se mnou to popravdě moc nehlo už proto, že se film až moc okatě snažil diváka rozbrečet. Co mi vyloženě vadilo, tak byla Hilary Swank, která možná umí zahrát kluka, ale truchlící manželku rozhodně ne. Ten její žal chvílemi působil až směšně. Nemluvě o občasných scénáristických WTF ("Nedělej, jako bys byla jediná vdova ve městě!"????). Obdobné filmy mám ráda, ale tenhle podle mě patří k těm slabším, nedá se nic dělat..

Zpočátku chaos, ale jakmile Aiken převezme případ tak to začne mít trochu grády. A přestože se tam v podstatě "nic" neděje a jen se mluví, dialogy mě vtáhly a vážně jsem se chtěla dozvědět, jak to ve skutečnosti bylo. Do poslední minuty jsem doufala, že se syn Surattové objeví a přizná. Připadá mi dost zvláštní, že jeho později osvobodili, když proti němu měli důkazy (narozdíl od případu jeho matky..). Ale někdy je bohužel učinění spravedlnosti za dost nemožné..James McAvoy je výborný herec, ale o tom jsem nikdy neměla pochyby. Naopak taková Alexis Bledel nebo Justin Long působili ve svých rolích spíše směšně a nehodili se tam. Historické filmy mám ráda a tenhle bezpochyby patří k těm lepším, každopádně je to nejspíš taková ta záležitost na jedno shlédnutí, druhé by mě pravděpodobně tak nechytlo...

Transamerica je spíše než sonda do transexuálovy duše road movie o pochopení a toleranci. Přestože transexualitu moc nechápu a nemyslím, že by se to v budoucnu nějak změnilo, nemám k tomu tématu nijak výrazně odmítavý postoj a udělat o tom film se mi zdá velice odvážné. Hlavní dvojka je výborná, je vidět, že nejen, že se dá z někoho ošklivého udělat člověk krásný, ale i naopak:) Felicity by zasloužila Oscara. Film funguje jako komedie i drama prostě výborně a já se ani jednou nemusela dívat na čas.

Nezvládla jsem to dokoukat, už od začátku je to "strhující" nuda a ukecaná psychologická hra o to, kdo je větší psychopat. A možná, že Ellen hraje dobře, ale vypadá hrozně. Celkový dojem špatný,špatný,špatný. Těch ukecaných filmů o ničem se v poslední době rojí až přespříliš..

Miluju filmy v podobném duchu o různých vyvrhelech, sirotcích anebo lidech na okraji společnosti. Všechny spojuje obvykle silný příběh ukazující, jak si s námi někdy život nepěkně zahrává. Určitě se na to kouká lépe, než na romantické slaďárny, nebo fekální komedie, protože nás nutí přemýšlet nad problémy jiných a dívat se pak na své z jiného úhlu pohledu (alespoň mě tedy ano). K filmu mě dovedla výborná Alison Lohman, které jsem si dnes všimla už v Big Fish a musím říct, že hlavní roli utáhla výborně. Michelle Pfeiffer jako manipulátorská "matka" byla skvělá i když jí jinak moc nefandím a ani Robin Wright a Renée se nedržely v pozadí v rolích žen závislých na svých mužích. Jediné, co se mi nelíbilo byla klišoidní proměna Astrid (Alison) ve "velkou drsňačku", kterou se stala poté,co si nalíčila linky a obarvila vlasy. A jakmile se z ní stala zase hodná holka, tak z ní samozřejmě byla opět ta krásná nevinně vyhlížející blondýnka. Zkrátka ti extravagantně vypadající ve filmech musí být vždycky špatní a narušení. Jinak ale výborné drama o dívce, která hledá samu sebe potom, co její matku zavřou za vraždu. Podobně laděné filmy: The Heart Is Deceitful Above All Things, Gardens Of The Night.