hellstruck

Big Fish rozhodně není záležitost pro ty, kteří neumí povolit uzdu fantazii. Je to film, který je typicky burtonovský a přitom není. Netlačí tolik na pilu jako Karlík nebo Alenka a o to je tento film pohádkovější. Pro Burtona nejtypičtější mi připadal asi Edwardův porod, kdy se mimino vesele klouzalo po chodbě. Jinak celá podivínská atmosféra, kdy si můžete připadat zmateně je pro Burtona charakteristická, na druhou stranu propojení pohádkových příběhů s realitou a ten "netemný" vzhled už tolik ne. Přesto kouzelné, jak vizuálně tak obsahově a přestože mám po druhém shlédnutí pocity trochu horší než po prvním, nechám plný počet..PS: A nezapomeňte, co je pro jiného šílenství, může být pro někoho dalšího realitou..:)

V hlavní roli jedna malá panenka plná heroinu, jenž nečekaně vstoupí do života slepé Susy. Jejího handicapu využijí zločinci, kteří se chtějí panenky zmocnit a tak začíná spleť lží a intrik... Na komorní thriller skvělé, Audrey se své vážnější a méně usměvavější role zhostila opravdu věrohodně a navíc jsem byla celou dobu napjatá ( což dokazují moje okousané nehty:)) ). Na konci už jsem si skoro trhala vlasy a happy end jsem tedy uvítala. Co se týče těch do očí bijících chyb... tak ty se asi zkrátka musí přehlédnout. Co na tom, že stačilo, aby se Susy zamykala, ihned zavolala manželovi, nebo popřípadě utekla k sousedům zavolat o pomoc. Trochu to kazí dojem, takže na plný počet to není, ale musím uznat, že na tu dobu je to určitě skvěle mrazivý thriller.

Audrey Hepburn můžete nazvat různě, ale směšnou tvářičkou určitě ne. Jakmile se se svým naivním úsměvem, elegantními pohyby a křehkou krásou zjeví ve filmu, ihned projasní den snad každému. Z Funny Face se na diváka valí tehdejší kouzlo atmosféry od začátku do konce a dokonce i ty umělé a místy kýčovité zpívané části do něj zapadly. Jenže u mne je to s muzikály nesmírně těžké, vzhledem k tomu, že si z valné většiny trhám vlasy. Tady tomu není jinak, melodie byly nezajímavé a všechny hudební scény nesmírně unylé. Je to škoda, protože příběh je jinak sladký a miloučký a dnes je takových jako šafránu. Za Paříž a Audrey tedy slabší 3*. A mimochodem.. rozhodně bych si k ní uměla představit lepšího partnera!

Nepředstavitelné spojení Johnnyho Deppa a S.J. Parker se stalo skutečným(pro mne teprve v roce 2012)a přestože pod velením Burtona, tak to dopadlo všelijak. Možná, že byl Ed Wood opravdu nejhorším filmovým režisérem, ale ten můj nejoblíbenější jej vylíčil jako dobráka od kosti a přestože to není tak špatné, vůbec mi to nesedlo. S Burtonovým stylem to nemá moc společného, humor je na bodě mrazu a celé to působí lacině. Staré černobílé filmy až na výjimky nemusím a tak pravděpodobně v tom tkví ten (můj) problém Včetně toho, že pro mne "Ed Wood" představuje vleklou nudu v hlavní roli s Johhnym,který do toho nedal srdce. Na druhou stranu pěkná atmosféra filmu (taková správně béčková) a skvělí Martin Landau a Parker. Přesto.. Ed Wood je možná do roku 1994 pro někoho nejlepším Burtonovým filmem, ale celkově zatím tím nejhorším (pro mě určitě).

Neskutečně dobrý film s drogovou tématikou. Díky této roli v mých očích Johhny stoupl ještě o kus výš a Penelope Cruz naopak o něco níže :) Naštěstí se její jméno víceméně pouze šiklo na plakát, protože se na scéně objevila jen občas. Příběh samotný je zajímavý, až mi Junga bylo na konci opravdu líto ( pašerák a dealer drog vylíčený jako hrdina? ale co..). Nenudila jsem se ani minutu, film svižně ubíhal a nakonec jsem byla opravdu dojatá..

Film jako takový upřímně nestojí za moc,po herecké stránce je nevýrazný, co se vizuálu týče,zaujmou asi jen stromy měnící se podle období.. Ale ta síla příběhu o přátelství mezi zvířetem a člověkem je opravdu dojemná. Někdo může říct sentimentální, naivní a nejspíš to tak je, ale ve mně to zanechalo neskutečný dojem.

Hodnotit si nedovolím, ale musím alespoň napsat komentář (to abych se k tomuto filmu omylem v budoucnosti nevrátila:) ). Opravdu nejsem hororový fanoušek a psycho napínáky taktéž nemusím. A když se k tomu přidá ještě to obsazení, doba a skutečnost, že je to podle Kinga.. zkrátka mi to opravdu nesedlo, ani jsem to nedokázala dokoukat. Stupňující napětí u takových žánrovek mi hrozně vadí, zdá se mi předvídatelné a nesnáším to, jak v každé postavě hledám již od začátku nějakou zvrácenou osobnost. Pro mě prostě takové typy filmů nejsou...

Maybe I was just a girl... interrupted. Filmy z psychiatrické léčebny jsou vždycky zajímavé, minimálně prostředím a atmosférou a "Girl, Interrupted" ještě navíc pozvedla Angelina Jolie(TAKOVÝCH rolí by se měla držet), která je asi základním kamenem filmu. Přestože měla hlavní roli Winona Ryder, jakoby byla celou dobu ve stínu kolegyně, ale nemyslím, že by to byla škoda. Navíc mi její hlas lezl na nervy. O pochybných léčebných metodách a "zázračném" vyléčení Susanny by se asi dalo polemizovat, ale to nechám na odbornících :) Jak tu několikrát padlo, příběh nemá pořádnou zápletku a celou dobu je víceméně o ničem, s takovým unylým průběhem bych zkrátka čekala silnější konec. A ten se nedostavil. Každopádně i tak je to zajímavá psychologická podívaná, kde navíc překvapila i pro mě nečekaná přítomnost několika osobností (Jared Leto, Brittany Murphy, Misha Collins,Whoopi Goldberg).Na jedno shlédnutí stačí, při dalším bych asi musela snížit hodnocení.

Proč je heavy metal tak odsuzovaný a zavrhovaný?Je to proto,že metal konfrontuje to,co bychom raději ignorovali.. Opravdu hodnotný dokument o metalu. Pokud chcete znát kořeny metalu, souvislost s klasickou hudbou, hudbou otroků a blues nebo vědět, jaké kapely jako první dali význam spojení "heavy metal" tak jste na správné adrese. Dokument zároveň hledá odpovědi na to, co metalisty spojuje, jak a proč (ne)souvisí s náboženstvím a satanismem, nebo jací jsou lidé, kteří metal poslouchají. A to všechno (a víc) doplněné o rozhovory s tvářemi metalu. Opravdu mě potěšilo, že se někdo snažil vtěsnat do dokumentu to nejdůležitější o téhle hudbě, nenudila jsem se ani minutu a jsem naprosto nadšená!Buď to cítíš, anebo ne..

BFMV patří mezi mé.. ne nejmilovanější, ale určitě mezi oblíbené kapely a tenhle koncert se jim vážně vyvedl. Hoši předvedli skvělou show, navíc dokázali, že naživo zní zrovna tak dobře, jako na nahrávkách (ne-li dokonce líp). Škoda, že jsem tam nebyla.