ircidlo

Od tohoto filmu jsem čekala asi víc, možná můj práh zvrácenosti je posunutý o něco výš. Nicméně se mi líbilo, jak se střídaly něžné, uhlazené momenty s drsnými a surovými. Ta záverečná (počáteční) scéna má něco do sebe a filmu dodala ucelený dozvuk, kdy cítíte, že chaos je všude kolem nás.

Tento film je pro mě poněkud rozporuplným, jelikož herecké výkony nejsou příliš dobré, kamera je roztřesená (chápu - záměrně), příběhy někdy působí jako kdyby byly vycucané z prstu. Ale nakonec mě tohle všechno dostane, protože to zkrátka do sebe zapadá. Psychologie postav je zde velice dobře znázorněná a vyvolává ve mě obdobné pocity, jako má psycholožka ve filmu.

U tohoto filmu mi natolik kolýsaly emoce, že jsem si pak musela vzít prášek na uklidnění. Už mi dlouhou dobu něco nevyrazilo dech jako je Parazit. Jednu chvíli se smějete, pak se vám chce brečet a potom vás všechno štve. Nemyslím si, že je to okno pouze do korejské společnosti, ale i my tady v evropě máme k některým vlastnostem celkem blízko.

Pro mě jeden z oblíbených seriálů. Sorrentino si opět vybral úžasné místo s geniem loci. Obdivuji jeho mistrovstvské umění středových kompozic, které lahodí divákovu oku a zároveň nepůsobí nudně. O výběru tématu nemluvě - v dnešní době, kdy církev upadá, dokázal velmi elegantně, ale kontroverzně zachytit všechny její nedostatky i dostatky.

Zhlédla jsem directors cut, film celkem dobře odsýpal. Nicméně tři hodiny na mě byly trochu moc. Líbila se mi nenucenost hlavního hrdiny a jeho tolerantnost k partnerčiným vrtochům. Celkově film hodnotím 75%, jelikož se na to pěkně dívalo a kladně hodnotím i narativnost příběhu. Dokážu si představit, že je to inspirované skitečným životem.