anillvap

Na rozdíl od jedničky postrádá dvojka trochu toho správného stresu finančního světa a trochu víc akce. Děj je maličko vykonstruovaný, ale i tak divák čeká, jak to dopadne. Byla jsem trochu zklamaná, že zde nebyl dostatek prostoru pro Michaela Douglase, protože jsem nějak očekávala větší vývoj jeho postavy ve srovnání s prvním fimem. Ani Shia není žádným akčním "Wall Street guyem", což je škoda. Celkově se film točí kolem alternativních energií a finanční krize, což považuji za poněkud ohrané téma. Díky dialogům a koneckonců celkovému dojmu si ale film přecijen zaslouží 4 hvězdičky.

I přes pomalu se rozehrávající děj, ve kterém je dostatek prostoru pro Clinta Eastwooda i pro mladé neznámé herecké tváře, dokázal film víceméně udržet mou pozornost. Jednoduchost a jistou předvídatelnost děje vyvažuje vedle hereckých výkonů také dobrá kamera. Samozřejmě bez vtipných glos zahořklého starce by Gran Torino nebylo Gran Torinem. Čtyři hvězdičky dávám pro to, že pokud bych film nedokoukala do konce, nevadilo by mi to. Což ale nic nemění na faktu, že jsem si v závěrečných minutách prožila pěkný emocionální zážitek a celé závěrečné titulky stále zírala do obrazovky.

127 hodin byl bezpochyby jedním z filmů letošní sezóny, na které jsem čekala a těšila se na ně. Nezklamal mne. Celou dobu film dokázal udržet mou pozornost, ačkoli jsem se toho trochu bála, neboť celá hodina stopáže byla věnována zoufalým pokusům v kaňonu míchanými s Aronovými halucinacemi. Všechno to však bravurně dokreslovalo bezvýchodnost situace a jak řekl sám Aron, vše do sebe zapadalo. Při závěrečných minutách mi běhal mráz po zádech, i když jsem věděla, jak celý příběh skončí. Dechberoucí záležitost. Díky skvělému hereckému výkonu J. Franca a mistrovské režii nemůžu hodnotit jinak než pěti hvězdičkami.

Jako třetí díl trilogie je film rozhodně velmi důstojným zakončením. Možná se trošku zamotává víc než ostatní a má poněkud zvláštní konec, i tak ale baví stejně jako oba dva díly předchozí. Je to už míň sci-fi a víc komedie míšená s "westernem" s narážkami na High Noon a Clinta Eastwooda. Ale ty scény, kde Ch. Lloyd s vzezřením potrhlého vědce-génia ovládá bravurně střelbu, na koni brázdí Divoký západ, tancuje na místní "party" a nakonec upadne do bezvědomí po jednom panáku whiskey, ty jsou prostě krásně absurdní. K nezaplacení.

Druhý díl nezklame, je stejně originální jako první díl a k tomu ještě o něco více zamotanější. Stejně jako u jedničky, i u dvojky jsem se navíc dobře bavila a vychutnávala si tu spleť příběhů. Kouzlo je i v tom, že divák má o příběhu dokonalý přehled, nic není zbytečně překombinované. Osobně mám nejradši to, že u příběhu odehrávajícím se v roce 1955 divák ví, co se má stát a s napětím čeká, jestli se to Martymu opravdu podaří zachovat tak, jak to zinscenoval v jedničce. Zkrátka perfektní podívaná.

Výborný film, ve kterém se mísí příběh o cestování v čase s originalitou a dokonalým nápaditým humorem. Pro mě jednoznačně jeden z nejoriginálnějších filmů s touto problematikou. Není to přehnané, je to logické a je to dokonale propracované. Tolik detailů, které jsou v příběhu podchyceny, to si skutečně říká o to vyseknout před tvůrci poklonu.

Musím přiznat, že film na mě působil celkem rozpačitým dojmem. Zpočátku jsem měla pocit, že si chce zahrávat se sny. Tuto myšlenku však po několika minutách opustil a začal se držet toho, že je to hra. Spousta nových a neotřelých efektů a dobré herecké výkony, to je určitě velké plus tohoto filmu. I tak jsem se ale jako divák nevyhnula zklamání, protože jsem od filmu čekala trochu něco jiného. Zřejmě je vidět, že nepatřím mezi fandy počítačových her. I tak si ale film zaslouží ocenění čtyřmi hvězdičkami za efekty, na kterých to celé stojí. Bez nich by byl příběh slabý a měl vážné trhliny. Takhle je to zajímavá podívaná.

Film, který je dojemný už v samotném traileru. Což ovšem nepovažuji za chybu, naopak to svědčí o přesvědčivých hereckých výkonech. Ztvárnění postavy Leigh Anne Sandrou Bullock si koneckonců vysloužilo patřičné ocenění. Víc k tomuto filmu není snad ani potřeba dodávat. Perfektní zpracování příběhu, který se doopravdy stal a který je potřeba loupat "jako cibuli".

Mulholland Drive není příběh, u kterého by stačilo „číst mezi řádky“. Tady je spíše potřeba číst i na stránkách, které byly záměrně ponechány prázdné. Zatímco zpočátku má divák pocit, že se děj odehrává chronologicky a do jisté míry i logicky, po hodině a půl zjistí, že na tom příběhu něco nesedí. A potom to přijde – všechno je jinak. Poslední půlhodina filmu je rychlým sledem událostí, kdy se divák ocitá v několika časových a myšlenkových rovinách a závěrem všeho vlastně ani neví, která z dějových linií byla realita, pokud tam nějaká vůbec byla. Ke konci potom zjistíte, že můžete vytvořit tucet různých teorií „jak ten příběh byl ve skutečnosti“, ale na každé z nich něco nesedí. Zkrátka typický počin režiséra Lynche.

„I’m a neat monster“. Přesně to o sobě Dexter tvrdí. Zároveň se však po celou dobu snaží diváka přesvědčit o tom, že žádný netvor není a že všechno to, co dělá, je podloženo silným smyslem pro morálku. Jeden z nejoriginálnějších seriálů všech dob si s lidskou myslí pohrává natolik, že si hlavního hrdinu zamilujete, a to navzdory činům, které provádí. To, co je na Dexterovi jedinečné, není jen to, že nám podvědomě předkládá, že v každém z nás se skrývá jakási temná stránka mysli. Je nám na něm především sympatické to, že stejně jako my, „normální lidé“, snaží se i Dexter zapadnout do společnosti a svou přetvářku zde divákovi dává otevřeně najevo.