Eluin

Íránský snímek Barva ráje režiséra Majidiho (je například autorem slavného filmu Božské děti) mě velmi příjemně překvapil, byť to překvapení nebylo nikterak šokující, neboť velmi příjemný zážitek při sledování tohoto díla jsem už dopředu očekával. Hlavním hrdinou je malý chlapec Mohammed, který má tu nevýhodu, že je absolutně slepý, navštěvuje proto speciální školu v Teheránu, nicméně když přijdou dlouho očekávané prázdniny, tak si jej otec musí vzít zpět domů, což se právě otci zrovna moc nezamlouvá, má totiž v plánu úplně jiné věci... Barva ráje patří mezi relativně smutné filmy, neboť v jejím centru jsou lidé trpící, kteří rozhodně život nemají snadný. O to více vynikne jejich touha po životě, i obecně po ochraně všeho živého. Mohammed sice nevidí, ale velmi intenzivně vnímá zvuky a svými prsty se snaží poznat okolní svět. Jasnou interpretací je i hledání Boha, který je přece sám neviditelný a poznat jej musíme spíše vnitřně. Na filmu oceňuji krom krásně poetického závěru i práci režiséra Majidiho a jeho štábu, neboť stačilo jen málo (a věřím, že v rukou méně zkušených tvůrců by to tak dopadnou mohlo) a snímek by se zvrhl v patetické představení, to se naštěstí nekoná a já si dovoluji tvrdit, že Barva ráje se může směle zařadit mezi filmové klenoty devadesátých let.

Nesdílím všeobecné nadšení. Film mě mco nezaujal. Nemám nic proti snímkům, kde se trpí, ale ono "trpění" by mělo být pouze na plátně, ne u diváků. Osudy postav mě až na malé výjimky neoslovili. Chápu, že událost to musela být hrozná, ale její zpracování na mě spíše dýchlo způsobem sovětských gerojů. Zobrazení nacistů je dost ploché, pohled "z druhé strany" by jistě nebyl na škodu, atd...

Průměrný animák, který je asi určen zase o něco více dětem a mládeži než těm ostatním. Několik fórků je ale skutečně dobrých, takže přebyjí i ten klasický pathos.

Prvoplánové a režimně konformní? Ano, určitě. Zkuste ale srovnat s dnešní seriálovou produkcí....

Určitě dobrý film, u něhož mi ale 4 nominace na oscary přijde jako docela nemístný vtip. Chyběla tam větší a silnější dějová linie, takhle je to zejména o postavách, které navíc neprochází žádnými extra zajímavými změnami. Film určiě doporučím, protože herci v něm jsou velmi přesvědčiví a vůbec nepřehrávají, i samotný příběh se mi líbil, ale něco tam přesto chybí.

Výborná forma a zhruba do poloviny i velmi dobrý film, pak se to trochu zadrhlo.... Oceňuji originalitu, ale nesmí být za každou cenu na úkor jiných filmových atributů.

Jsou filmy, které si sebou nesou nálepku "kontroverzní". Některé z nich ji mají čistě účelově, těší se, že kontroverznost zvýší počet diváků v kinech a prodej digitálních nosičů. Některé se holedbají zákazem v mnoha státech světa (třeba film La Belle Verte je PRÝ zakázán v EU, což je ale samozřejmě nesmysl), což snad může zvýšit jejich výjimečnost. Cannibal Holocaust (dále budu používat český náze Kanibalové) nic takové nepotřebuje, je šokující sám o sobě. Nevím o filmu, jehož režisér (R. Deodato) by byl krátce po uvedení do kin málem lynčován rozzuřeným davem, deset dní poté za své dílo zatčen a odsouzen na 4 měsíce neopodmíněně s tučnou pokutou, následně však musel před veřejností dokládat, že to vše byl JEN film, protože jinak by mu hrozil trest daleko větší. V dobách své "slávy" měl tento snímek zákaz asi v 60 zemí světa, dnes to bude méně, asi 40, koho to zajímá, nechť si patřičné údaje dohledá sám. A co že je tu tak hrozného? Asi takhle, příběh začíná docela prostě. Skupinka 4 mladých lidí (filmaři) se vypraví do nitra neprobádané džungle, aby tam zmapovala jakýsi kmen. Jsou to silní lidé, mají dobrého průvodce a sebevědomím jen hýří. Jenže mine měsíc, druhý měsíc.... a po filmařích není ani vidu ani slechu. Po jejich stopách se vypraví významný antropolog Monroe (hraje jej bývalý pornoherec Robert Kerman, to jen tak pro upřesnění co za "ansámbl" se to na plátně zjevuje) a ten po nich nalezne filmové kotouče (či co to je), pochopitelně nejenom to, ale nechci zde moc vyzrazovat děj, pro případ, že by někdo tuto "snuff" perlu ještě neviděl. Do té doby se prakticky neděje nic extra divného a nechutného, až si člověk říká, že diváci roku 1980 museli být pěkné srágory, když je toto tak nadzvedlo. Samozřejmě, je tam několik scén, které ve slušně vychované lidské bytosti vzbudí jistý odbor, naživo (ano, NAŽIVO!) se tam porcuje nějaký pralesní živočich a pak nastane taková drobná romantická scéna, kde jeden domorodec znásilní jistou dámu pomocí špičatého kamene, načež ji potom milosrdně ubije (a mezitím ji ještě čímsi naplní utero...), to vše není vidět zcela přímo a jasně, nicméně je to vidět dost jasně na to, aby se u toho slabší nátury pozvracely. Ale pořád nic zase tak šíleného. Pravá "zábava" začíná až v druhé polovině filmu, kdy se Monroe rozhodne nalezené filmy promítat... Ale dost už, kdo viděl, tak ví o čem píši, kdo ne a zajímá jej to, tak pro něj (pro ní) nebude jistě problémeme si film nějak obstarat. Film má ale i jiné atributy (nezvrácené), vyzdvihl bych třeba vynikající hudbu, o kterou se postaral skladatel Riz Ortolani, kterého budete stoprocentně znát díky jeho hudbě k italskému seriálu Chobotnice. Přínos filmu bych také viděl jakožto inspiraci pro pozdějí sub žánr s názvem "found footage" (Blairwitch Project, REC, apod...), neboť část filmu je vyprávěna pomocí nalezených kamerových záznamů. Pochopitelně, existují i daleko hnusnější a odpornější filmy (zkuste si třeba do googlu napsat "2 girls 1 jar"), ale tento film narozdíl od toho zmiňovaného v závorce je skutečně filmem (tedy, má příběh, hudbu, podíleli se na něm někteří lidé, kteří občas dělají normální filmy a šel do regulérních kin). Otázkou zůstává, zda všechen ten zobrazený hnus je použit čistě účelově, či zda má nějaké "vyšší" ambice. Těžko říci, podobně jako u Romerových zombíků. Osobně se domnívám, že smyslem mohlo být říci cosi ve smyslu, že ti největší divoši a barbaři dřímou v naší "civilizované" společnosti, ale možná toto vše je jen záminka, aby si režisér Deodato mohl pustit své sadisticko-sexuální imaginace na filmové plátno. Co já vím....

Zajímavé zpracování, musím se přiznat, že jinou adaptaci Koptova literárního díla jsem neviděl, ale atmosféra filmu mě pohltila. Skvělý Haas a Beverly Michaels se ta "kurva" fakt povedla!

Zajímavý film, u kterého jsem se rozhodoval mezi 3 a 4 hvězdami. Zvítězily 3, obdržené zejména za ten začátek, který mě moc nebavil. FInální scéna je ale úžasná (a hudba rovněž).

Takřka esenciální zlo ve filmové podobě, nicméně několikrát se mi povedlo zasmát, takže 1 hvězda je určitě zasloužená.