kkarx

Jsou to neuvěřitelné charaktery, které ničí jinak pěkně vystavěný film. Když Richardovi jeho manželka řekne, že zavraždila jeho bratra, tak jen sedí a drží hubu. Nebyl by alespoň trochu naštvanej? On řekne jen, že to tušil a nechtěl si to přiznat a tím to končí. Samotná manželka Ellen je sice k politování, protože trpí duševní nemocí, ale současně jde doslova přes mrtvoly a neštítí se ničeho. Ještě jeden políček zasazují filmu kýčovité barvičky, na pohled vážně hnus, ale zase je na tom hezky vidět, že černobílý obraz často dokázal upozadit herecké neduhy, zatímco křiklavé barvy je umocňují. Vincek Price budiž příkladem a není sám. :))

Nejslavnější představitel noiru, kde zkažená sexy žena zavleče muže na šibenici. Hudba natolik zapamatovatelná, že se často objevuje v parodiích noir filmů pro navození oné zlé atmosféry 40 - 50. let. McMurray dle mě dobrý výběr pro roli pojišťováka a navíc měl jisté charisma a perfektní hlas pro vyprávění příběhu.

Fanoušky Raye Millanda, mezi něž se počítám, určitě film potěší. Začátek se nese v duchu fantastického mysteriózna, třebaže už po chvíli se změní v předvídatelný a dost naivní válečný špionážní film. Na rok '44 dost dobré efekty výbuchů a člověk musí i obdivovat, že něco takového v době největšího válečného šílenství, měli odvahu natočit. Padoucha jsem odhadl v první moment a naivní konspiraci též, nakonec to ale tolik nevadilo, protože se naštěstí rozehrává i druhý motiv traumatu z minulosti Millandovy postavy, což pořád drží pozornost. Za mě 7/10 a dobrý pocit z filmu.

Kouzelný dědeček dá sympatickému novináři noviny z budoucnosti, přímo z druhého dne, a to ještě z redakce kde novinář pracuje. Probíhá to úplně klasicky, nejprve nedůvěra v kouzelné noviny, pak využití znalosti budoucnosti, s tím spojené trable a nakonec šťastný konec. Super snímek do nepohody. No, není to na plné 4, ale bavil jsem se dobře. Dick Powell to zahrál výborně, člověk by nevěřil, že to je stejný člověk, co ve stejném roce hrál i cynického Marlowea, vtip mu rozhodně nescházel ani zde, i když se jedná o lehčí humor. "What about your will?" - I want to leave everything to my widow...I mean my wife."

Brilantní krimi a další z kousků, který uvízne v paměti i po mnoha letech. I díky tomu, že se povedlo skloubit klasické vyloupení trezoru, vtipné scény, sociální drama a ještě k tomu mile nevtíravý milostný motiv. Parta na prácičku je složená ze tří lidí, mozkem operace se stal starší lupič nejvíce připomínající Hercule Poirota na druhé straně zákona, svaly obstaral farmář milující koně, uvízlý ve městě, který o svoji milovanou farmu nešťastně přišel a potřebuje peníze na její odkup, posledním členem jest odborník na trezory shánějící peníze pro manželku a narozené dítě. Operace je důkladně promyšlená, ale všechny okolnosti nelze předvídat a svoji roli vždy hraje štěstí. Každá z hlavních postav se má svou hloubku a je zajímavá, tou hlavní je farmář (Sterling Hayden), sice lupič ale s lidsky pochopitelným cílem vrátit se domů a získat zpět rodný domov.

Při čtení Krakatitu jsem měl dojem, že ho Karel Čapek psal pod vlivem nějakých omamných látek. Je to neskutečně bizarní surrealistická kniha se sci-fi námětem, který ovšem není pro děj tak tolik důležitý, jak by se mohlo zdát. V románu inženýr, starý mládenec Prokop bojuje s dilematem. Otázka zní SEX nebo KRAKATIT? V románu se objevuje překvapivě i na tu dobu odvážná erotika. A tady vidím největší provinění filmu. Z Prokopa je udělán hrdina, který nikdy nezapochybuje, v knize však dokonce podlehl a Krakatit byl připraven vydat! Princezna, ve filmu pyšná a naprosto amorální, v knize mnohem kladnější, soucitná a nakonec to byla ona, jež zachránila Krakatit před zneužitím. Mimo to snědá jako amazonka ("To je ale rasa!" - napsat někdo něco takového dnes, byl by minimálně za nácka). Začátek a konec filmu ale hodně přesně kopírují děj knihy. Mezitím je dosti vynecháno, ale kromě výše uvedené změny charakterů to nebylo úplně ke škodě. Film nabízí uspokojivé vysvětlení všech podivných událostí, která kniha neposkytuje, i když celý film (upadl do bezvědomí už v Praze) nebo jeho značnou část (znovu přišel relaps v Týnici) můžete vnímat jako Prokopovo blouznění. A to je asi možná i důvod proč se ve světě ujal Čapkův Robot, ale nikoliv Krakatit, jehož děsivost svět zanedlouho poznal v podobě atomové bomby. R.U.R. sice též řešil morální stránku věci, ale držel se pořád velmi blízko svého námětu. To Krakatit minimálně polovinu knihy věnuje chtíči Prokopa.

Low budget standard, hlavní motiv je pomsta za dávný zločin. Tématicky velmi podobné kvalitnějšímu Death rides a horse s Van Cleefem, ze kterého si tento western vzal i další prvky jako například pokládání značek u mrtvol padouchů. Marshall vypadá pořád jako na trní a jeho pološílený výraz je po čase to nejzapamatovatelnější z filmu, plus úvodní hláška, která patří mezi ty nejlepší - "Můžeš pohřbít tělo, ale ne vzpomínku.".

Pro mě zatím nejlepší Marlowe! Dosud jsem viděl Hluboký spánek (1946), Dlouhé loučení (1973) a seriál z 80. let Detektiv Marlowe (1983). Objektivně řečeno tento film je nejvtipnější a neironičtější. Jestli byl Bogart tím, co byl Sean Connery pro Jamese Bonda, pak Powell by se dal přirovnat právě k Moorovi, akorát zde je pořadí prohozené. Powel s osobitým šarmem hláškuje jedna radost a narozdíl od seriálového Boothse, který byl svoji vážností až směšný, je nad věc povznesený Powell skutečně vtipný. Prostě super zábava. Film je též naprosto excelentně zrežírovaný, plný originálních nápadů a povedených filmových efektů, režie je silnější než například Hawksův Hluboký spánek. I příběh je na rozdíl od Hlubokého spánku snadno srozumitelný a dává perfektní smysl. Absolutní klasika. Doporučuju. "What is it?" - "It's a funny thing, about every third day I get hungry. Always have to stop and eat something." :-D

Oproti pověsti ne tak geniální, jak jsem čekal. Bogart je v pohodě jako Marlowe, ale děj je šíleně komplikovaný a nepomáhá ani dvouhodinová délka, při které jsem se chvílemi nudil a vlastně mě ani moc nezajímalo rozuzlení..

Hodnocení se v průměru vztahuje ke všem dílům s Georgem Götzem. Na některé díly a pasáže v životě nezapomenu, byl to skvělý seriál, zachycující hlavně špinavé ulice západního Německa, průmyslové zóny, sídliště.... K seriálu mě přivedl táta, který ho měl rád a možná i proto je to i moje srdcovka.