Freemind

Road movie je dost pofidérní žánr - v naprosté většině případů dopadne jako nesourodý slepenec okamžiků bez dramatického oblouku a pointy. Právě proto přitahuje jako magnet scenáristické břídily, kteří si můžou splácat dvouhodinový, bezkoncepční tok myšlenek a říkat tomu "záměr". "Aberdeen" patří k těm nečetným šťastlivcům, kterým se z té potenciální nehody podařilo vymanévrovat - i když to bylo párkrát o fous. Hodně mu v tom pomohly bezchybné výkony Leny a Stellana v hlavní roli a uhrančivá Preisnerova hudba, hlavní linku příběhu zajímavě obohatila postava dobráckého řidiče kamionu (Ian Hart). Mínusem je trochu nedbalá psychologie Kaisy, která v jednotlivých segmentech "nelícovala" (trochu zmatený motiv s prací a šéfem, naprosto zbytečná a rušivá opilecká scénka v autě a v nemocnici). Po škobrtnutí v závěrečné čtvrtině ale přichází poměrně silný, i když trochu kýčovitý konec, takže plná spokojenost. Dobro došli na Jadran. Uzavřu kruh: Je jen málo road movies, na které mám chuť se kdykoliv podívat ještě jednou - tohle je určitě jeden z nich.

Je to paskvil, ale v podstatě zábavný. Asi v tom smyslu, v jakém je znásilnění v podstatě sex zdarma. Dvě hvězdy za pár originálních akčních scén.

Trapná a dýchavičná, právem zapomenutá komedie. Jedna hvězda za San Francisco a dobovou atmosféru, druhá za překvapivě roztomilou (a dokonce sexy) Streisandku.

Jsem rozežrané, cynické a hnidopišské h*vado, se kterým hned tak něco nehne. Tady jsem se ovšem - už nevím po jak dlouhé době - řehtal jako kůň a doslova se těšil na každou další vteřinu. Chci to vidět ještě jednou, hned. Dost možná nejlepší černá komedie, kterou jsem kdy viděl.

Roztomilá dobrodružná romance o tom, kterak stará panna nalezla zalíbení v prostořekém kapitánovi africké kocábky. Toť vše - nenáročná zábava a velmi příjemné setkání hned s několika významnými postavami filmu 20. století. Bylo to hezké, ale že bych to musel vidět dvakrát ...

Snímek, který udal směr celému žánru, ale po více než deseti letech už začíná trochu zapáchat, ne-li přímo smrdět devadesátkami. Přesto se jedná o nejlepší díl celé série - nejen proto, že zde není ani slovo navíc, ale také díky tomu, že na režisérské židličce seděl normální, slušný řemeslník, a ne Paul "piju-kafe-s-amfetaminem" Greengrass, takže celý film nevypadá jako epileptický záchvat, ale jako solidní akční trhák s inteligentní dynamikou.

Špionážní filmy nesnáším, ale zde jsem podlehl. A rád. Nechme stranou Michaela Caina (i když tento film prakticky odstartoval jeho kariéru), kašlu taky na banální, dnes už vcelku úsměvnou zápletku. Jakkoliv scénář jako celek není žádné terno, jednotlivé scény jsou až bolestivě vyšperkované, a to jak obsahově, tak esteticky. Ani bych se nedivil, kdyby se ukázalo, že "Ipcress File" patří do top 10 Davida Finchera - film je doslova zaplaven experimentálními úhly a pohyby kamery (můj favorit je záběr shora přes objímku stropní lampy), dialogy a hlášky jsou podány nasucho, britsky, s až nafoukanou precizností. Stylovka a polozapomenutá perla.

Shodou okolností jsem v poslední době narazil na dva nové, výborné filmy zabývající se tématem konfliktu vědy a náboženství. Ještě před Agorou jsem viděl Creation, popisující rušnou životní etapu Charlese Darwina - musím ale uznat, že ve srovnání se situací Hypatie byly Darwinovy trable vcelku neškodnou taškařicí. Dost dobře nechápu, jak někdo mohl na takto kontroverzní film vynaložit velké finanční prostředky a vůbec bych se nedivil, kdyby tento snímek za několik měsíců bez větší propagace jen tiše prošuměl filmovými sály. Ukazuje totiž nelítostný souboj o moc v Alexandrii - a tentokrát jsou zde za největší padouchy první křesťani. Ti jsou zobrazeni jako fanatická, agresivní a tmářská sebranka, která svou energií a nadšením velmi rychle převálcuje nejen alexandrijské pohany, ale i Židy a římské pořádkové síly. Dost nepříjemně taky poukazuje na fakt, že velkou část prvních světců tvořili vyšinutí psychopati, kteří byli posmrtně oceňování hlavně za bezkompromisní likvidaci nepřátel nové, dravé víry. Pátá hvězdička je tedy hlavně za odvahu a nekompromisnost, nepamatuji si, kdy se někdo naposledy pustil na takto tenký led. Kromě toho ale jde o výtečně natočený historický film - skvělé herecké obsazení, bezchybná technická stránka a děj, který šlape od první minuty do závěrečných titulků.

No ty vole, to zas bylo ... Nevím, jestli mám litovat, že se té látky nechopil Kubrick, nebo být rád, že si nezprasil filmografii takovou kryplárnou. Spíš se přikláním k první možnosti, protože velká část těch prepubertálních blbin nese jasný Spielbergův rukopis - jakmile na obrazovku vjedou neonoví lovci na motorkách s gumovými psy už ten film prostě nelze brát vážně. Celá pasáž s lovem robotů a představením pro rednecky vypadá tuctově a jednorozměrně jako béčkový horror z hlubin osmdesátých let, je hrůza jak nízko může klesnout režisér považovaný za vizionáře a klasika. Upřímně - je to jeden z nejhorších, nejhloupějších a nejhůř natočených sci-fi rodinných filmů, jaké jsem kdy viděl. Styď se, Stevene.

Akira je nekompromisní film s řadou strhujících scén, bohužel jsem se ale postupně začal ztrácet v houšti postav, zvratů a retrospekcí - nechám to tedy odležet. Prozatím za tři, po dalším zhlédnutí snad přidám hvězdu navíc.