Sonnik

To some it's a game. To others it's a habit. But to Dan Mahowny -- beating the odds is everything. Povinně by si to měl pustit každý, který s má s podobnými věcmi problémy. Aby věděl jak může dopadnout. Mahowny je průměrné drama, které vyzdvihují Hoffman a hlavně Hurt. Hoffmanovi bohužel scénář nedovoluje se nějak výrazně projevovat. Zato Hurt i v malém prostoru, který dostává, exceluje. "I have a... financial problem. A shortfall."

Many saw evil. They dared to stop it. Pokud by se toho zhostil někdo jiný než Singer, stálo by to asi za prd. Singerův chladný, brilatně vysoustružený styl přesně sedí k nacistické mašinerii. Jelikož každý více informovanější divák ví jak to dopadne, tak právě na to se tady hraje a to je jenom dobře. Cruise není nijak zvlášť zajímavý ale sedí tam. Zato ostatní nacisté v čele s Olbrechtem a von Tresckowem jsou VÝBORNÍ. Přidat trochu více akcenapětí a nebýt plynulé angličtiny němců, bylo by to regulerních pět hvězdiček. Singer je pan režisér a jenom více takových zajímavých námětů... "You can serve Germany, or the Fuhrer. Not both!"

Me they can kill... You they own!

You'll never see it coming. Meirelles opět dokázal, že je muž na svém místě. Režie a kamera jsou skvělé a na to nepřijemné borcení se lidské důstojnosti se skvěle dívá. Zářící bílá barva a sněhobílé prostřihy dodávají vynikající atmosféru. Bohužel Meirelles servíruje pouze skvělou oblohu (vizuál, herci) a závěr. Samotný scénář hodně pokulhává. Chybí nějaký silnější nebo alespoň hmatatelnější příběh. Sice chápu, že pro spoustu lidí to může být nudné nebo hodně nepříjemné. To nic nemění na tom, že pohrdám takovým nízkým hodnocením, jaké zde Slepota má... Styďte se ! :P "Those who agreed, please raise your hand."

Nejlepší vězeňská parta jakou jsem kdy ve filmu viděl. Samozřejmě vedou Luke, který se svým šibalským úsměvem proplouvá CELÝM filmem a krásná postava jednoduchého "hillbillyho" Draga, který si Luka postupem času zamiluje. "Yeah, well, sometimes nothin' can be a real cool hand."

3.14159265358. Příběh introvertního matematika Maxe, posedlého nejprve Píčkem a následně dalším tajemným číslem, o kterém i jeho mentor v důchodu pravděpodobné ví víc, než říká. Aronofského styl (detailní záběry, opakované výrazné zvuky), který následně vypiloval v Rekviemu, je nezaměnitelný. Černobílá kamera, velký důraz na kontrast a Maxovy záchvaty dodává jenmou bizarnost, což je jenom dobře. Pi zkrývá mnoho pravd, zajímavých věcí i point, díky kterým by určitě nemělo zůstat jen u jedné projekce. "If the number's there I'll find it!"

Sugestivní vyprávění samotného Ariho, jeho přátel a dalších účastníků svaté války. Každý má svůj vkus a u animáků to platí dvojnásob. Někomu animace sedne, někomu ne. Bašírosvká je pro mě nejlepší jakou jsem kdy viděl a spolu dohromady s vynikající hudbou mně dala K.O. Trochu mám pocit, jestli Folman není tak trochu blázen. Tak "poetickou" a zároveň šokující a dojemnou věc vytvořit na základě takového tématu? Navíc to všechno zabalit do 80minut? Tohle by se mělo pouštět ve školách dětem místo Mauglího. Víc takových.

A lifestyle is a terrible thing to waste Tři týdny prázdnin mezi semestry se nějak projevit musí. Mám za sebou dve sezony Entourage a baví mě. A bude hlavně bavit ty, kterým se líbí Californication a zajímají se o film. Oběvují se filmové hvězdy, které hrají samy sebe (Cameron, Haggis) a z party kolem Vincenta nejvíce pobaví Vincův starší brácha, ne moc úspěšný herec Johny a agent Ari Gold, který je s Dramou daleko nejvtipnější postavou (chudák jeho asistent Lloyd). Seriál o ničem, ale vtipný s pěknýma babama. "We are gonna get drunk with Russell Crowe and we're gonna head-butt some goddamn kangaroos."

Ostrovní tvorbu poslední dobou žeru a nevynechám jediný britský film, o kterém uslyším. Tento mě příliš nepotěšil. V dnešní době už takový neoriginální, ničím zásadním nepřekvapujícím dějem a docela nezajímavými postavami. Dva staříci, vzteklý Fiennes, vezeňský dealer a newbík, kterému hoří koudel u zadku, utíkají z vězení. Závěrečné vyústění jsem nijak zvlášť nečekal, ale oproti tomu mě nechalo naprosto chladným. "You´re to old to die young"

Další z nadprůměrných dramat, které se oběvujhí začátkem roku 2009. Pochyby jsou malé komorní dílo, ve kterém mě herecky zaujal bohužel jen dlouhonehťák Hoffman. Sestry mě přilíš nezaujaly a nominaci Donaldovy matky na plešouna taky nechápu. Přes tedy to všechno jsou pochyby nadprůměrné. Sice si to pěkně plují po povrchu a neřežou do živého. Ale to je právě jejich smysl. Nechat nás na pochybách. "I don't think Father Flynn did anything wrong. "