Hild

Krásná ukázka toho, jak závěr filmu dokáže zabít celý film. Pro filmy Woodyho Allena mám velkou slabost, tento film po většinu času splňoval přesně má očekávaní. Pohodová komedie, bavila mě atmosféra filmu, bavila mě hudba, bavily mě dialogy, bavili mě herci, ačkoliv mi Colin Firth ne tak úplně do světa Woodyho seděl, ale to dokonale vynahradila kouzelná Emma Stone. Film stále klouzal po povrchu a já stále čekala, kdy už se Woody potopí do hloubky, on se pak ale vytasí s velmi lacinou pointou a děsnými závěrečnými 20 minutami, které nepůsobí ani trochu přirozeně a dokonale kazí celý dojem z filmu. Škoda, nebýt toho naléhavého a nepřesvědčivého závěru, mohlo jít o příjemnou letní jednohubku.

Škoda jen jedné věci, že se Marvel bojí. Zde se mu totiž otevřel zcela nový svět, studio mělo možnost vybudovat úplně novou mytologii, postavy mělo na to, aby vytvořilo novou epickou ságu, Marvel však raději vsadil na jistotu a Strážci Galaxie jsou tak vlastně úplně stejným filmem jako ostatní marvelovky. Je absolutně jedno, že se film odehrává ve vesmíru, na několika planetách a objevuje se zde mnoho živočišných ras, to vše ustupuje do pozadí, Marvel na to jde opět přes humor a akci. Zkrátka sázka na jistotu, která vyšla. Možná je to tím, že má očekávání byla mnohem níže, ale já v kině byla opravdu mile překvapená, humor mi sedl hodně, bavila jsem se od první do poslední minuty, jen škoda, že Marvel trochu neriskoval. Strážci Galaxie jsou však výborným letním blockbusterem, u kterého se náramně pobavíte a skutečně jsem nevěřila, že to napíšu.

Moc dobré, vlastně lepší než bych čekala. Reevesovi se podařilo to nejdůležitější a to přenést emoce z předchozího dílu i sem. Taková úvodní desetiminutovka na mě dokázala zapůsobit opravdu hodně. Co považuji za největší sílu filmu, je rovnost obou stran, není to tak, že lidé jsou ti zlí jako vždy, každá strana má prostě ty dobré a ty zlé, divák vlastně pořád neví, komu fandit, dokonale chápe obě strany, jen je mu jasné, že nemůžou vedle sebe žít a ví, že k velkému střetu prostě musí dojít. Ta rovnost právě vede k tomu, že divák ani ten střet nechce, najednou zapomíná, že je v kině na letním blockbusteru, od kterého se očekává "atrakce", ale je pohlcen příběhem a postavami a každá ztráta na jakékoliv straně diváka mrzí. Nevycházela jsem z údivu, že se to režisérovi a scénáristům podařilo udržet až do konce filmu, že se ani na minutu nepřiklonili na žádnou stranu, tohle má můj obrovský obdiv.

Líbilo se mi to ještě více než předchozí díl, i když je to vlastně úplně přes kopírák. Naprosto totožné s předchozím dílem, jen hlavní hrdinové si prohodili své role, a zatímco na střední se přece jen více dařilo postavě Jonaha Hilla, tak na výšce je to přesně naopak. Nic nového oproti jedničce nečekejte, nic to ale nemění na tom, že jsem se fakt skvěle bavila, Channing a Jonah jsou skvělá dvojka a musím přiznat, že Channinga postupně začínám více a více uznávat. Finálová půlhodinka je pak už vysloveně lahůdková a právě při ní jsem se bavila jako už dlouho ne. Velké plus ještě za závěrečné titulky.

Mé největší guilty pleasure. Kdyby mi někdo během prvních tří dílů řekl, že si The 100 dám jednou do top 10, řekla bych mu, že je blázen. Seriál na svém počátku opravdu působil jako další typický teen seriál od stanice CW, čili hezké tvářičky, hloupé dialogy a vztahová dramata. Jenže tvůrci od toho všeho po chvíli upustili, uvědomili si potenciál a stvořili nejtemnější a pro mě nejlepší seriál na CW za dlouhá léta. Nebojí se odstranit kohokoliv a hlavně v seriálu neexistují dobré, nebo záporné postavy. Toho si na seriálu vážím nejvíce. Samozřejmě, The 100 nepatří mezi nejchytřejší seriály, ale ani si na to nehraje. Logické kiksy jsou na každém kroku, jenže já si v současné době snad žádný seriál tak neužívám. A vždy jak o The 100 mluvím, nezapomenu použít spojení "guilty pleasure". A vy žádné takové nemáte? 1.série: Pokud vydržíte první tři díly, můžete být velice překvapeni. Série hodně těžila, že měla jen 13 dílů, takže nebyl čas na výplňové díly. S odstupem času dokážu toto sérii ocenit ještě více. 2. série: Tohle byla jízda od začátku do konce, tady tvůrci ukázali, že se skutečně nebojí zabít hlavní postavy a diváci se tak o své oblíbence mohli začít opravdu bát. Právě touto sérií se The 100 dostal nad všechny CW seriály. 3. série: Tady se tvůrci snažili o takové menší GoT. Hlavní postavy umírají jak na běžícím páse, spousta dalších přibude a příběh už se stává komplikovanějším, bohužel někdy zcela zbytečně. Nepochybuji o velkých ambicích tvůrců, ale zkrátka jejich tvůrčí schopnosti na to ještě nestačí. Stále jsem si to však nepřestala užívat. 4. série: Ano, ta hlavní premisa této série je logicky úplně mimo, ale čert to vem, tvůrci téma konce světa dokázali řádně využít. Roli záporáka tentokrát hrála příroda, hrdinové byli postaveni před nemožné volby, neexistovalo dobré, nebo špatné řešení. A to finále! To už byla jen třešnička na dortu. 1. série: 70%, 2.série: 90%, 3. série: 80%, 4. série: 90%, 5. série: 50%, 6. série: 70%, 7. série: 30% - bohužel, celý seriál začal značně upadat po čtvrté sérii, šestou jsem si ještě užila, ale finálová řada byla tak děsná, že musím snížit i celkové hodnocení seriálu. Je to škoda.

Jelikož první díl považuji za nejlepší animák od dob Lvího krále, byla jsem hodně zvědavá na druhý, zároveň jsem se ale bála a už vůbec jsem nevěřila, že by se dvojka dokázala svému předchůdci vyrovnat, ona to ale dokázala. Samozřejmě, předchozí díl zůstává o malý kus dál hlavně proto, že přišel naprosto nečekaně a už se zde nedočkáme podobné dechberoucí scény jako seznamování s drakem z prvního dílu, ale i tak se jedná o úžasnou podívanou pro všechny. Tvůrci vědí, co točí a hlavně pro koho, pro ty nejmenší tady stále zůstávají roztomilí draci a spousta zábavných postaviček, příběh je přizpůsoben dětskému publiku, ale jen do té míry, aby z dětí nedělal blbce a rodiče zaujal a občas i překvapil. Opět nechybí překvapivě silné emoce a na animák i pár drsnějších scén. A znovu to vše vypadá náramně, divák si místy ani neuvědomí, že se dívá na animovanou pohádku, to vše dokresluje krásná hudba Johna Powella. Lepší animák letos v kině neuvidíme.

První třída se mi líbila o chlup více, nic to však nemění na tom, že noví X-Meni jsou bomba a naprostá většina komiksovek poslední doby se před tímto musí krčit někde v koutě. Už to tady někdo psal, většina komiksovek je především o akci a dialogové pasáže jsou jen nutná výplň. X-Meni jsou především o postavách, dobře vystavěnému příběhu a akce je doplňující. Nejvíce si na nových X-Menech budu cenit toho, že nemají typického záporáka, každá postava má cíl a jde si za svým, každá má v něčem pravdu a v něčem se mýlí, ale divák dokonale chápe motivy všech. Navíc mám pocit, že s každým dílem X-Menů se postavy stále vyvíjejí, příběh se někam posouvá a stále si tak myslím, že další díly mají smysl a velký potenciál, tohle ale u většiny komiksovek napsat nemůžu. Naprostá spokojenost. P.S. Chci sólovku s Quicksilverem.

Prakticky stejné pocity jako u předchozího dílu, u závěrečných titulků mi bylo líto toho promarněného potenciálu. Myslím si totiž, že tvůrci drželi v ruce materiál, který měl na to stát se nejlepším filmem o Spider-Manovi, ale Marc Webb to prostě nezvládl. Opět největším kamenem úrazu jsou záporáci. Celá postava Electra je tak neskutečně přitažená za vlasy, Jamie Foxx je zde nesnesitelný a pak ten přerod Harryho, ten by si zasloužil mnohem více času, to co Raimi rozvíjel tři filmy, musel Webb nacpat zhruba do půlky jednoho filmu a tak to logicky ani nemohlo mít patřičný dopad. Škoda ještě těch závěrečných 5 minut, ty bych vystřihla úplně, protože tak totálně vyšuměl do ztracena ten jistý emocionální bod v Peterově životě. Už nějak nevěřím, že by to mohlo vyjí třeba napotřetí.

Tak Ledové království se mi líbilo víc, než bych kdy čekala. Normálně mě to dostalo takovým tím krásným způsobem. Už Na vlásku si mě získal především tím návratem ke klasickým pohádkám, na kterých jsem vyrostla. Film mě na těch 102 minut dokonale dokázal vytrhnout od všeho a vrátit do dětských let. Za to moc děkuji.

Já vím, jedna hvězda? Kdo to neviděl, nepochopí a asi si o mně nebude myslet nic hezkého, ale já skutečně blbější film neviděla pěkně dlouho. V tom filmu není ani jedna minuta, která by dávala smysl. Od začátku do konce divák nepřestane kroutit hlavou, špatně natočené a ještě hůře napsané. Tolik scén na hranici parodie pohromadě jen tak nenajdete. Škoda dalších slov, ono se to ani popsat nedá, to se musí vidět.