Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Dokumentárny

Recenzie (46)

plagát

Ponyo z útesu nad morom (2008) 

Roztomilé ztvárnění klasického příběhu o malé mořské víle. Mijazaki do toho opět zapojil svou nekonečnou fantazii a spojil velý podmořský svět s japonským pobřežím. Nicméně stále se naskýtá porovnání s jinými Mijazakiho filmy, které disponují jak bohatším světem, tak rafinovanějším příběhem, který je tady skutečně prostý.

plagát

John Wick (2014) 

Aneb jak nasraný Neo chce pomstít smrt všech, které miloval. Což o to, i přes to jaká banální myšlenka to byla sem Reevsovi věřil celou jeho motivaci a sympatizoval s ním, jak to šlo. Jeho parádní nasranost na všechno a na všechny mě opravdu pohltila. Nicméně to měl být převážně béčkovej akčňák o střílení a kopání a to už bylo slabší. Nemůžu si pomoci, ale akce mi přišla průměrná a, přeci jen, kvůli tomu na to koukám. Jako by veškerou choreografii toho zápasení odflákli a spolíhali na nějaké to plácání, které mezi sebou herci svedou. Pokud to bylo schválně z důvodu větší realističnosti a důvěryhodnosti, tak to u mě neobstálo.

plagát

Skrytá vada (2014) 

Doufám, že po příštím shlédnutí své hodnocení zvýším. Prozatím jsem velmi na vážkách, protože zmatený děj plný různých postav, jmen a nepochopitelných činů byl zkombinován s bravůrním hraním, velmi dobře vykreslenou dobou, soundtrackem a hlavně celým charismatem filmu, které zapříčinilo zkouknout film jedním dechem. Už se těším na reprízu, teď si jdu jen v hlavě urovnat co jsem právě viděl...

plagát

Zabriskie Point (1970) 

Některé filmy chtějí podat obraz doby, nějakou myšlenku a na děj tolik nehledí. Jiné filmy dbají naopak především na příběh a symboliku v nich hledat nemůžeme. A pak je Zabriskie Point, který od každého něco použil a režisér Antonioni tak vytvořil parádní snímek, který zpočátku může působit zmateně, chaoticky, bezdějově ale po nějaké době dokáže natolik zaujmout a okouzlit, že vás dostane! Film plný metaforických sdělení, které doplňují demonstrace a náhodná láska jednoho páru beatnicko-květinové generace. Antonioni udělal dílo, které především pomocí obrazu a psychedelické hudby Pink Floydů velmi dobře konstatuje dobu.

plagát

Fair Play (2014) 

Upřímně nechápu, proč byl tento film považován za favorita českých lvů, proč byl poslán na ceny Akademie a proč proboha byla Eva Josefíková nominována za vedlejší roli? Což o to, film pracuje se zajímavým tématem, ale to skutečně nemáme na to, natočit lepší film, než ten který pro změnu ukazuje komunismus a jedince stavějící se proti němu? Mrzí mě, že podobných filmů u nás vznikne přespříliš mnoho a tak se téma socialistické republiky a žití v ní trochu ohrává. Jinak co se samotného filmu týče, tak se mi jeho zpracování nepříčilo, ale nijak neoslovilo. Ovšem příběh ukazující nadějnou sportovkyni s vyhlídkami na olympiádu, jejíž matka je bývala teniska a především rebelka a skorochartistka ovšem působí trochu kýčově. Na druhou stranu byl film koukatelný a to je u nás v Čechách asi to hlavní…

plagát

Apokalypsa (1979) 

Z počátku velmi pomalý a těžký film na sledování. Ovšem v průběhu sledování začne více a více pohlcovat svou hutnou atmosférou rozkládající hlavní hrdiny snímku. Postupné pohlcování válkou a pro vojáky konání naprosto nelogického úkolu ukáže své. Jedno z nejlepších válečných děl zobrazující psychologický rozpad jedinců. Coppolova režie a zejména kamera Vittoria Storara dělá z každého záběru dokonale propracovanou podívanou. Bohužel i přes všechny tyto klady jsem zde něco nepojmenovatelného postrádal, což rozhodně neberu jako výtku!

plagát

Sledování (1998) 

Fantastické prolínání tří časových linek které v závěru zapadnou do jednoho příběhu. Nolan už ve svém debutu dokázal zaujmout především puzzle film stylem, který dopracoval k dokonalosti v Mementu. Nicméně nejen to jsou klady snímku. Velice chytrý scénář, který si hraje s nic netušícím divákem nebo parádní stylizace celého díla, jsou neméně kladnými body Sledování. Finální výsledek v černobíle a lehké nostalgické připomenutí noir filmů pro mě bylo jako třešnička na dortu.

plagát

Pojedeme k moři (2014) 

Mádl vtrhl do role režiséra naprosto odlišným způsobem než tomu v ČR v dnešní době je. A to je dobře! Z počátku naprosto oddechový námět, který vypráví o běžném životě běžné rodiny na sebe začne nabalovat sociální témata, kterým se čeští filmaři moc nevěnují. Jde o milé odskočení od historických filmů a komediálních béček které dominují současné české kinematografii. Navíc je tento snímek plný hry s obrazem a tou pravou dětinskou hrou s kamerou, která i obyčejný záběr, či scénu okoření a přidá ji na příjemnosti a radosti ze sledování. Osobně si nemyslím, že je zde hodno nějaké srovnání s velikány typu Forman, ale ona spojitost v sociálním námětu, práci s neherci a využití naprostého minima k dosažení parádního výsledku tady rozhodně je! Můžu jen říct: Víc takových filmů!

plagát

Interview (2014) 

Rogen s Francem a Goldbergem se předvedli už v lepším světle. Ale to nemění nic na tom že je to stále ta stejná trojka která si dělá prdel naprosto ze všeho. První půlka filmu jako vždy parádní se zásobou vtipných scén, momentů a skečů ta druhá opět velmi střílecí je slabší, jelikož zde už nejde jen o to ukázat mnoho vtipných nápadů, ale zasadit to nějak do děje, který by měl vyvrcholit. Nevím zda ten závěr musí Rogen s Goldbergem stále pilovat nebo z toho takovou řežbu dělají schválně, ale je mi to celkem fuk! Opět jsem se parádně bavil a to je hlavní!

plagát

Americký ostreľovač (2014) 

Nechutně americký film dělající z Eastwooda definitivně senilního dědulu jehož režijní kvality mě už nebudou nadále zvedat ze židle. Natočil válečně laděný film s různými tématickými liniemi od té milostné po motivy válečného syndromu. Ovšem jakékoli z nich již byly natočeny před ním a to lépe! Výsledkem je tedy jen plytké zobrazení amerického balíka, který snil že bude kovbojem a bude bránit tu nejlepší zemi světa! Střílením a zvyšováním svých čárek na pažbě se stane legendou ať se jedná o zabíjení dětí, nebo střílení jiných odstřelovačů. Finální výstřel na hlavního protivníka rozhodně neberu jako dechberoucí napínavé uzavření celého filmu, čemuž nepomohl ani zpomalený ala Matrix laděný záběr letící kulky. O to víc mě zklamalo závěrečná písečná bouře, která jako deus ex machina měla zřejmě vyřešit celý problém prostřílení se skrz haldu výchoďáků k autu. Ne, skutečně se mi Americký sniper nelíbil z žádného úhlu. Bradley Cooper sice dobře ukázán jako představitel středoamerického rednecka, stojící za svou vlastí s puškou v ruce, bohužel ale velice špatně nudně a nesympaticky vykresleného. A závěrečná sekvence ala USA patrioti hujaaa mě nepřesvědčila naopak kopou modro červených vlajek ještě více znechutila celý film. Škoda, osoby stojící u filmu s tímto námětem mohli ukázat zajímavější zpracování.