Yellyman

Bůh je kurva - byť se schovává za maskou nerozvážného děcka.

Nikdy by mě nenapadlo, že se mí oblíbení tvůrci v čele se Spielbergem a Williamsem upíšou tak neskutečné slátanině. Bože, to byla blbost, navíc plná product placementu a mizerně napsaných dialogů!

Nejen film, ale i hra: "Kdo pozná vykradačku jinýho bijáku, nechť si dá panáka." Když však na tohle zapomenu, stejně tak jako na šíleně překombinovaný konec, musím konstatovat, že jsem se bavil. Mám rád drobné náznaky, detaily (např. to, že Quaid na začátku čte Flemingova "Agenta, který mě miloval"), navíc tohle vyobrazení budoucnosti (podobné té v Já, robot) plné elegantních bílých prostor a uniformních hlášení naprosto zbožňuju. Williamsova hudba parádní.

Největší strach jsem měl z Henryho Cavilla, jak se ale ukázalo, role pozemštělého kryptoňana se zhostil na výbornou. Vůbec celé obsazení je fajn, až na Amy Adams. Ta mi teda vůbec nesedla. Role Lois Lane je asi prokletá, jinak si neumím vysvětlit, že je mi vždycky tak strašlivě nesympatická. Což je u jedné z hlavních postav celkem podstatný problém. Zack Snyder má zajímavý styl, který asi nesedne každému, mě ale celkem vyhovuje. Největší problém tedy spatřuji v ději, který je nemastný, neslaný, prostě celkem o ničem, na to, jakou má film stopáž. A to je škoda, v tomhle ohledu jsem čekal víc.

Nejsem příliš kritický k filmům, které mají sice scénář jak ementál, ale staví na úchvatném vizuálu a zajímavě podaných postavách. Star Trek: Do temnoty je tím typem filmu a já házím za hlavu všechny vyšťourané nelogičnosti a nedostatky, protože jsem si návrat do daleké budoucnosti užil. Mimochodem, jsem velkým příznivcem rozevlátých kabátů, takže zajisté uznáte, jak mě nadchl John Harrison. "Kaptn on dz bridž!"

Není to pohádka. Je to překombinované, násilné a místy sexistické a to rozhodně nejsou prvky, které by měly být obsahem filmu pro usoplená děcka. Homosexuál De Niro mě otrávil, naopak mě zaujal soundtrack a závěrečný souboj mrtvého Marka Stronga s Charlie Coxem. A rád jsem viděl Rickeyho Gervaise jinde, než na pódiu.

Nelíbí se mi formát "nesmrtelného záporáka". Nedostižným mistrem v tomto oboru je James Cameron, to je bez debat, proto jsem čekal, že se tvůrci Sunshinu něčemu podobnému vyhnou. Nestalo se a roztékající se Mark Strong tlapká kovovými chodbami Ikara II dostatečně dlouho, aby vás to stihlo otrávit. To je však jediný nešvar a já si tenhle quest za rozbombením Sluníčka náramně vychutnal.

Pohlreich plive nadávky a tne do živýho. Místama jde sice přes čáru, dá se to ale zkousnout a nám je servírována zábavná podívaná z oslizlých pajzelných kuchyní. Sousto, které v tlamě nezhořkne.

Vyzrálejší Simpsonovi v budoucnosti. Bleh.

Startér hvězdné kariéry dvou zajímavých tvůrců, Formana a Nicholsona. Netřeba stále dokola opakovat, jak se tenhle film povedl, to je prostě fakt a jiní to myslím dokáží a dokázali vyjádřit daleko líp, než já. Takže raděj mlčím a tiše vyjadřuji úctu.