Pathrose

For Paul. Sedmička se musela vyrovnat se ztrátou jednoho z dvou hlavních představitelů F&F a nakonec to Wan dokázal s bravurou. CGI je už na takové úrovni, že scény, které natáčeli Paulovo bratři (pokud nevíte, které to byly) jen těžko poznáte. Celkově je sedmička znovu o kus více přehnaná, ale na to jsme si už u F&F zvykli a svým způsobem to vyžadujeme. Statham byl také dobrá volba pro záporáka. Způsob, jakým film končí a jak důstojného rozloučení se Paulovi dostalo nemá snad ve filmu obdoby. Slzy se mi draly do očí.

Kdybych si vedl žebříček nejlepších dílů F&F, tak pro mě bude čtyřka asi úplně nejslabší díl celé série F&F. Nevím, ale i 2 Fast a Tokyo Drift mě bavili trochu více... ale možná se mi to jen zdá. Každopádně znovushledání se starými známými bylo nostalgické a celkově povedené.

Velmi kritizované pokračování série F&F bez všech hlavních postav minulých dílů. Je pravda, že duo Diesel & Walker je úplně někde jinde, ale jediné co Tokyo Drift můžu vytknout je právě pouze Lucas Black. Je to prostě prkno. Ale celkově Tokyo Drift rozvinulo svět Rychle a zběsile a oživení jiným prostředím podle mého názoru sérii prospělo. Pozdější interakce v dalších dílech (Han, Furious 7) byly vítaným zpestřením.

Film, který dal za vznik značce a dalo by se říct, že v mnohých ohledech jde o kultovní blockbuster, přihlédneme-li k vývoji značky F&F. Na jedničku nedám dopustit, má vše co od tohoto žánru divák může chtít.

Oproti jedničce je to sice pokles v kvalitě směrem dolů a Vin Diesel filmu velmi chybí, ale já se u 2 Fast 2 Furious bavil i tak. Paul Walker a Tyrese Gibson tvoří skvělou dvojku a s odstupem let po dalších shlédnutích si můžu stěžovat jen na pár věcí...

Pro mě jeden z nejlepších filmů ze soudní síně. Asi ne úplně výjimečný příběh, ale Cruise a Nicholson jsou fenomenální, ale Bacon, Sutherland i Demi Moore jim zdárně sekundují... herecké výkony dělají z tohoto filmu jedinečný snímek.

Je těžké hodnotit seriál celkově, když každý je díl kvalitativně na jiné úrovni. Celkově však jde na naše poměry o velmi dobře zpracované dílo, prakticky ojedinělé a ikdyž historicky občas něco úplně nesedí nebo jsou některé události až příliš idealizovány, tak si určitě zaslouží naši pozornost. Líbí se mi hlavně styl jakým je seriál zpracován.

Pokračování Horrible Bosses disponuje ještě lepším hereckým obsazením ve vedlejších rolích než první díl, ale přesto šla kvalita filmu velmi dolů. A určitě to nebude pouze slabším scénářem, například u Hangover byla jednička a dvojka jak přes kopírák a přesto jsem se i u dvojky velmi bavil. Většina 'vtipných' situací je tak moc předem vykalkulovaných, že o proti prvnímu dílu vůbec nefungují a jsou spíše trapné, užvaněnost Daye (která byla na hraně už v jedničce) dosáhla nesnesitelných rozměrů a film jako celek jednoduše nefunguje... celkově pro mě velké zklamání.

A to jsem si myslel, že horších Transformers než je druhý díl se nedočkám. Čtyřka však balancuje mezi béčkovou a nejhorší akcí v režisérské kariéře Michaela Baye a šílenou sebeparodickou vykrádačkou. Je to asi opravdu dno, když už ani Michaelu Bayovi tu akci na plátně nevěříte. Všichni lidé, co kritizovali Shiu za jeho chaotické, ukoktané 'hraní' v předchozích dílech si teď již zajisté uvědomili, že první tři díly Transformers z poloviny stály na něm. On do toho filmu totiž na rozdíl od nesmírně plochých postav čtvrtého dílu patřil. Wahlberg si tak opět jednou vybral film, který mu prostě nesedí a nevěřím mu ani jednu větu (ostatní postavy jsou na tom stejně špatně), což je však z poloviny zapříčiněno neuvěřitelně prostoduchými dialogy i na film typu Transformers, kde opravdu žádné filosofické myšlenky nečekám. Product placement k Transformers a obecně akčním filmům poslední doby patří (a obvykle mi moc nevadí), ale tohle byla normální prostituce - viz Tom Ford, VIctoria Secret, Bud Light, Gucci, Beats a hromada dalších a to ani nepočítám auta... Michaele, Michaele... nestačilo to už?

Život Stephena Hawkinga by si zasloužil lepší filmové zpracování. A tím nemyslím výkon Eddie Redmayna, který svým ztvárněním geniálního fyzika útočí na zlatou sošku. Snímek se z velké části vůbec nevěnuje dílu a práci profesora Hawkinga, ale spíše procesu jak postupující nemoc odcizuje Hawkinga nejen svému okolí, ale i svému tělu. Na tom by nebylo nic špatného, ale člověk tak najednou sleduje snímek o obyčejném člověku s neobyčejnou nemocí, což se mi v případě profesora Hawkinga jednoduše nezamlouvá. Na plátně tak hlavně vnímáme vnitřní boj manželky (Felicity Jones), jež se o Stephena stará a pouze čekáme, kdy jí péče o takhle nemocného člověka položí úplně. Celý film stojí pouze na oscarovém výkonu Redmayna, což je pro film o jednom z nejchytřejších lidí našich dějin opravdu špatná vizitka.