Andrew_Deer

Můj kýč.

Gintama', šílenější, úchylnější, šílenější, ulítlejší, parodičtější a v neposlední řadě šílenější než má milovaná Gintama. Zasloužilý umělec Sakata Gintoki, zasloužilá umělkyně Kagura Yato a ty otravné brýle, které si říkají Shinpachi. Pokud jste fanouškem Gundamu, Dragon Questu nebo Doraemona, máte o zábavu maximálně postaráno. Dokonce se zde objeví i jeden díl spolu se Sket Dance. -- Samozřejmě nesmíme zapomenout na veledůležitou postavu Jugem Jugem hovna házející život Shinpachiho dva dny starých slipů... --Prostě řečeno: Gintama má stálé učinky a může nabourat váš zdravý rozum. 100%. ----- 5.10. - GINTAMA JE ZPĚT!

Watanabe umí pracovat s postavami, to už dokázal několikrát. Tentokrát ale nebude režírovat přestřelky nebo šerm dvou róninů, ale život prostého mladíčka Nishimiho, který od malička cestuje ze školy na školu a když se dostane sem, musí čelit "samotě v obydleném domě." Tady si, jak už to v příbězích o životě prostého mladíčka bývá, najde lásku a chce jí ji vyznat. Jenže tady se objeví "problém," nepřátelský Sentarou, který , shodou okolností, k Nishimimu přátelský bude. Zjistí se, že je oné dívky, Ritskuo se jmenuje, kamarád od dětství. Ale jak to bude pokračovat? -- Yoko Kanno dílo sedlo úžasně, řeklo se jazz, tak jazz, sama hraje se skupinou The Seatbelts, která hraje jazz a hrála i soundtracky Cowboye Bebopa. Za celé dílo zatím 4*.

Ne, nevidím důvod dávat míň jak pět hvězdiček. Tak rozličné a přesto silně související. Největší informační hodnotu má asi Druhá renesance a Poslední let Osirise, ale já miloval všechny, tedy kromě Příjmací zkoušky, kde se mi nelíbila kresba. Z mého pohledu mindf*ck a nejoblíbenější povídka? Nevím, chtěl bych Dětský příběh, ale zároveň Neznámé území a Program.

Dante je sice děsný drsňák, ale možná to trošku ubírá dramatičnosti. Animace a kresba jsou sice pěkné, jenže příběh stojí za houby! První díl - Dante si bere do ošetřování Patty. WTH proč?! Druhý díl - Jezdí se na motorkách. WTH kde je Patty?! ... a takhle dál. Nicméně abych jenom nekřivdil, Dante je horší Gintoki z Gintamy, přesto umí dobře pobavit a když se na to koukáte, říkáte si, že byste vlastně taky chtěli žít na meči, pistoli, pizze a jahodových pohárech (bez pistole by to skoro sedělo na Gintokiho. Náhoda? Gintama začala o rok dřív než DMC). Taktéž je velmi dobrá hudba. Jako seriál, jehož díly na sebe nenavazují by DMC asi ode mě dostal 4*, ale za svůj nic moc zpracovaný příběh 3*.

Animátoři a kreslíř si dali tu práci a propracovali souboje do fyzické logičnosti a plynulosti. Příběh... trošku trapně obyčejný, kluk najde rónina, ten mu pomůže a kluk si ho potom koupí něčím vzácným, co má hlídat. Trochu klišé, ale souboje, hudba a kresba to vrací na druhou stranu, za mě 70% - ****.

Pro začátek je asi důležité znát seriál, film docela často navazuje na některé konkrétní situace z něj. Kyon je zoufalý ve světě, kde údajně není Haruhi Suzumiya, nikdo ji totiž nezná. Máme možnost vidět ho tak, jak to neznáme. Kyon je vystrašený, zbrklý a pro své okolí se zbláznil. Z Yuki je obyčejný a stydlivý knihomol, Koizumi tu prostě není a Asakura ho vnímá jako podivína, navíc ani neexistuje klubová místnost SOS Brigade, pouze obyčejná místnost po literárním kroužku. Ze zoufalosti zběžně prohlíží knihovničku, když...

Řekl bych, že po vzoru "Black Metal: A Documentary" se jakýsi Bill Zebub rozhodl, pravděpodobně na festivalu 70000 tons of metal, že si popovídá s lidmi, jež pracují s takzvaným pohanským metalem, jehož podstata se projevuje hlavně textově a často se objevuje s folk metalem, protože folk k pohanství prostě patří. Spojením informací od skupin jako Primordial, Turisas, Finntroll, Korpiklaani, Ensiferum a Leaves' Eyes zjišťujeme, o co v těch textech vlastně jde. Myslím, že pokud této muzice fandíte, dozvíte se pár zajímavých, pro někoho možná jasných, věcí, které vás možná překvapí.

Sam Dunn, narozdíl od paznehtů z TV Noha heavy metalu rozumí, protože si ho sám zažil. Ukazuje nám tedy začátky heavy metalu, které se odehrály v době, kdy se narodil a o dvanáct let později se o ně začl zajímat. Přes Black Sabbath, přes první ženy v heavy metalu, glam metal, krvavá témata, satanismus -> norské pálení kostelů až k death metalu a stylově zakončeno Metallicou. Přesto bych chtěl vytknout absenci mých oblíbených podžánrů jako folk, pagan, melodic nebo symphonic metal. Nedá se nic dělat. Tak třeba příště.

Seriál plný idiotů, toaletního humoru a jediný svého druhu. Teda, pokud nepočítám Gintamu', která ještě trošku přitlačí. Gintoki Sakata je obyčejný shounenový hrdina... ... lež! Gintoki i kdokoliv jiný je silně neobyčejný pitomec, který, narozdíl od ostatních shounenových hrdinů dokáže pobavit. Několikrát už se mi stalo, že jsem spadl ze židle smíchem a potom, co jsem se vyškrábal zpátky na židli, jsem spadl znova, protože vtip pokračoval dále a opět se rozvíjel, občas tomu byl věnován celý díl! Seriál víceméně nemá příběh, je to vlastně jen sranda (což je na tom to nejlepší) a když už něco na povrch vypluje, až na benizakura arc to není nic dlouhého. Zpět k parodii. Nejčastěji jsou parodovány anime jako Gundam nebo Doraemon, japonské pořady, ale setkáte se třeba i se SAW nebo Illem Smithem. Co se mně doopravdy líbí jsou předměty typu Neo Armstrong Jet Cyclone Armstrong, Justaway nebo Patriot. --- GRAB HOLD OF IT! DRAGONBLEAPIECE!