Recenzie (191)
Užívaj si, ako sa len dá! (2009)
Další z Woodyho nahořklých komedií a opět další scénaristický poklad. Velmi mě potěšila Evan Rachel Wood, ale problém jsem měla s Larry Davidem - většinou se snažil kopírovat styl samotného Woodyho, ale pak do toho místy začleňoval něco ze sebe a moc mi to k tomu nesedlo. Škoda, že už samotný režisér nehraje.
Po prečítaní spáľte (2008)
Platí pro mne to, co zhruba prohlásila Frances McDormand ve filmu o filmu - "Jakmile se poprvé zasmějete, už se vás to nepustí." Burn After Reading je dokonale sešitý patchwork zajímavých látek, o kterých byste předem vůbec neřekli, že budou dohromady pasovat. Poukazuje na bizarní propletení všedního života a světa velkých tajných organizací, které v očích hlavních hrdinů pod vlivem populární kultury splývají. Coeni zase jinak, ale v podstatě pořád stejně - a ne že by mi to vadilo.
Zelig (1983)
Zvláštní dílo v Allenově filmografii. Zřejmě bylo tolik snahy udržet formu, až nezbylo moc místa na klasické Woodyho vtípky. Jako celek to na mě působilo příliš uspěchaně a nejasně. Občas jsem měla pocit, že to nabírá správný směr, ale pak se to zase ztrácelo. Ale jako experiment je to pozoruhodné.
Neuveriteľný Hulk (2008)
Podprůměrná záležitost s desaturovaným Hulkem, doslova i obrazně, která mě nijak zvlášť nezaujala. Začátek se rozvíjel slibně, ale pak v podstatě šlo o Nortona co se nafukoval a znovu vyfukoval. Otevřený konec mě nijak nepovzbudil k dalšímu zájmu (tedy alespoň si myslím, že přítomnost Downeyho Jr. naznačuje nějaké pokračování), a kvalita triků mě odrazovala ještě více. Docela zklamání.
Wrestler (2008)
Další počin od Aronofského a zase trochu jiný. Narozdíl od ostatních filmů tu nejde tolik o zajímavou kameru ani o vytvoření atmosféry tou správnou hudbou - celé je to postavené hlavně na výborné postavě Mickeyho Rourka, kterého nevím zda ho pochválit za jeho herectví, či politovat jako člověka. Hodně to jede ve stopách Rockyho a v podstatě je to trochu komornější verze Black Swan, ale i tak je to velmi dobré dílo.
500 dní so Summer (2009)
Nápaditá mozaika svěžích vůní, odlišná od všech jiných filmů podobného žánru co jsem viděla. Hlavní herecká dvojice je jedna z nejsympatičtějších vůbec (nestává se mi často, že by mě alespoň jeden z páru neiritoval) a zajímavé členění příběhu mě drželo u obrazovky od začátku do konce. Oceňuji nenucenost, nekýčovitost a netypický happy end.
21 gramov (2003)
21 gramů do sebe postupně zapadá jako střípky roztříštěného zrcadla, jehož odrazu se s přibývajícím časem stále více bojíme, ale přesto nás k sobě tak přitahuje. Každá postava je skvěle propracovaná a celému filmu prospívají nejvíce právě Naomi, Sean a Benicio.
Láska cez internet (1998)
Milá romantická komedie se sympatickým párem v hlavní roli. Nic náročného, ale ve svých vodách nadprůměrné jak nápadem tak i provedením.
Čarodejník z krajiny Oz (1939)
Jedna z nejlepších hraných pohádek co znám - to by se mělo pouštět dětem dneska, místo toho co občas zahlédnu na Disney channelu. Triky jsou z dnešního pohledu sice zestárlé a komické, ale tato bariéra mi nedělá žádný problém v ponoření se do příběhu (a možná to tomu i napomáhá), který mě fascinuje svoji lehkostí a představivostí. Písničky jsou nezapomenutelné, a z některých obrazů (například létající opice za šera) jsem měla dlouhou dobu hrůzu.
Walk the Line (2005)
Jeden z mých nejoblíbenějších životopisných filmů - o osobnosti, které si hudebně vážím, a zahrané osobou, které si vážím herecky. Doba a atmosféra je vyjádřena dokonale, ale problém vidím ve scénáři - první polovina filmu je výborná, ale pak už film ztrácí na tempu a při konci se vleče tak, jak sám Cash po barech a hotelových pokojích. A možná by neuškodilo nám trochu více přiblížit jeho osobnost v době, dokud ještě nezačal klesat.