hirnlego

A je to jasný - když Asii, tak jedině nějakou úchylárnu a né rodinnou komedii jako byla tahle. Postava "služky" je neskutečně prvoplánovitě debilní, postava kreslířky komixů zase nechutně rádoby kůl&drsně outsiderská. Snad jen začátek se stopami pneumatik od krve z rozmašlovaných rodičů za něco stál. Jinak těžká uspávačka.

Rozkošné zvířátko a pár trochu záživnějších akčních scén - chvílemi vtipné, chvílemi "vážné" (a o to vtipnější). Dvě stačej.

Nakopnutý dokument o jedné z největších hudebních osobností vůbec. Večer u řeky kolem vatry a s obligátní kytarou se o Johnu Grahamu Mellorovi rozkecává spousta známých xichtů a nešetří chválou ani kritikou. Největší prostor je věnován titulní osobnosti, ale dojde pochopitelně i na The Clash - zformování, vzestup i rozpad. S koncem The Clash však Joeův příběh nekončí - píše hudbu k filmu, v pár si dokonce i střihne nějakou menší roli, objevuje nové hudební možnosti, nepřestává tvořit s lidmi a pro lidi... Až do smrti. Dík.

Přesvědčivé herectví (Steve jako vždy neodolatelný), povedené dialogy i závěr. Člověk má však po skončení pocit, že právě dokoukal pouze jednu část filmu - přičemž zbylých částí už se jaksi nedostává. I přesto se jedná o celkem nenudící konverzační věc. (slušné 3.5*)

Naturalistický, chladný a syrový obraz té horší a neutěšenější strany dnešního světa. Někdo z těch otevřených záběrů může cítit prvoplánovou touhu pobouřit, mně ale ta podivně specifická atmosféra nedovolila cítit vůbec nic. Nejdepresivnější jsou rozhodně záběry z pokoje "ležáků" a především pak úplný závěr, který je neskutečně prostý a přesto (nebo právě proto) tak geniální...Tod...Tod...Tod...

Rozkošná pohádka pro nejmenší. Mno, možná pro ty trochu větší - ale stejně - takhle roztomilou, srdce-lámající, originální, černohumorně dojemnou retro zombie podívanou jste ještě neviděli!

Pozvolna plynoucí film prošpikovaný více či méně pravdivými životními "moudry" s pár prvoplánovými a pár docela vtipnými okamžiky (cimrmanovští "senilové" v parku potěšili). Neurazí, nenadchne.

Zajímavé uchopení tématu homosexuální pedofilie, přesněji toho druhu pedofilie, kdy mladík nemá otce, případně se o něj jeho otec špatně stará, nevěnuje se mu - a tak chlapec hledá útočistě jinde - tehdy vstupuje na scénu pedofil, který chlapce zahrne pozorností, penězi a samozřejmě i sexuálními nároky - chlapec se však nebrání, neboť je rád, že našel "spřízněnou duši" - teprve za pár let si uvědomí, jaké duševní následky na něm toto "spříznění" zanechalo a že bude poznamenán až do smrti. Snaží se proto zapomenout, vytěsnit všechny ty vzpomínky - ty však někdy opět musí vyplavat na povrch a je jen na tom kterém dotyčném, jak se s nimi vypořádá. Plavčík Lars se snaží jednu takovou mladou ztracenou duši "zachránit" a rozjíždí nebezpečnou hru, při které jde nakonec i o život. (3,5*)

Podivný film s podivnou atmosférou. Trochu mysteriózní drama, trochu komedie, trochu tragedie. Každopádně celkem originální kousek o tom, jak absurdně se občas chová církev, stát i jednotlivec samotný...(jasné 3,5*)

Před začátkem promítání ve Varech se autoři oháněli různými oceněními a vyhranými soutěžemi. A nakonec skutek utek. Jediné, co jsem ochotna pochopit, je cena za hudbu, která je prakticky jediným (a vcelku velkým) pozitivem snímku. Jinak se jedná o již mnohokrát omleté a nijak objevně natočené téma člověka poznamenaného pobytem v dětském domově a neschopného začlenit se do společnosti, což zákonitě vyústí v tragédii.