higuain

I broke the first rule of sales. Never underestimate how stupid everyone is. Na pozadí poměrně zajímavého příběhu jedné rodinné krize jde kromě jiného o výsměch pozitivní diskriminaci, lidské hlouposti a pokrytectví spojeného se současným pseudo liberálním progresivismem, za každou cenu propagujícím diverzitu na úkor skutečné kvality. Už úvodní "N-word scéna" se studentkou je svou pitomostí a zároveň realističností až dojemně vtipná. Že film skončí s nominacemi na to, co sám dost otevřeně kritizuje ("Oscar-baity"), je ironickou třešničkou na dortu, proti které ale já osobně nic nemám, jelikož jde skutečně o chytře napsanou satiru, které bych vyčetl snad jen přepálený meta závěr, který to vytáhl na můj vkus až příliš do absurdna, ačkoliv chápu jeho záměr.

Gran Turismo je další povedený závodní film, který se sice nechytá na klenoty typu Ford v Ferrari nebo Rush, ale to taky není žádná urážka, těm se totiž rovná jen máloco. Blomkamp nemá k dispozici natolik kvalitní herecký obsazení, aby utáhlo vážnější sekvence s dostatečnou přesvědčivostí a scénář tím pádem ani nejde tolik do hloubky, což je asi dobře s ohledem na to, že z ústředního tria má k áčkovýmu herectví jakž takž blízko snad jen Harbour, Bloom a Madekwe ani omylem. Mangold s Howardem si mohli v tomto ohledu dovolit daleko víc a jejich filmy zároveň nepůsobily místy tak "reklamovitě". Mimo to lze ovšem Gran Turismo jen doporučit, jde o dobře zpracovaný film s feel-good příběhem a závodními sekvencemi, které vypadají o dost líp, než by rozpočet napovídal.

Bohužel zklamání. Pokud se Glazer chtěl záměrně odlišit od všech ostatních holocaustových filmů tím, že ho bude vyprávět z pohledu rodinné idylky Hössových žijících si svůj best life za všudypřítomných zvuků spaloven, střelby a křiku za zdmi Osvětimi, měl se za mě této premisy držet na sto procent, tj. od začátku až do konce. On ale ve druhé polovině cestuje s Hössem po Evropě, čímž se zbavuje jediného originálního esa v rukávu a z filmu dělá jakéhosi kočkopsa, který jakoby v závěru ani pořádně neví, co chce vlastně říct. A je to velká škoda, protože ta děsivě kontrastní premisa (první poloviny) filmu je opravdu výjimečně dobrá. Jen bohužel nedotažená.

Tentokrát mě Lanthimos bavil, je to ujetý tím správným způsobem a na rozdíl od Barbie má zde ta emancipační příběhová linka i nějakou hlavu a patu. A pokud Emma Stone za tohle dostane Oscara, nebude to žádný překvapení. Edit: nebylo.

Oscary jsou poslední dekádu přehnaně zpolitizovaná fraška, která ovšem navzdory již oficiálně zavedeným nesmyslným diverzitním kvótám letos přinesla nečekaně docela silný ročník. Past Lives by byl můj tichý favorit, nebýt hlučného Oppenheimera. Skvěle napsané minimalistické korejsko-americké romantické drama bez amerického kýče, které ani na minutu nesklouzává k laciným žánrovým zvratům a naopak si udržuje lidský a realistický přístup od začátku do konce. 85%.

Rozjezd to mělo ucházející, ale už od druhé série bylo vidět, že Lauren Schmidt je absolutně mimo. S předlohou si vytírá prdel a Cavill, jak se zdá, byl jediným článkem, který se ten její chaos snažil nějak vybalancovat (neúspěšně). Po třetí sérii tak prakticky nemá smysl se seriálem pokračovat.

První díl jsem na jaře v kině nestihl, ale nakonec se mi v době premiéry druhý části poštěstilo vidět oba díly naráz v rámci kino maratonu. A jsem spokojen. Předlohu jsem si kdysi zamiloval v rámci maturitní četby, ale jelikož od té doby už uplynulo více než 10 let, nepamatuju si jí do takových detailů jako dříve. Nechci tedy ani moc hodnotit, nakolik je to předloze věrné. Jde zcela evidentně o modernizovanou verzi, ale ne ve smyslu laciných přestřelek a přepálených CGI triků (aka film z roku 2011). Film je surový od podlahy, většina bojových scén je točena na co nejméně záběrů a tak i stylem veskrze Zimmerovská hudba se sem kupodivu hodí. Audiovizuálně jde opravdu o kvalitní práci, kterou se rozhodně vyplatí vidět v kině. Zakomponování "rovníkového gaskoňce" bylo komický, ale budiž, dá se nad tím přimhouřit oko. Jak je u mě již zvykem u Mušketýrů, první část se mi líbila víc než ta druhá. Způsob smrti Constance mi přišel stupidní skoro ve všech variacích a tato verze bohužel není výjimkou. Oceňuju ale, že zde alespoň D'Artagnan truchlí (na rozdíl od mé jinak nejoblíbenější Borderieho verze). Závěr s cliffhangerem jde už evidentně nad rámec předlohy, Bourboulon si jím zřejmě chtěl připravit půdu pro případný spin-off. Osobně bych od něj ocenil spíš Mušketýry po dvaceti letech v tomto duchu. Ale s Casselem a Evou Green v hlavních rolích chápu tu myšlenku vymáčknout z tohoto castu co nejvíc. D'Artagnan 85%, Milady 80%.

Nejsem zrovna fanoušek filmů o Godzille a tak bych ani nikdy nečekal, že jeden takový film bude patřit mezi nejlepší filmy roku. Údajnou reakci Garetha Edwardse (viz sekce zajímavosti) ale plně podepisuju. Když už film o Godzille, tak takhle má vypadat. Objektivně je to na 4*, občas mi vadila ta teatrálnost v dialozích a závěrečný twist byl za mě přehnaný. Musím ovšem podotknout, že když jsem si ex post přečetl, že film stál v přepočtu jen 15 milionů dolarů, tak mi okamžitě spadla brada. Vizuálně to totiž vypadá líp než nemalá část současné americké produkce, kde je zcela běžný rozpočet kolem 200 milionů. Pokud bych měl tedy hodnotit poměr kvalita/cena, bylo by to rozhodně za plnou palbu. PS: Výborný soundtrack. 85%.

Kariéry Heather Graham a Jasona Biggse musejí být opravdu na bodě mrazu, když kývli na takovou zoufalost. Celou dobu jsem se za ně cítil trapně, film působí amatérsky a nejen to, podle mě i kdejaký amatér s kamerou doma na zahradě by odvedl lepší práci.

Slabé 3* za staré postavy a občasné záblesky komediální kvality. Na čtvrté sérii je strašně vidět, jaký je rozdíl mezi dobře míněnou inkluzivitou a prachsprostou propagandou a co se stane, když se tahle poměrně tenká linie překročí. Jedna věc je propagovat toleranci, druhá věc je propagovat přeoperování zmatenýho nezletilýho teenagera. U nových postav jsem si den po dokoukání nepamatoval ani jejich jména, charakterově šlo totiž o ploché karikatury, na nichž bylo zoufale vidět, že byly do seriálu dosazeny jen a pouze proto, že jsou queer. O to směšnější bylo, když tam postava, jejíž doslova jedinou osobnostní charakteristikou bylo, že je trans, pronášela hlášky typu "straight people are so basic". Tenhle důraz na "korektnost" navíc výrazně upozadil dějové linky, které v minulých sezónách byly zajímavé a do značné míry způsobil i to, že se v této sérii vlastně všechno děje tak nějak nahodile a beze smyslu. Jeden na sílu vecpaný cringe proslov střídá další a narativně je to jeden velký chaos, jemuž zoufale chybí schopný dramaturg, který by tenhle mišmaš byl schopný ukočírovat, aby z toho byla (když už) alespoň kvalitní propaganda. Hlavně, že si scénář dává velký pozor na každé "they/them", ale aby jednotlivé sub-zápletky měly nějakou hlavu a patu, to už zde evidentně nikoho nezajímá. Velká škoda po předchozích třech sériích, které byly kvalitou úplně jinde a LGB-whatever tématika se tam taky vešla.