Ydiot

Ani den po zhlédnutí ten film nemůžu dostat z hlavy. Minimalisticky silné.

Mít to technicky lepší kameru, je to film, co může do normální distribuce. Komediální vztahové drama se spoustou skvělých scén a přesných postřehů z (partnerského a rodinného) života. Na to, že to bylo natočené prakticky bez rozpočtu a částečně improvizované, to bylo úžasně napsané i zahrané.

Zlo. Kýč, v němž schází jakákoli nadsázka, humor nebo - víceméně - i děj. Nikdy více. (A škoda, do jakých kontextů byly zasazeny geniální beatlesácké písničky.)

Komedie, u které jsem se nasmál (protože je slušně napsaná) a naštval (protože ženské postavy jsou dovedené až do přehnaných karikatur, kdežto Bartoškova postava je zase přehnaně romantizovaná. Mnoho gagů, vtipů a situací vychází z provařených klišé, ale kupodivu díky výbornému obsazení (a krásnému prostředí středních Čech) ve filmu fungují, takže nudit se určitě nebudete.

Vztah, který začíná zvrhlým sexem (o němž se nic nedozvíme), pokračuje normálním milováním, pak se do sebe ti dva zamilují a nakonec se skoro i seznámí, než se rozejdou. Netradiční, jednoduchý, pomalý, nápaditý film, který se odehrává mnohem víc uvnitř (postav i diváka) než navenek. Určitě to není pro každého a spousta lidí u toho usne, ale pro mě to byl zážitek, daný hlavně skvělými hereckými výkony.

Příjemný film o "polepšeném" hrdinovi, který dávkuje smutek, humor, drama, lásku a chuť k jídlu přesně v tom správném poměru, aby se líbil většinovému divákovi a toho festivalového neurazil a leckdy i potěšil. Velmi příjemný film, který mi atmosférou a vyzněním připomněl našeho Kolju.

Stejně jako Dr. Jekyll a Mr. Hyde má tenhle film mnohem víc vrstev než tu na povrchu, kterou si může kdokoli snadno zkritizovat...

Pro mě nejlepší film na letošní LFŠ. Sednul mi grafický styl, jakým se podařilo převést tuhle postmoderní divadelní hru do filmové podoby, nadchly mě absurdně vtipné (a v důsledku vlastně pořádně smutné) promluvy postav, reprezentujících minulost a různé tváře současnosti nejen Polska, ale vlastně celého postkomunistického bloku. A závěr mě dojal až k husí kůži.

Upozornění: nechoďte na tenhle film, pokud nevíte, na co jdete. Filmy Roye Anderssona totiž mají mnohem blíže k výtvarnému umění než k filmu. Jeho nejbližší souputníky (co se týče jazyka, jímž se vyjadřuje) nenajdete mezi filmaři - téměř statické obrazy (vizuálně, dějově, herecky) Anderssonových filmů mají blízko k pedantsky inscenovaným fotografiím Erwina Olafa nebo Gregory Crewdsona, určitou spojitost (hlavně v jakési melancholii, statičnosti a bezčasí) byste možná našli i v malbách Edwarda Hoppera. / Nečekejte, že uvidíte film, který má děj, vyvíjející se postavy, zápletku nebo jakoukoli akci. Andersson nabízí hypnotickou podívanou v dokonale komponovaných, absurdně laděných záběrech, které spolu někdy souvisí, někdy jen velmi volně, někdy vůbec - a s minimálními dějovými prostředky ukazuje na nenápadné zákonitosti lidského světa, na lidskou zpupnost, stupiditu, osamělost, na snahu najít své místo v životě. "Holub" je z trilogie možná nejslabší, přesto však nabídne řadu obrazů (laboratoř, "recitace", hudební "nástroj" a aristokraté, byznysman s revolverem, nekonečná kavalerie procházející kolem hospody na perferii), které se vám zaryjí pod kůži a dlouho na ně nezapomenete - jako ostatně na každou skvělou fotografii :-) / 90 % Zajímavý a přesný komentář: Marigold.

Tohle není biografie, to je film volně inspirovaný historií. Řemeslně dokonale provedený kousek, ze kterého si odnesete - právě díky dokonalému řemeslu, jemuž chybí nápady a ochota riskovat opuštění zajetých žánrových klišé - nutkání dozvědět se něco víc o Alanu Turingovi a době, o níž vypráví. Což je dobře, protože zjistíte, že jsou to vážně zajímavé věci. Tak zajímavé, že si říkáte, jak by bylo super, kdyby se film radši držel reality a nevymýšlel si falešné zápletky s ruskými agenty, podezříváním Turinga ze špionáže, z toho, že se Turing bál přiznat svou homosexualitu nebo z toho, že vlastníma rukama bez cizí pomoci vytvořil stroj, který se jmenoval Christopher (namísto Victory či Bombe). A mimochodem, "Turingovým strojům" dnes neříkáme "počítače", jak tvrdí film, Turingův stroj je matematický konstrukt v teorii automatů - a takhle je to s tím filmem celou dobu. Nudit se ale nebudete - práce s časovými rovinami je vynikající, hudba je skvělá, výprava krásná a je to výborně zahrané i natočené dokonce i v těch pár zbytečných scénách.