Roman.Ticka

Že ťamani umí akci jako málokterý národ, to se ví dávno, ale tentokrát jde víc o melodrama než akčňák a je tak docela uvěřitelné. Chanova téměř nonstop katarze v doprovodu ostatních šikovných šikmookých fešáků, co umí stejně zarytě kung fu jako emoce bolesti a utrpení, nosné kostře příběhu nijak neškodila, naopak jej oživila, zlidštila a posunula do reality. Čtvrtou hvězdu si zasluhují exotické scenérie a trošku jiná východoasijská produkce, co přinesla změnu, kterou prostě miluju.

Tu čtvrtou přihazuju z nostalgie ke starším snímkům a mladé herecké sestavě, která moc potěšila, především Will Patton, i když byl mírně v závěsu za hlavním hvězdným obsazením. Nemůžu mluvit o žádné originalitě, ale ani o nudě, protože o vitpné i akční scény nebylo nouze, což se u mnohých trháků nedá říct. Snaživý řemeslnický přístup je vidět z každého záběru a to se musí ocenit. Prostě příjemná jednohubka, co se dá vidět klidně ještě jednou.

Fatální důsledek konzumu v praxi, alias jak fungují "samozřejmé" věci jako je dostek všeho, spíš nadbytek. Úplně nejpřesněji jde o totální ztrátu základních (zvířecích) instinktů a definitivní odcizení se přírodě. Jinak si nelze vysvětlit, jak lehce dva znudění floutci oblbnou člověka, až se stává loutkou bez šance na záchranu a přežití. Jak samozřejmé je mít perfektní rodinu, dokonalý dům(dva), (ne)spolehlivé kamarády a vlastní slabost, neschopnost a smířlivost s osudem. Taťka je po jednom úderu holí odepsaný, mamka je odevzdaná hysterická fňukna a jediný odvážný syn oběma nestál ani za pár sekund účasti (po aktu). Prý existuje studie, že rodiče upřednostňují svůj život před životem svých dětí, tenhle film to naplno potvrzuje a mě nezbývá než fandit záporákům. Když už pro nic, zahráli je oba bravurně a jejich funny games rozhodně nejsou jednostrannou záležitostí.

Není pochyb o tom, že i po dvaceti letech je film absolutní jedničkou ve svém žánru. Některé scény, efekty, hudební podkres, herecké výkony, hlášky /hastalavista bejby/ zůstanou patrně nikdy nepřekonány, protože historie se opakuje, ale nic není a nemůže být jako dřív, i kdyby se dělo cokoliv, třeba se stal Arnold Americkým prezidentem, což by nebylo špatné, ale takhle je to daleko lepší pro všechny. Mrazivé až na kost i v rozžhavených scénách v ocelárně a to je co říct! Legenda mezi kulty.

Jak to bylo blboučké, tak to bylo staromilské, takže skalní fanoušci dvou akčních megaes rozhodně žáden Plán útěku nemají.☺To jsem ale pohotová na pohovce, když se ti dva nechají kamarádsky mlátit nebo si berou brýle od kolegy, aniž by on hnul brvou, přesněji scéna před i po je skoro stejná, až na pár modřinců, jelikož přímá žádost obsahovala několik prázdných(dutých) okének. Tohle, pár obvyklých hlášek a nesmrtelný mohutný sapík v rukou Arnieho (mimochocem bíbr mu sluší), jsou chvíle pro které se vraždí nebo umírá. Chápu to, patřím k nim.

Nudááááá, trááápnéé. Dvě slova, dvě hvězdy. Pro mé oblíbence pochopitelně. Hoši díky mizerné režii a lajdáckému scénáři ze sebe holt nemohli vyždímat víc než slabý podprůměr, pro jednou jim to odpouštím. Škoda dalších slov, prostě průser na druhou.

Solidní vlaštovka mezi filmy na téma drogy versus rodina, zajímavě pojatá co do směru vidění problému, dobře zahraná. Celkově po evropsky podaná příjemná změna pohledu na věc a vůbec trochu jiná filmařina, která rozhodně nezklamala. Jak se dá lehce odsoudit narkomany, tak se těžce chápe důvody, proč někdo začne brát drogy, respektive je zkoušet, aniž by tušil, do jaké katastrofy se časem zřítí. Laura na tuto otázku odpověděla, jak jsem čekala: "Neviem, prečo som začala brať drogy." To většinou neví nikdo a pak už je pozdě litovat a často je pozdě na všecko. Smutné, ale dneska hodně aktuální téma, které by se nemělo jednoduše odsuzovat a zavrhovat. Šanci má právo dostat každý.

Zpočátku jsem myslela, že brzy přijde na řadu vypínač, jak trapné fekální představení to bylo, navíc uřvané (JB) jako posledně v podobné slátanině, ale nějak asi z nudy jsem zůstala a fuckt nelituju. Scéna zhmotnění lysohlávkových iluzí mě dostala téměř do podobného tranzu, takže pak už byli chlapci moji a já jejich i přes další a větší kaskádu ftipů dalece za hranou únosnosti. Protože jsem pro každou prdel a když je udělaná z debility směrem k pobavení, musím uznat, že v tomto případě bylo učiněno antihumoru zadost, respektive bylo to tak debilně ujeté, až místy smíchem k nezastavení.

Klasika místy coolová, místy vážná, často v Bessonovském stylu, ale přesto hodně zajímavá díky spoustě vychytaných detailů. Jason tady maká jak barevný a právem si zasloužil místo na výsluní, takže dneska už nejen vzhledem k věku tolik makat nemusí a přesto je již pevně zakotvený na výstavce akčních figurek, co neumírají ani nestárnou, naopak spolehlivě baví. Tak se to taky dělá, jak je vidno. Nemám nic proti tomu, naopak.

Příběh má mnohem větší potenciál, než jak se tváří, respektive dává víc, než je běžný občan schopen pobrat. Čímž se vyčleňuje do vyšších sfér a apeluje na reálnou hrozbu soudobé civilizace. A to, že sodoma gomora je zpět v nejvyšších obrátkách a lidstvo na pokraji zániku. Žádná rovnost již nepřijde, všecky šance byly zmařeny. No dost mravokárcovství, přejděme k filmu. Až na roztřesenou kameru a počáteční pocit, že jde o další z řady uhlazených sci-fi typu Total recall, se to později slušně rozjelo v oblasti emocí a akce, pro mě s pocity účasti, nenásilného vtažení do děje, prostě prožívání. Mat opět nezklamal a vlastně každá jedna postava zahrála svůj charakter na slušné úrovni. Špičkový soundtrack profesionální přístup jemně dokreslil. Bez ohledu na směr či poslání je jisté jedno - jsme ztraceni. Malost to jest lidská vlastnost.