Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Horor
  • Animovaný
  • Muzikál

Recenzie (16)

plagát

Walpuržina noc (1971) 

Podařený snímek s uhrančivým Paulem Naschy (Jacinto Molina) v hlavní roli vlkodlaka. Film i přes varování na přebalu DVD neobsahuje žádné šokující scény "násilí a sexu", nicméně místy je docela působivý, zvláště v nočních scénách s úpírkou, kdy zahalena v tmavý háv lehce pluje nocí nebo se vznáší nad starou zříceninou kláštěra kdesi v Protugalsku. Zajímavé jsou osudy Paula Naschy, který už nepřekročil vlastní stín a byl odkázán na role vlkodlaků či jiných netvorů i v dalších snímcích, z nichž některé dokonce sám režíroval. Tyto filmy dále rozmnožovaly původní motiv "ztracená kráska uprostřed starodávných klášterních nebo hradních ruin" a přidávaly na síle v počtu obnažených ženských ňader a prolité nevinné (a viditelně umělé) krvi.

plagát

I Eat Your Skin (1971) 

Černobílý snímek o playbojovi putujícím na ostrov, kde řádi šílený vědec proměňujcící nebohé obyvatele v poslušné zombie. Laciná výprava a afektované herecké výkony dělají ze snímku často nechtěně komickou zábavu.

plagát

Smrteľné zlo 2 (1987) 

Odvar "prvního dílu" sice s lepšími triky, ale bohužel bez té zvláštní a neopakovatelné tajemné až svazující atmosféry. Jako komedie (nebo parodie?) to ale funguje a stále je to vynikající zábava na vysoké úrovni.

plagát

Lesný duch (1981) 

Jeden z klíčových mezníků ve vývoji světového filmového hororu. Je až s podivem, co všechno dokázalo pár nadšenců s minimálním rozpočtem. Dokonalá práce kamery střídající detaily s většími celky, postupně gradující napětí a až na malé výjimky skvěle zvládnuté gore efekty, to všechno ještě dnes bez problémů zafunguje, zatímco ostatní hororové filmečky té doby trochu vyčpěly. Zajímavá je také Raimiho práce s detaily očí a jejich proměnou u ženských postav v průběhu filmu.

plagát

Paprika (1991) 

Docela sympatický film, který podobně jako Emanuela, v polovině devadesátých let lákal do českých kin vyhladovělé diváky. Kdo má rád plnější tvary žen, určitě si díky předností hlavní představitelky přijde na své!

plagát

Caligula (1979) 

Z toho, co bylo o Caligulovi natočeno (např. Joe d' Amato) tento film vyniká v několika ohledech. Herci jsou profesionálové, na ženy se nechá koukat, scénář má hlavu a patu. To vše umocněné klasickou hudbou (Prokofjev, Chačaturjan). Možná někomu mohou vadit erotické až pornografické scény, od kterých se Brass údajně (!) distancoval, ale na druhou stranu i ony mají ve filmu svoje místo.