teyra

V první části až do rozřešení první vraždy podmanivé ve zcela osobitém a originálním stylu, v němž se mísí prvky velkých citů, intrik a dutě osudových dramat mýdlové opery s mysteriózní detektivkou, tak trochu podobně a přece jinak, než je tomu v Modrém sametu. Jednou z velkých deviz jsou rázovití obyvatelé městečka, které si v sérii postupných odhalení stále více zamilujete (zde samozřejmě vede charismatický dušínovský agent Cooper). Tvůrcům seriálu se dlouho daří udržet nelineání napínavost, v němž se záhady vrství jedna na druhou, aniž by jimi byl divák zahlcen; spíš se nese spolu s Lynchem na vlně tajemna tak, až chvílemi získá pocit, že řešení vlastně není až tak žádoucí. V druhé části seriál trochu ztrácí dech a mění svou atmosféru, zlo se stává až příliš viditelným a hmatatelným, servírovaná záhada působí oproti první části jako konvenční puzzle a vývoj postav jde od tajemna směrem k obyčejnu (Dona, James) či komické absurditě (Horne, Nadine, Leo), nicméně i tak to rozhodně stojí za vidění, nejen kvůli strhujícímu poslednímu dílu.

Mocenské boje, chytře napsané dialogy, mnoho sexu a pár (doslova – Zeď a draci) skutečných fantasy ingrediencí s ojedinělými, leč slušnými efekty. Severní království má správně mrazivou a drsnou atmosféru, hlavnímu městu vévodí nápadité intriky, zato jižní příběh dlouho zůstává spíše úvodem k pornografii (konec to naštěstí napraví). Z hereckých výkonů vyčnívají překvapivě všichni dětští herci a samozřejmě Peter Dinklage v roli sympatického trpasíka. Celkově dost povedené, chvílemi dokonce strhující, s dobře rozvedenými charaktery a napínavou zápletkou, která vtáhne do děje a nutí k shlédnutí za pár dní.

První díl příběhů dětsky nevinného malého medvěda a jeho zralejšího a vykutálenějšího parťáka zaslouží absolutorium. Neuvěřitelná klasika. Nabité nápady, fantazií, lehkostí, hravostí, s vícevrstevnatým obsahem, který úplně docení až dospělý divák, a v neposlední řadě se skvělým Deylovým dabingem. Z druhého dílu série se vytrácí dynamika vztahu mezi oběma medvědy a bohužel mizí i magická surreálnost a košatost příběhů. Už to sice není geniální, přesto to ale zůstává nadprůměrné, a to díky zachované úrovni "přeměňovacích" gagů.