Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Dobrodružný
  • Animovaný

Recenzie (907)

plagát

Prvý človek (2018) 

Geniální Whiplash zůstává nepřekonán, ale jinak Chazelle opět potvrdil, že patří k současné režijní elitě. Jeho mix Interstellaru a Správné posádky je řemeslně špičkový a má hned několik brilantních scén. O to víc proto zamrzí přetažená stopáž, za kterou viním přehlcenou rodinnou linku. Jasně, Armstrongova žena je pro film málem stejně klíčová jako titulní hrdina. Chazelle ale figurky brilantně rozestaví už na začátku a vůbec nebylo potřeba, aby tak dlouho omílal věci, které se daly vyčíst z několika pohledů. Ve výsledku tak fasujeme další skvělý výlet do vesmíru. Jen jsem si u něj až moc často říkal, že už by se zase mělo letět do vesmíru...

plagát

Predátor: Evolúcia (2018) 

Do poslední chvíle jsem Blackovi věřil, ale nakonec je to fakt průšvih. Nový Predátor není ani trochu hororový nebo napínavý a úplně z něj zmizel pocit, že je titulní emzák nezastavitelný superzabiják. Místo toho jako by predátoři zabloudili do G. I. Joe 3, tedy do generického sci-fi výplachu, v němž kupa dialogů vyloženě bolí a z desítek rádoby hlášek fungují asi čtyři - což je zrovna u Blacka (!!!) neskutečně tristní bilance. Situaci částečně zachraňuje zběsilé tempo a fakt, že se skoro celý film někde běhá a na něco střílí. I tak by mě ale dost potěšilo, kdyby se to dělo se zajímavými hrdiny (od prvního pokecu v autobusu velký špatný) a v daleko ostřejším režijním podání. OK, krev dorazila a fuckování taky nechybí. Všechno je tu ale podivně mimo (Thomas Jane s Touretteovým syndromem už nikdy víc) a nejvíc jde Blacka pochválit za to, že... je Evoluce o půl procenta lepší než Vetřelec: Covenant? Super, Shane, přesně takhle jsme to chtěli! (5/10)

plagát

Rodinka Úžasných 2 (2018) 

Kdyby Úžasňákovi 2 neměli tak extrémně předvídatelný příběh, byl bych asi nadšený úplně. Zrealizováni jsou totiž skoro dokonale, ať už jde o vytěžení akce, humoru nebo jednotlivých postav. Zatímco Dory byla jen průměrným dodatkem Nema, tady se vytasil plnokrevný hlavní chod, jenž (stejně jako parádní jednička) šlape v každém ohledu. Po trailerech jsem se docela bál klišovitých mantinelů - a bohužel zcela oprávněně. Brad Bird v nich ale pracuje na 120%, takže jsou i ty nejpředvídatelnější scény dostatečně zábavné, oslnivé nebo dojemné. Vlastně mám pocit, že to je oproti zbylým animákům, které jdou automaticky na ruku dětem, opět jiná liga. O to víc mě tak mrzí, že se nešlo ještě o krok dál a nepracovalo se "dospěleji" i se záporáckou stranou a se zvraty.

plagát

Mission: Impossible - Fallout (2018) 

Špiónský Temný rytíř a nový žánrový monument. Šestá Mission: Impossible je v podstatě sérií obrovských akčních scén, vedle níž vypadají marvelovky nebo Rychle a zběsile jako dětské omalovánky. Jasně, pětka je šmrncovnější a nejspíš i zábavnější. Cruise a McQuarrie ale tentokrát vsadili na kvantitu a perou na plátno tolik fenomenálních atrakcí, že občas zapomenete dýchat. Zvraty fungují, hlášky nedocházejí, všichni hrají jako o život... a to finále. TO FINÁLE! I když toho trailery vykecaly příliš, pořád je to strašná pumelenice, u níž budou i dva výlety do IMAXu nejspíš málo.

plagát

Uncharted (2018) 

Splněnej sen. Díky! :)

plagát

Mrakodrap (2018) 

Mrakodrap byl od začátku popcornovou objednávkou na míru. Na jedné straně máte americké filmaře, americkou hvězdu a americké vyprávěcí postupy, na druhé pak čínské lokace, čínské peníze a čínskou hereckou podporu. Rozum říká, že by to skoro automaticky mělo dopadnout hrozně. Rock si ale svoji novinku ohlídal natolik dobře, že plní zadání v každém ohledu a jedná se o svižný katastrofický biják pro celou rodinu. Ano, buďte připraveni na tunu klišé a přibližně nula překvapení. Řemeslně ale Mrakodrap šlape úplně v klidu a přesně víte, kdy bude americké (nebo čínské) publikum nadšeně tleskat. Pro někoho je to celé automaticky špatně a samozřejmě nečekejte žánrový zázrak. Touhu po spotřebním napínáku tu ale s klidem ukojíte, a navíc vás možná potěší, že je Neve Campbell zase jednou docela cool. (6/10)

plagát

Ant-Man a Wasp (2018) 

Jako člověk, kterého první Ant-Man těžce nebavil, hlásím strmý kvalitativní vzestup. Dvojka jde okoukanou cestou více postav, více akčních scén a více dějových linií, naštěstí to ale funguje a zabaví to na dvě hodiny všechny věkové kategorie. Nářezová sci-fi, která vám každou scénou vyrazí dech, se samozřejmě nekoná. Pokud se ale smíříte s tím, že Ant-Man takové ambice nikdy neměl, mohli byste si tuhle feel-good jednohubku v pohodě užít. (7/10)

plagát

Jurský svet: Zánik ríše (2018) 

Jurský svět zůstává nenáročnou rodinnou zábavou se spoustou dinosaurů - nic víc, nic míň. Za sebe ale hlásím spokojenost a vlastně bych podepsal imfovu recenzi. Zatímco jednička byla velká nostalgická pecka, dvojka je mnohem obyčejnější a komornější (jak jen to u tak drahého filmu jde), a snaží se všechno řešit trochu jinak. Pořádný horor z ní Bayona rozhodně nevyždímal. Svižný popcorn však rozhodně zvládnul, a i když jsme o úroveň pod minulým dílem, rozhodně jsem neměl klasický "spotřební" dojem. Talentovaný Španěl naopak vypiplal spoustu scén a hraje si se záběry a s emocemi, jak jen to jde. Slabiny filmu tak spočívají čistě v tom, že mu chybí překvapení a navíc má velice jasné mantinely, v nichž se nepohybují žádné postavy z ranku "větší než život". Prim tentokrát hrají spíš dinosauři, jimž se film věnuje opravdu poctivě. V ideálním případě se tak ve trojce vrátí stará garda (no tak!) a konečně dorazí to nejlepší z obou světů.

plagát

Yellowstone - Rozbřesk (2018) (epizóda) 

Na Sheridana překvapivě utahaný, herecky neprůbojný a málo výživný rozjezd. Má to jeho zemitost a očividně se všechno teprve nadechuje, za úvodní hodinu a půl (!) toho ale teda moc neodvyprávěl...

plagát

Solo: A Star Wars Story (2018) 

Čekal jsem heistovou westernovou oddechovku a taky jsem ji dostal. Han Solo by se vůbec nemusel jmenovat Han Solo, spíš než o Star Wars totiž jde o hodně drahého bratránka Firefly. Akce střídá akci, sem tam někdo zahláškuje, no a všichni se pravidelně podrážejí. Zábava tedy nepramení z osudovosti, epických bitev nebo tajemné Síly, ale čistě z toho, že se banda podfukářů snaží dohrabat k pohádkovému bohatství (nebo alespoň klidnému životu). V Howardově pojetí přitom ani nemá jít o ultimátní filmový zážitek. Banda schopných herců se prostě jen sešla ve svižné žánrovce, která je o něco povedenější, než po rozsáhlých přetáčkách asi čekáte. Kdyby ten film neexistoval, nic se nestane. Jenže existuje a… vlastně mě bavil od začátku do konce. (7/10)