Kaka

Velmi dobře vyobrazený toxický vztah Margaret a jejího manžela. Psychologicky promyšlené a skvěle zahrané hlavními představiteli. Sice Bonham Carter nemá subtilnost a výrazovou výbavu Kirby, pořád ale hraje obstarožní lady velmi důstojně.

Vycizelovaná reminiscence na dětství a dospívání jedné obyčejné middle-class rodiny. Spielberg zvládá kouzlit úsměvy i slzy, radost i smutek s lehkostí sobě vlastní a tak trochu vzpomíná na svoje dětské roky, kdy nadšení do pohyblivých obrázků pro něj zřejmě bylo vším a to i přes složité vztahy jeho rodiny. Je trochu problém s rytmem a předlouhou stopáží, ale to vše díky důslednému vyprávění a vybarvení postav. Poslední scéna je nejlepší.

Síla rodinného pouta, souznění člověka s přírodou, ničení ekosystémů za účelem zpeněžení. Cameron posílá Avatarem 2 do světa několik důležitých zpráv a zcela jasných apelů a daří se mu to samozřejmě opět velmi dobře a nejen to. Noví modrásci představují vizuální benchmark novodobého blockbusteru a Cameron opět hází rukavici ostatním tvůrcům a už poněkolikáté v jeho velkolepé kariéře Král Světa ostatním ujíždí o parník. Dvojka je oproti jedničce technickou evolucí. Piluje drobnosti, upgraduje prostředí příběhu, přidává další pomyslné "levely" a zajímavě pracuje s postavou Stephena Langa. Druhá třetina je poměrně dost pomalá a nejméně zábavná, ale opulentní a velkolepé finále podobně jako v jedničce, vše spolehlivě vynahrazuje. Kromě technických aspektů tam není vlastně nic objevného, nebo unikátního, ale Cameron jako milovník planety, zvířat a hlavně podmořských hlubin točí svůj vysněný projekt zaníceně a je z toho cítit že má rád to co dělá a dává do toho ze sebe všechno a to se nedá říct o každém hitmakerovi Hollywoodu.

Osudový vztah Charlese a Camilly, královská rodina spřádající kolem nich nitě z přízraků a mladý princ, který musí čelit nekompromisní realitě zla aristokratického světa. Hraje se zde více na city a méně na politiku, ale pořád je na co se dívat.

Rozlučkovka s jednou z hlavních postav, která proběhla jak podle učebnice. Nostalgicky, okázale, reprezentativně. A aby toho nebylo málo, do příběhu z druhé strany konečně vstupuje Camilla.

Epizoda která vypadá, že vyplňuje období, kdy se v UK vlastně nic moc zajímavého nestalo, ale jinde ve světě ano. Pro milovníky vesmíru to bude naprostá spokojenost. Pro fandy série a psychologie postav také. Protože ačkoliv se nejedná o zásadní rekonstrukci významné události dějin Anglie, dobytí Měsíce zanechává paletu emocí ve Phillipovi, který díky postavě atypického kněze rozdmýchává velmi zajímavé myšlenky, životní bilancování a filozofii jakým směrem se v životě vydat. Místy trochu vtipná, občas hořkosladká, určitě však část série která sem patří.

Epizoda s Charlesem má překvapivě hloubku a působivou interakci mezi ním a pragmatickým učitelem Velštiny. Casting nezklamal a atmosféra s finálním proslovem také ne. Opět skvěle zvládnuté řemeslo a Charles vykreslen jako sympatický adolescent s ohromným závažím na bedrech.

Skvělý Charles Dance, který svojí rolí zarputilého patriota strhává veškerou pozornost a zároveň si zcela po zásluze krade celou epizodu pro sebe. Jeho rozbor šancí na úspěch mise je highlight celé pětačtyřicetiminutovky.

Epizoda o trápeních, víře a usmíření matky se synem. Na rozdíl od ostatních, ryze osobních epizod, je tahle podstatně méně zajímavá, bez patřičného drivu a koření. Může to být nevýraznou hereckou představitelkou Alice, nebo ne příliš záživnou situací ohledně filmu o královské rodině.

Konečně díl třetí série, kde to mají tvůrci znovu pevně ve svých rukou a seriál nemá tendenci se odchylovat od svého jádra. Důlní neštěstí podáno vcelku minimalisticky, chladně, neokázale, přesto však se silnou výpovědní hodnotou. Svým místy temným retro-dokumentaristickým stylem to občas připomíná některé pasáže z Černobylu. Za pozornost stojí i zvláštní vztah Královny a Prime Ministra.