Kaka

Jen v málokteré epizodě, jestli vůbec nějaké, se toho událo více než zde. Smrtonosná IRA, atentát, Margaret Thatcher famózně zahraná Gillian Anderson a nakonec nevinná Diana v originálním openingu. Velmi intenzivní jednička, která přinesla nosná témata na dalších x dílů dopředu.

Trojka lehce klopýtá za prvními dvěma sériemi. Ne že by snad vybroušená umělecká hodnota předešlých sérii byla vyšší, ale výměna hereckého ansámblu udělala specielně ze začátku nepříjemnou trhlinu, kterou se sice podařilo stabilizovat, ale nemohu se ubránit pocitu, že bych raději ocenil původní herce pod rukou maskérů, či trikařů, ale s původním hereckým apetitem a stylem.

Velmi dobře vyobrazený toxický vztah Margaret a jejího manžela. Psychologicky promyšlené a skvěle zahrané hlavními představiteli. Sice Bonham Carter nemá subtilnost a výrazovou výbavu Kirby, pořád ale hraje obstarožní lady velmi důstojně.

Vycizelovaná reminiscence na dětství a dospívání jedné obyčejné middle-class rodiny. Spielberg zvládá kouzlit úsměvy i slzy, radost i smutek s lehkostí sobě vlastní a tak trochu vzpomíná na svoje dětské roky, kdy nadšení do pohyblivých obrázků pro něj zřejmě bylo vším a to i přes složité vztahy jeho rodiny. Je trochu problém s rytmem a předlouhou stopáží, ale to vše díky důslednému vyprávění a vybarvení postav. Poslední scéna je nejlepší.

Síla rodinného pouta, souznění člověka s přírodou, ničení ekosystémů za účelem zpeněžení. Cameron posílá Avatarem 2 do světa několik důležitých zpráv a zcela jasných apelů a daří se mu to samozřejmě opět velmi dobře a nejen to. Noví modrásci představují vizuální benchmark novodobého blockbusteru a Cameron opět hází rukavici ostatním tvůrcům a už poněkolikáté v jeho velkolepé kariéře Král Světa ostatním ujíždí o parník. Dvojka je oproti jedničce technickou evolucí. Piluje drobnosti, upgraduje prostředí příběhu, přidává další pomyslné "levely" a zajímavě pracuje s postavou Stephena Langa. Druhá třetina je poměrně dost pomalá a nejméně zábavná, ale opulentní a velkolepé finále podobně jako v jedničce, vše spolehlivě vynahrazuje. Kromě technických aspektů tam není vlastně nic objevného, nebo unikátního, ale Cameron jako milovník planety, zvířat a hlavně podmořských hlubin točí svůj vysněný projekt zaníceně a je z toho cítit že má rád to co dělá a dává do toho ze sebe všechno a to se nedá říct o každém hitmakerovi Hollywoodu.

Osudový vztah Charlese a Camilly, královská rodina spřádající kolem nich nitě z přízraků a mladý princ, který musí čelit nekompromisní realitě zla aristokratického světa. Hraje se zde více na city a méně na politiku, ale pořád je na co se dívat.

Rozlučkovka s jednou z hlavních postav, která proběhla jak podle učebnice. Nostalgicky, okázale, reprezentativně. A aby toho nebylo málo, do příběhu z druhé strany konečně vstupuje Camilla.

Epizoda která vypadá, že vyplňuje období, kdy se v UK vlastně nic moc zajímavého nestalo, ale jinde ve světě ano. Pro milovníky vesmíru to bude naprostá spokojenost. Pro fandy série a psychologie postav také. Protože ačkoliv se nejedná o zásadní rekonstrukci významné události dějin Anglie, dobytí Měsíce zanechává paletu emocí ve Phillipovi, který díky postavě atypického kněze rozdmýchává velmi zajímavé myšlenky, životní bilancování a filozofii jakým směrem se v životě vydat. Místy trochu vtipná, občas hořkosladká, určitě však část série která sem patří.

Epizoda s Charlesem má překvapivě hloubku a působivou interakci mezi ním a pragmatickým učitelem Velštiny. Casting nezklamal a atmosféra s finálním proslovem také ne. Opět skvěle zvládnuté řemeslo a Charles vykreslen jako sympatický adolescent s ohromným závažím na bedrech.

Skvělý Charles Dance, který svojí rolí zarputilého patriota strhává veškerou pozornost a zároveň si zcela po zásluze krade celou epizodu pro sebe. Jeho rozbor šancí na úspěch mise je highlight celé pětačtyřicetiminutovky.