F.man

Skvělá hlavní postava, která, ač jsem to nečekal, se Cameron Diaz prostě povedla. O to více mě mrzí, že hlavní děj je tak povrchní a točí se jen kolem umělých "boobs" - tématu, který na sebe prostě ať tvůrci chtěli nebo ne - váže stupidní humor. Těšil jsem se hlavně na interakci s prostředím - dětma, učitelský kolektiv, rodiče - a dostal poměrně plochou a pro mě i nudnou zápletku. Přesto je Zkažená úča solidní eRkovou komedií ze správně "dirty" humorem. Šlo z toho ale vytřískat mnohem, mnohem více. Shut the front door.

Absolutně nesedlo. Ale dám si ještě jednou a až pak se vyjádřím. This quest sucks!

Tree of Life - Víra a Život. Jak jednoduché. Terrence Malick mi tentokrát doslova a do písmene vzal slova a já si prožil jeden z nejhezčích filmových zážitků. Je jasné, že hodnocení Stromu života bude většinou subjektivně diametrálně rozlišné a já měl možná jen štěstí, ale mě tady sedlo snad skoro vše. Nejvíce pak růst do chlapeckého věku, kdy mi takové detaily, jako stíny stromů na zdi či kropení potomků vodou, připomněly vlastní dětství. Jen tak neznatelně, evokovaním těch pocitů, kdy poprvé jdete na temnou půdu, kdy jsou lidi kolem Vás hrozně velicí, kdy vás máma koupe ve vaně plné pěny. S jejich zobrazením mu výrazně pomáhá Emmanuel Lubezki, jehož kamera je taková, jako několikrát opakovaný motiv, jako plynoucí voda, jako rostliny vlnící se ve větru a přesně tak kopíruje a doplňuje jednotlivé momenty. A i jiné otázky pak ve mě rezonovaly velmi silně, ať už rozpor mladého chlapce ve světě, kterým ho provází něžná a v pravdě éterická matka a zároveň přísný a silně konzervativní otec. Nebo samotné zařazení celého příběhu do hlubšího, ať už božského či evolučního chodu světa, rozhovory s Bohem, smrt a její smíření. Neuvěřitelné komplexní a přitom tak niterné a jednoduché dílo. Navíc natočeno opravdu naprosto neuvěřitelně. Jednotlivé záběry, výsledná smysluplnost... Slibovaná šestihodinová verze dává v tomhle případě naprostý smysl. Já sám se nemůžu dočkat až dostanu více. Where were You? You let a boy die. You let anything happen. Why should I be good ? When You aren't.

Řekl bych že vím, odkuď bral Dylan Moran inspiraci, když tvořil postavu Bernarda Blacka. Každopádně Withnail & I je skvělý, a přesto u nás tak neznámý, anglický snímek, u kterého slovo komedie neznamená splácanou pakárnu, ale naopak hodnotné "umělecké" (doslova) dílko. Skvělý humor, ještě lepší postavy a dekadentní prostředí dvou umělců zaručují divákovi rozhodně nečekaný zážitek. Film navíc ale není jen komedií a nakonec nabízí taky další vrstvy, například v podobě konečného vystřízlivění. Spokojenost a doporučení. Don't threaten me with a dead fish.

O asijském filmu toho vím asi tolik co Homer Simpson o jaderné elektrárně (sem tam ji navští, ale vůbec jí nerozumí) a mé předchozí zkušenosti s ním zahrnovali většinou nějaké šílené úlety. Jestli ale nynější asijský film vypadá takhle, tak to teda pardón a jdu na to. Minimálně teda pana Ji-un Kima si určitě ještě nějak proklepnu. I Saw the Devil je totiž skvěle naturalistky natočený příběh o soukromém lovu na masového vraha, který jsem si užil skoro úplně celý. I ty řádně krvavé scény mě překvapivě bavili. Třeba jsem stejný úchyl jako Ji-un Kim. Každopádně tleskám, tohle mě hodně, hodně, hodně bavilo. Save my life

Joe Wright prostě umí. Na jeho filmech mě vždy baví zejména to, jak dokáže pracovat s atmosférou. Ať už to byla Pýcha a předsudek nebo třeba Pokání, všechny jeho počiny měly svou specifickou atmosféru, která skvěle kontrastovala se samotným příběhem filmu. Když si vezmu jak jsou natočeny scény v zasněženém lese, ve sluném Maroku/Španělsku, v městském prostředí Berlína... Paráda. U Hanny k tomu všemu Joe Wright přidal ještě to, o co se snažil už u Sólisty, a to vytvořit, do jisté míry, jak to v Hollywoodu jen je možné, jakýsi autorský film, se specifickým rukopisem, s jeho invencí. Proto se Hanna, podle traileru akční film, může někomu zdát pomalá či nudná, ale alespoň za mě, opak je pravdou. Děje se tady toho moc, v úžasných kulisách a ve skvělé atmosféře. S čistý svědomím za čtyři. I just missed your heart.

Jupijou-hou-hou další Piráti nám kina zaserou aneb dozrál čas na jednu z Jerryho dojných krav. Hned na začátku je třeba říct, že Na vlnách podivína je rozhodně lepší než Verbinskeho veledílo Na konci světa. Jelikož jsem ale předcházejícímu dílu dal minule krásnou jednu hvězdičku, nebylo to zase tak těžké. A tak i přes to, že Na vlnách podívína dávám nakonec hvězdy dvě, stále se jedná, v porovnání s Prokletím černé perly, o kardinální sračku, která má s původním snímkem společný snad jen název a skvělou postavu Deppa. I ten už ale ztrácí dech a neexceluje tak jako dřív. Naproti tomu solidním osvěžením je přítomnost Penélope Cruz, která zachraňuje co to jde. Sympatické taky je, že tentokrát se v ději dá sem tam i orientovat a má to "jen" 137 minut. Nevím jestli tomu pomohlo, že film psalo devět lidí (!!!), ale takový počet scénáristů zaručeně musí podkopat jakoukoli identitu snímku a potvrdilo se to i tady. Prostě týmově vybudovaná studiovka, zacílená na co největší počet střední populace, která funguje spíše pro svoje efekty a postavy než kvůli nějakého zajímavého a hodnotného děje. Všem co chtějí investovat dvě a půl hodiny radši doporučuju původní film, protože tohle za to vážně nestojí. Pár vtípků, pár scén a pár jinak zajímavých momentů je na 137 minut zatraceně málo. How is it we can never meet without you pointing something at me?

Příjemná jednohubka s lehkým noir nádechem, která sice Stanleyho neposouvá okamžitě do první ligy, ale na některých scénách (boxerský zápas, závěrečny "figurínový" souboj) jde vidět jeho cit pro záběr a inovativní postupy. Přeci-jen se ale nejedná o nějaký úžasný námět, ze kterého nebylo bylo možno vymáčknout nějak výrazně více. Hold Kubrick ač filmařský génius, který uměl napsat skvělý scénář, na výmýšlení příběhů moc nebyl. Vrahův polibek je tak pro mě nakonec "jen" sympatické a "zábavné stylistikýé cvičení"(Cival), které ale i přes svou kvalitu, ještě nemá ten Kubrickův pozdější nádech geniality. Za vidění ale určitě stojí. Tři a půl. Can't you get it, Vinny? To me you're just an old man. You smell bad.

No teda... Klobouk dolů, protože takhle dobře jsem se vážně už dlouho nebavil. Tucker & Dale vs. Evil totiž s naprostým přehledem paroduje všechny klišé moderního hororu a vytváří tak z téhle 89 minutové jednohubky naprosto ultimátní útok na bránici. Eli Craig navíc nesklouzává k trapným přestřeleným scénám, a drží úroveň příběhu na zcela normální úrovni. Film tak na diváka spíše jen tak mrká, i když někdy hodně okatě, ale nemá potřebu sám sebe shazovat, jak to dělají Hollywoodské parodie typu Scary Movie (i kdyź tenhle příměr se rozhodně moc nehodí). No nebýt slabší závěrečné dvacetiminutovky tak dám snad s klidem pět hvězd. Skvělý nápad s převrácenými archetypy, dobré zpracování, parádní humor... Čtyři hvězdy a maximální spokojenost. Škoda těch posledních pár minut, kdy scénář nevydržel to zběsilé tempo do konce. He's heavy for half a guy.

Když tak nad tím přemýšlím, nemám s Take Me Home Tonight vlastně ani žádný výrazný problém. Samozřejmě, že se tu opět, zase a znova, točí úplně základní Hollywoodský romantický koncept posledního dvacetiletí, ale v porovnání s konkurencí je to celé uděláno docela citlivě a nenásilně. Potěší pak i osmdesátkový feeling a hlavně soundtrack. Samozřejmě, že šlo vymyslet lepší děj, natočit lepší scény, s osmdesátkáma si více pohrát, no prostě to celé udělat lépe, ale když kouknu na současnou konkurenci tak nemám s třema hvězdičkama nakonec problém. Nostrils ready. We're doing this. Ok