Tuty

Jednička je čistě o autech, sličných slečnách, povedené nenáročné akci a tomu odpovídajících hercích. A funguje to. Všechny součástky do sebe zapadají a kouká se na to jako na obstojný balanc. Je zajímavé sjet postupně všechny díly série a uvědomit si, jak se mezi sebou liší (zejména první 4 mezi sebou a zároveň od ostatních, kde už auta a slečny jdou mírně stranou a filmy jsou trochu dospělejší) a přesto není žádný vyloženě trapnej. PS: Na Jordanu Brewster je vždycky krásnej pohled:)

Kdepak, pokud se odprostíme od fyzikálních zákonů, na sedmičku se kouká hodně dobře. Statham, The Rock a překvapivě i Russel se do filmu hodí náramně. Trochu přepálený úvod připominající PC střílečky mi nejdřív přišel prostě až moc na efekt, když ale člověk přistoupí na to, že scénář je triviálně jednoduchý a akce je prostě víc efektní, musí se bavit. Řekl bych, že dokonce královsky. Prvních 80 minut je bomba, Statham vs. Rock, (Rock povyšuje obecně Rychle a zběsile trochu vejš), vzpomínka na "Pouštní války", Diesel vs. Statham, Kurt Russel, reklama na pivo, zmiňovaná opravdu moc povedená honička v horách. Létající Lycan Hypersport mi kupodivu vůbec nevadil, prostě na film se do té doby díky neuvadající a přehledné akci dívá více než dobře. Pak už je akce bohužel tak nějak moc nudná (přestřelky mě moc nebraly) a splácaná do "all in one" závěru, kde to opět trochu povyšuje The Rock a jeho "eskamotérskej úprk" z nemocnice. O důstojné rozlučce s Paulem Walkerem už to bylo napsáno vic než dost a je fajn, že k ní došlo k na filmovém plátně... Pro mě stravitelnější a přímočařejší než RaZ6...

Interstellar vystřelil ke hvězdám především jeho audiovizuální vizionářský styl a emocionální příběh na pozadí. Tomu podle mě výrazně napomáhá famozní hudba a místy až dokumentaristicky vypadajicí kamera. S principy černých děr a cestování v čase si už pohrávalo mnoho sci-fi filmů a seriálů, ale žádný se na filmovém plátně ještě nikdy neodehrával tak působivě nalehávě a uvěřitelně jako v Interstellaru. Ta všední starost o rodinu, touha poskytnout sobě a dětem dostatek potravy, atmosféra jako z hluboké hospodářské krize let minulých a výhled na lepší zítřky vtáhne leckterého diváka rychle do děje. O to více udiveně poté sledujeme start lodi do vesmíru a to, co se děje v následujícich desítkách minut počínaje průletem skrz červí díru, pokračujíc návštěvou vodní planety (jednoduchá, ale fantastická scéna s vlnou tsunami), dechberoucími pohledy na rotující loď, návštěvou druhé planety provázející další a další komplikace a zklamáním v boji o loď. Tím vším (a nejen tím) nastaví Interstellar v kombinaci se zmiňovanou brilantní hudbou laťku hodně vysoko. Tak vysoko (na pozadí vnímáme stárnoucí populaci na Zemi), až se bojím, že by mohl svým závěrem, u některých méně otevřených diváků, zůstat film jaksi nepochopen... Viděno 2x, IMAX i 2D, 90%. Říkám si, co s hodnocením udělá domácí projekce...

Ačkoliv mě kdysi první shlédnutí ne zklamalo, ale svým mnohem epičtějším zpracováním donutilo více otevřít oči, zamyslet se nad celou koncepcí a snad i leccos lépe pochopit, dnes s Reloaded problém nemám. Po opětovném shlédnutí po letech mě ale přece jen zklamalo poskládání některých scén a způsob, jakým je divákovi hned v úvodu dáno jasně najevo, že tohle bude jiné než předtím (Neova schopnost létat jako Superman se bezpochyby měla projevit až v honičce na dálnici, kde naléhavě potřeboval Morpheus jeho pomoc, a ne bezúčelově v samotném úvodu pro méně otevřenější diváky). Ostatně samotná tomu přecházející úvodní schůze a zbytečně dlouhý úvod v Sionu mi trochu kazí dojem nad od té doby naprosto vynikající dechberoucí audiovizuální a technicky geniální podívanou korunovanou o vynikajícím způsobem nasnímanou dálniční honičku. Matrix Reloaded není dokonalý, není stejný jako první díl (z podstaty toho, co bylo o Matrixu a Ráji v původním snímku řečeno se film snad ani nemohl vydat příliš jiným směrem) a každý si v něm najde něco, co se mu líbit nebude, co třeba nepochopí apod. Ale, taky dostaneme vcelku uspokojující a šokující odpovědi o boji lidí proti strojům/ Matrixu (architekt a vědma) a k tomu parádní vizuál, choreografii a něco, co jsme jinde neviděli. Mě to stačilo, než začnete film odsuzovat, zamyslete se předtím, na jaký film a hlavně film o čem se to chcete/ nechcete dívat... 90%

Nevim jakou vizáž má uživatel "verbal", ale ta "prominentně neherecká teta" mi ve filmu ke spokojenosti nepřekážela ani svým zjevením, natož svým herectvím (jestli někdo očekával její nominaci na oscara za herecký výkon ve filmu o obživlých dinosaurech, je idiot) a naopak ve dvojici s Chrisem Prattem, který představuje asi nejzajímavější postavu filmu, jim to ve filmu celkem funguje, a to i přes český dabing, který se dle mého subjektivního názoru na poměry kvality stávající dabingové rychlokvašené produkce celkem povedl a ta neherecká tete semtam pronese i nejakou tu hlášku. Její "dva hnusní spratci" představují ve filmu tu klišoidní část scénáře (stejně jako celý námět), kterou ovšem divák musí překosnout, jak taky jinak chcete vyprávět takovýhle typ filmu. Odprostěte se, prosím, od nějaké tety a jejich spratků nespratků, samotného děje (máme v kleci zavřené v laboratoři vyrobené monstrum, které přes vysoká bezpečnostní opatření zaručeně nezdrhne) a dalších drobností. Na filmu vám to určitě vadit nebude, zábavná je totiž ta forma, akce, která neobsahuje třeba jen dvě tři větší akční sekvence, dávkování je po celou stopáž tak akorát a nakonec se vlk nažere a koza zůstane celá, snad...

Přiznám se, že o japonské verzi a obecně odlišné filmové stylizaci oproti americké jsem toho donedávna mnoho nevěděl. Jo, Amíci vždycky ve filmu stojí jako světovej policajt proti těm největším hrozbám a všechno ostatní je jen křoví (Armageddon, Drtivý dopad, Godzilla 1998, Den nezávislosti, 2012...). Poslední "americká" Gojira je trosku jiná a je to trochu vidět už na úvodních titulcích a úvodu filmu v Japonsku. Co mě samozřejmě jako neznalce "Gojira mytologie" překvapilo, je provázanost dopadu lidského pokroku vůči přírodě. Godzilla je prostě varováním člověka vůči jeho počínání ve 20. století, které navždy bude spojováno se dvěma světovými válkami, Hitlerem, vědeckým pokrokem a samozřejmě atomovkami. Vždyť to, že se obluda ve filmu živí bombami a radiaci cití na dálku jako kreslená postava Montyho Jacka z Rychlé roty, je symbolické. Teď by Amíci jestě mohli zfilmovat Rozumovy univerzální roboty (rozuměj R.U.R) Karla Čapka. Ten vlastně smýšlel podobně, varoval před nástupem techniky a vědeckým pokrokem, jen k tomu nepotřeboval nikdy žádný obludy jako Japonci, ale to je holt asi odlišným myšlením. Na filmu se mi líbilo spoustu momentů, ale vždycky jentak "napůl", prvotní vzestup M..o..t..o v Japonsku, vykolejení vlaku, prvotní zjevení Gojiry v záběru s M.o.t.o. Zvuková stránka věci je taky celkem fajn a ono lákání na neviděné je totiž lákáním taky napůl, protože toho zas tak málo nevidíme (přišery jsou vidět celé od začátku), problém je to, že je vše dávkováno v celkem pravidelných intervalech, filmu bych to i odpustil, pokud by samotný závěr byl velkolepější, akčnější a přímočařejší. No zkrátka, posledních 10 minut měl natočit Emmerich nebo Bay a byl bych spokojenej (stejnej postup bych volil i u Transformers, Bay jen na závěrečnou část filmu). Takhle je výsledek opět trochu napůl. 7/10

7/10. Nejvíc mě dostalo, jak chodili vězni po nocích s ostrahou do kina a pytlák s ředitelem věznice na lov, vlastně celková myšlenka "Odříkávaného chleba největší krajíc".

Za tři večery jsem postupně shlédnul North Videem nově nadabované filmy s hlasem Václava Faltuse a musím rozhodně nesouhlasit, že dabing je mezi novými nejslabší, naopak. Sedělo mi jak samotné obsazení, tak subjektivně stoupající kvalita Faltusova dabingu (těžko říct, jestli jsem si já zy tři večery více zvykl na to, že Funése nemluví Filipovský nebo samotný dabingový protagonista vylepšil svůj dabing, ale věřím, že B je správně). K filmu chci říct, že těží z kvalitního hereckého obsazení okolo Funése (zejména revizor Aldo Fabrizi), ten prakticky hraje spíše hodně povedenou vedlejší roli daňového hamouna, která se k němu hodí jako prdel na hrnec. První polovina filmu je fajn (představení hamouna Curta a naivního majitele krámku, který má problém s návštěvou daňového revizora suchara, jenž je příjemnej jako pondělní 7. hodina ranní - o té 6. ani nemluvě). Největší prostor k humoru je přítomen snahou majitele uplatit revizora soudobými ukazateli bohatství (televize a myslím lednička nebo pračka), cožpak o to, takovejch už bylo, jen to uměli lépe než Pezzella, který je posílal revizorovo zeťákovi, protože mu poradce dal omylem jinou adresu...). Nevyužitý mi přišel vztah mezi Pezzallovým synem a Topponiho dcerou, hràt Topponiho Funés, tady by se uplatnil možná ještě vice než v roli poradce... Celkově odsejpající a v televizi nevídaný film s geniálním francouzským komikem a obstojným nivodobým dabingem, tak to prostě je, při vzpomínce na dabingové pokusy Krampola a Lábuse se ježej chlupy na místech, o kterej jsem doteď nevěděl!

Po letech jsem si k Top Gunu sedl a shlédl film s dabingem z 90. let z TV Nova. Věřte nebo ne, existují nejméně 4 verze našeho dabingu!! Film je "efektovo" záležitostí a forma zde vítězí nad obsahem, ale čert to vem. Parádní hudba, slušné obsazení a přímočarý děj a kamera dělaji z filmu lehký nadprůměr i dnes. Navíc, kdo by nechtěl být jako Maverick, že?

Na Gremlins je nejlepší to, že tvůrci dokázali perfektně skloubit humor s tajemnou atmosférou. Celým filmem se nese poselství o tom, že co je cizí, je špatné. Od Volkswagenu až po Gremlins, máme tu zlou "Cruellu De Vile" jenž nesnáší zvířata (hlavně, přesto jako postava není dotažena do konce, kéž by ji Gremlini podpálili koudel), máme tu standardní křoví alias jeden nesmělý páreček mladých lidí, městského povaleče a ožralu, smolaře vynálezce, ale největší devízou je humor a nadsázka, kdy se film snaží Gremlins vykreslit jako cool příšerky, které Nás bude bavit sledovat. A ono to víceméně funguje dost dobře - viz. Gremlins a jejich "kalba" v baru, to je nejlepší scéna z celého filmu, navíc je poměrně obsáhlá a vůbec nenudí. Nejslabší jsou z dnešního pohledu triky, Gremlins místy vypadají jako z loutkového divadla, ale je to dobře skryto záběry v autě, posteli, vodě apod. Nejvíc mě nakrknul konec, je to strašný klišé!!! BU Bu Bu. JÁ VÁS VAROVAL! NEJSTE PŘIPRAVENI!! Aneb moralizování od Čínského prodejce prvního "Gremlina", který na začátku filmu vypadal tak, jako když neumí do 5, natož 10, počítat. Vlastně jestli se nepletu, název Gremlins je parafrází na cizáky, jenž používal místní pobuda pro Skopčáky...