papuchalk

Fincher mne mile překvapil! Většinu jeho dosavadních filmů jsem měl rád (až na klub rváčů ke kterému mám lehčí averzi) i když jsou to trháky pro širokou veřejnost a já mívám radši méně ambiciozní kusy. Že nyní natočí témeř klubový film, jsem vážně nečekal a za to u mne získal hodně bodů, protože vidím, že mu nejde v první řadě o peníze a slávu, ale taky o filmařinu. Vypadl z něj velmi stylově vybroušený film (což bylo typické právě pro 70. léta - pro dobu ve které se odehrává děj). Velmi dobrá kamera a střih, to je to první čeho si všimnu od prvních záběrů. Dále mě potěší výběr herců v čele s vynikajícím Ruffalem. Pouze Gyllenhaala jsem doposud v oblibě neměl, ale v tomto snímku je excelentní. O skutečném Zodiacovi jsem již předtím něco málo četl, a musím říct, že vybavenost fakty určitě pomůže ve vstřebávání informací, které jsou občas házeny na diváka trochu bezohledně- rychle, ve velkém množství, bez hlubšího vysvětlování. Fincher to zcela jistě točil pro diváky, kteří o Zodiacovi něco vědí, něco je na tom samotné zajímá, nebo tu dobu dokonce zažili (jako Fincher). Ostatní diváci mají nevýhodu a snadno získávají odůvodnění pro nízké hodnocení. Na Fincherovi je sympatické, že se toho nebojí a nedělá z toho velkofilm alá hollywood pro každého. Po titulcích jsem měl chuť přečíst si Graysmithovu knihu. Musím se na to někdy podívat znovu. ############## Při druhém shlédnutí jsem si dosyta vychutnal to "retro", strašně mě bavilo se na to koukat už jenom kvůli tomu jak to vypadá.

To první co jsem od Pythonů vůbec kdy viděl (někdy v roce 95). Nezapomenutelný zážitek, málem jsem u toho chcíp :) nevěřícně jsem koukal, jaká další absurdita se na obrazovce ještě objeví a i když už jsem čekal naprosto cokoliv, následující scéna mne pohřbila ještě hlouběji:D Žili jsme z toho tenkrát skoro do konce gymplu - hlášky, scénky, odkazy na vlašťovky, králíčky a tak dál. Kultovní film, jeden z mých nejoblíbenějších. Po celá léta jsem to považoval za nejsilnější Pythons film, ty ostatní mne tak nevzaly. Dnes již se u toho tak nebavím. A vůbec, celá tvorba Pythonů u mne propadla trochu v nemilost, nemůžu se na to už koukat. Jsou to totiž neskutečný HOVADINY :D

Že američani umí prznit historii ostatních zemí a národů, to víme, ale že zprasí i svoje vlastní dějiny, takovýmhle způsobem, to je přímo hamba. Navíc se jedná o celkem nedávnou událost, která je pro ně bolestná, trochu hanebná, a alespoň s úctou ke všem americkým obětem by na to neměli vůbec šahat! (pokud mmá být výsledek takováhle bezduchá přeheroizovaná ohňostrojová šou a oslava války jako něco krásného, zábavného) To mě přivádí na otázku, kdo rozhodl o tom, že Pearl Harbor bude točit Bay? Funguje v holyvůdu nějaká komise, která na to dohlíží? Nemůže se přeci kdejaký nýmant rozhodnout, že natočí třeba Hirošimu. Potom to dopadá takhle... Hrůza, hamba. Výsměch všem, kteří tam zahynuli. Bez jakékoliv úcty k obětem a k japonským válečníkům, bez respektu k historii, k faktům, splácaný romantický akčňák, který válku oslavuje v celé její zábavné kráse, místo toho, aby ji zobrazoval jako něco čeho se máme všichni vyvarovat (jako např Zachraňte vojína Ryana). Scénu samotného útoku, kterou zde vychvaluje hodně uživatelů, považuji za slaboduchou akci, s pramalou historickou výpovědí. Každý záběr je doslova přeplněn letadly, kličkujícími mezi loděmi, budovami a mezi sebou, na pětimetrovém prostoru. Japonci zas takoví sebevrazi nebyli..

O Cashovi jsem nevěděl nic, jeho písničky jsem dřív vůbec neznal, a proto jsem chtěl film vidět (kromě velkého zájmu o hudbu a o hudební filmy obecně). U obrazovky mne ale vpodstatě udržela jen velmi silná herecká dvojice, Phoenix a Whitherspoon, oba podali prvotřídní výkon! To se jen tak nevidí. Kvůli nim dvoum to stojí za to vidět! (Někde jsem četl, že oba herce si Cash vybral sám, připadali mu nejlepší a asi měl pravdu) Ale znovu to rozhodně vidět nechci. Film je straaaašně dlouhý, a nic moc se tam neděje. Ke konci už mi dost vadily ty odrhovačky (Ring of fajrrrr, ring of fajrrr) plné těch nejbanálnějších hudebních postupů, které vůbec existují. Myslím, že třeba basákům v té době šlo každý koncert o psychické zdraví! Celý večer dokolečka opakovat jednu basovou linku (tum, tum, tum, tu tu, tum, tum tum), to člověku nutně musí do hlavy udělat prázdnou díru. Jedna písnička jako druhá, dokolečka pořád to samý. Hrůůůůzáááá! Tuhle pokleslou hudební břečku hrál jeden z nejvlivnějších muzikantů 20 století? Jeho hudba přesahovala žánr country??? Zklamání. Dokoukal jsem to jen se sebezapřením a ty basový linky mi strašily v hlavě ještě pár dní... Všechny tři hvězdy jsou za oba herce, protože na filmu nic jiného za zmínku snad ani nestojí. Průměr

Samotné provedení filmu, zejména výtvarné a hudební je na plný počet hvězdiček. Kvůli tomu to stojí za to vidět! Vyprávění je ale příliš dlouhé, protkané spoustou malých odboček, a v mnoha případěch zbytečných. Výsledek - pár hezkých nápadů a scén, proloženo hlušinou. No a když chci zhodnotit obsah, musím přejít do osobní roviny. Amélii bych nikdy nechtěl za partnerku. Je dětinsky zaostalá, nevyrovnaná, nepřitažlivá. Sama neví co chce. ... Mánie okolo filmu ve mne tehdy budovala lehkou averzi. Morální a duchovní odkaz filmu taktéž vnímám rozporuplně (zasahovat do života lidí, kteří o to nestojí není správné) a nutí mne výrazně snížit hodnocení z počátečních pěti hvězdiček. Amélie je prostě nebezpečná a děsivá osoba, která si myslí, že pomáhá světu, a že vám dá rozhodně život dopořádku, je to přeci tak jednoduché. No, a po dvou hodinách už mi lezly na nervy všechny ty zapálený svíčičky, dopísky, vzkazíčky, fotečky, radůstky, barevnůstky, voňavůstky, zbytečnůstky... Prostě je to moc dlouhý!!! (jinak jsem romantik, domnívám se)

Těžko se to hodnotí. Najednu stranu to tak špatné nebylo, nadruhou je to fakt shit. Celkově to je hodně nevyvážené, střídají se dobré scény s horšími. Celou dobu váháte co si o tom myslet, když to nakonec za vás vyřeší scéna trojitého striptýzu matky s oběma dcerami (takže nakonec ten shit). Historicky vypovídající hodnotu to má pramalou. Tenkrát bylo všechno šedivé. Všechny budovy, lidi, auta. Nablejskaný moskviče v ulicích působí přímo rušivě. Koukněte na záběry z listopadu 89, co ti lidi nosili, jak se skutečně oblíkali! Takový spodní prádlo jaký maj při tom striptýzu fakt neexistovalo. Lidi ve filmu jsou načesaní, slušně a rozmanitě oblečení, pořádají večírky, souloží ostošest a mají se docela dobře. Nedostatek toaleťáku tedy vážně neřeší. Autentický pohled do doby minulé to není ani náhodou. Herecky to špatné není, ale místy také nevyvážené. Výraz paní cibulkové někdy neodpovídá situaci. A já nevěděl jestli to byl vtip, ironie, nebo mám být smutný? Nakonec nevím co je lepší, jestli tehle paskvil s občas dobrými scénami, nebo Pelíšky, které sice pohromadě drží daleko líp, ale nakonec jsou jen pohou povrchní zábavou (policajt se tam neobjeví ani jeden, žádná prohlídka bytu, žádný zatčení, kriminál, ztráta zaměstnání, žádná hrozba, jen celou dobu nevíme na co ti lidi od stolu nadávají, když se mají tak dobře). Zkátka, český film je na tom špatně.

Pro děti asi dobrý. Tam kde mělo být hodně, je zoufale málo a naopak. Celkově spíš podprůměr.

Oceňuji, že se v dnešní době počítačových efektů najde tvůrce snažící se zaujmout postavami a příběhem, tohle ale bylo málo. Na tak dlouhou stopáž prostě ani jedna z postav, ani příběh neměly potřebnou hloubku. Je to takové hodně dlouhé vyvařování z jednoho tématu. Prvních 45 minut se prakticky nic nestane. Ani jedna z postav se během filmu nemění. Sice Clint nejdřív tu holku trénovat nechce, a pak najednou chce, to ale nepovažuju za změnu, nýbrž za nejklišovatější kližku z hollywoodu. Dokonce i hlavní hrdinka zůstává stejná. Po "té události" je némlich stejná jako dřív. Dokoukal jsem to jako běžný dojemně končící film, kterých je asi tak milion. Rozhodně jsem u toho neseděl přikovaný s očekáváním, jak to asi dopadne. Průměrné hodnocení tomu sluší ještě moc krásně, když si vzpomenu na některé blbůstky: soupeřka v ringu tak výrazně porušující pravidla (má to mistryně světa zapotřebí?), úder do zadnice soupeřky (takovej fórek nebyl ani v Karate Kid), židle v rohu položená na bok (?, to ochrnutí šlo vymyslet líp..), Clint provádějící vraždu přímo v nemocnici (aniž by řešil strach z usvědčení, za vraždu je v usa i trest smrti. Ochrnutá si těžko vytáhne přístroje sama. Navíc ta injekce. Bude vyšetřování, otisky prstů, svědci atd atd. Clint bude první obviněný). Jestli to náhodou ještě někdy uvidím, hrozí snížení hodnocení. Doposud mi tento film unikal (spolu s Gran torino) a teď konečně vím proč. Na Gran torino se snad už ani nechci podívat, vím co mě asi čeká, a já to asi ani nechci. Vy všichni s pěti hvězdami, vzpomněli byste si na tenhle film za měsíc, kdyby v závěrečných titulcích nebyl napsaný Eastwood???! Pochybuju.

Asi jediný český film, kterému není co vytknout. Musím vyzdvihnout představitele dětských rolí, protože nepůsobí nijak rušivě, jako většina dětí v českých filmech, naopak, svým bezprostředním a neplánovaným hraním tento film povyšují na to nejlepší, co u nás kdy vzniklo. Obecná škola nastavila po revoluci vysokou laťku pro ostatní filmaře. A opravdu, v devadesátých letech vznikly i další vyjímečné české filmy (např. akumulátor, šeptej, knoflíkáři, černí baroni). Tenkrát naše filmy měly hlubokou duši, neopakovatelnou atmosféru, a jedinečný vtip. Bohužel, cca od roku 97 byla studnice vyčerpána a další počiny se jakoby chtěly podobat všem těm úspěšným filmům, a chtěly na tom schématu zbohatnout (jenže za co nejmíň práce a úsilí, což se projeví na kvalitě). Téměř veškeré další české filmy si vybíraly nějaké období z naší historie (jako OŠ) a pokoušely se ho malebně, s nostalgií popsat tak, aby se to líbilo uplně každému (jako OŠ). Největším nešvarem jsou ty rádoby antikomunistické, rádoby vtipné, a dosti povrchní filmy jako Pelíšky, Pupendo, Báječná léta atd. Novodobé filmy jako Štestí nebo Venkovský učitel, jsou proti OŠ už totální odpady, které nepřináší nic, co by kvalitní film měl mít. Dochází pouze k vyprazdňování našich peněženek... (tedy, mojí rozhodně ne)

Český film uznávám někam do roku 1997, po Šeptej a Knoflíkáře. Od té doby je všechno špatně. Černí baroni se naštěstí vejdou do té první kategorie, respektive potvrzují to moje rozdělení na kvalitní české filmy, a odpad. Knižní předlohu neznám a ani nepotřebuji. Film je plný zajímavých postav, s jejichž prototypy se potkávám dodnes. Podívám se znovu a rád.