Zemský ráj to napohled

Vztahové drama ke kterému má film nejblíže (jako komedie mně to moc nepřipadalo) ve mně nezanechalo tolik, kolik asi zanechat mělo. Film mapující dva významné roky v naší historii (68, 77) prostě nemá žádný vrchol a proti sociálnímu zřízení se zde bojuje trochu uměle. Prostor pro emoce režisérka Irena Pavlásková dává minimální a přesto, že opět výborně pracuje s herci, nedokázala mně příliš svoje postavy přiblížit a sympatie k nim zůstaly takové nejednoznačné až odcizené. Události sledujeme z pohledu Marty Hánové, jejích dvou dcer a také pěkné řádky milenců, včetně jejího bývalého manžela, kteří jí projdou nebo neprojdou postelí a milují ji bud opravdově nebo jen platonicky. Herci se do svých rolí položili zdatně a složité party zvládli se ctí a Cibulková s Etzlerem mě bavili ze všech nejvíc. Poté co však s koncem etapy šedesátých let postava žárlivého Etzlera z vyprávění zmizela, tak se už v příběhu neobjevila ( znovu se objevila až v samotném závěru) adekvátní náhrada za něj. Rozhánění oportunistických sil a rozvracečů komunistického režimu Pavlásková jakoby vložila do postav fízlů a "stbáků" hlídkujících za dveřmi disidentů a tohle se jí povedlo opravdu hodně a pokaždé, když se na scéně objevili zjednat si pořádek, tak měl film náboj (scéna zásahu proti chartistům v bytě patřila k těm zapamatováníhodným). Horší je to s filmem jako s celkem. Rozdrobnění do určitých fází mu neprospělo a aby vzniklo celistvější dílo musela by Pavlásková oželet některé postavy v příběhu. To však neudělala a tím ztížila orientaci v nich, protože postavy ve filmu představují skutečné osobnosti, které mají jen změněná jména, ale ne všechny jsem poznal. Atmosféra tehdejší doby je navozená tak napůl a opět mně přišla umělá a například nebýt určitých dobových kulis a "moderních" vymožeností, tak bych 70 léta skoro nepoznal, ale na druhé straně jsem je ani nezažil. Film je neukončený a konec s teatrální scénou před věznicí se naprosto minul emocionálnímu účinku. Pavlásková měla vždy potíže se závěry svých filmů a tady to jen potvrdila. Obraz tehdejší doby přenesla do filmové podoby jen o něco líp než tragický seriál Vyprávěj. Od ní bych čekal něco více znepokojivého a provokativního. Bylo to takové celé moc umělé. (03.01.2011)

Nudíme se, jen tak lelkujeme… Co si takhle zahrát na nevinné disidenty a zákeřné estébáky. Ta cukrová uhlazenost, jaksi dře; a to dost přes míru, že už sem ten skutečný realismus neměl šanci proniknout. A tím se Zemský ráj… řadí na roveň lechtivých snímků počátku 90-tých let. Odhodit stud a zábrany; a jde se na věc. Jen s tím rozdílem, že se děj odehrává za hlubokýho totáče, ale význam je prakticky totožný, stále jde jen o výplach pohlavního ústrojí. Sexy-hrátky s nahodilými milenci, pokoutně domlouvané mejdany, potažmo i pro nahodilé příchozí, nezávazné klábosení ….o závažným hovně na úrovni… Rozvracení republiky je tak nebezpečná činnost, ale mi se nezaleknem: zavřou --- pustit musí. Obávaní strážci socialismu, jsou víc k politování(lze to brát jako satiru), protože se postupem stávají spíše otroky toho svého nenarušitelného systému. (03.01.2011)

Celkem klasický film o době, na kterou dost lidí vzpomíná jako na "zlaté časy" (ale jen proto, že byli v té době mladí). Děj plyne logicky, po invazi a změně politické scény se samozřejmě musí vymýtit nebezpečné živly a ponížit jejich příbuzní, a tak rodina záškodnického herce, ač se od ní distancoval před dlouhou dobou, zažívá propad ve společenském žebříčku. Není tam moc popsána charta a její význam, ale pokud se chce člověk zasvětit do národních dějin, nesleduje film Ireny Pavláskové, to dá rozum :-). Pro mě film znamenal změnu k lepšímu po nástupu Ondřeje Vetchého, který neměl chybu: "Oni mě vždycky nejpozději 20. srpna zatknou, abych 21. nemohl páchat protistátní činnost..." Nebo konverzace mezi nově bývalým a současným partnerem Marty o županu a následně společném vaření, díky těmto scénám si troufám říct, že to za to stálo. (22.05.2010)

UPC My Prime - Filmy z doby komunismu mám rád, a to jsem z té doby zažil opravdu jen minimum. Toto zpracování v podání paní Pavláskové bylo bohužel slabé. Jestli to mělo být komediální drama, tak kde zůstal ten humor? No a co se té dramatické stránky týče, tak až na posledních 20 minut (kdy se to začalo sypat), jsem nezaznamenal silnější momenty. Hlavní protagonisté (ještě díky bohu za toto obsazení) prostě existovali a spíše to vypadalo, jako by komunismus byla hrozná pohodička. Koukám, že většina (55% na kontě) si také myslí, že tento film se známé české režisérce zkrátka nepovedl. 65% (25.07.2016)

Sympatickou Terezu Boučkovou čtu s velkou chutí. Dokáže pobavit svým zkratkovitým popisem událostí i suchým humorem. Také je pro ni typické že s jistou poťouchlostí neváhá vybalit poměrně velké intimity ze života známých osobností. Pobavil mě stylizovaný Havel v podání Ondry Vetchého i Martina Menšíková co by Olga. Dle knižní předlohy byl i věrně zachycen drahý papá Pavel Kohout s přítelkyní. V komentářích často zmiňovaný striptýz mě víc pobavil než pohoršil, žádný nevkus jsem nepozorovala, zaujalo mě především, pro koho byl páchán. :o) Tereza nepochybně trpěla, jak opuštěním a chladným přístupem slavného tatínka, tak i persekucí maminky a celé rodiny.. Pokud se s tím vypořádává psaním dobrých knížek a scénáři ke komediím, nedopouští se na českém obyvatelstvu ani na filmovém průmyslu žádné škody. Znám tvrdší kalibry, co potřebují ventilovat svou chorou duši před světovou veřejností a ještě to mají velice slušně zaplaceno. :o) Tereza Boučková: Indiánský běh, Žena z okolí Týru a Krok, sun, krok či shrnutí Rok kohouta. Doporučuji. Přepasírováním přes Irenu Pavláskovou vzniklo dílko spíše průměrné. (28.12.2014)