WolfR

Manželka ve třetím příběhu čte před spaním knihu "Pet Sematary", jejímž autor je Stephen King.

Společnost Paramount z důvodu absolutního neúspěchu 5. dílu váhala s natočením dalšího pokračování. Fanoušci se také domnívali, že pátým dílem vesmírná sága končí, ačkoliv to ve filmu naznačeno nebylo. Událostí, která výrazně přispěla ke konečnému rozhodnutí natočit šestý díl, bylo 25. výročí fenoménu Star Trek. Všichni cítili, že úspěšné pokračování by bylo důstojnou oslavou výročí, a současně by zmírnilo negativní dopad předchozího dílu.

Na konceptu šestého dílu pracovali Harve Bennett a David Loughery již během natáčení pátého filmu. Jejich původní scénář počítal s titulkem “Akademie Hvězdné flotily”. Film měl pojednávat o Kirkových (William Shatner) studiích a prvním setkání slavné posádky. Mladý Kirk (William Shatner) měl mít dle scénáře vážnou známost, která měla na konci filmu zemřít.

Námět příběhu se vybíral dlouho a pečlivě. Ke konečné verzi přispěl sám Leonard Nimoy, který navrhoval uzavření míru s Klingony, což se vztahovalo k aktuálním událostem té doby, totiž nedávnému konci studené války. Klingonská říše představuje určitou paralelu vztahu USA k Sovětskému svazu.

Když dalo studio Paramount na vědomí plán natočit další díl ságy, v tisku se dlouho spekulovalo, kdo bude režisérem. Spekulace hovořily o Shatnerovi, ale studio to kategoricky odmítlo, vzhledem k absolutnímu propadu pátého dílu. Kritika také zmiňovala stáří herců. Deforest Kelley (doktor McCoy) měl v době natáčení již sedmdesát let, James Doohan (Scotty) se již sedmdesátce blížil. Právě vysoký věk herců byl i později často předmětem vtipů, například v seriálu Simpsonovi (od r. 1989).

Herec Michael Dorn, známý jako poručík Worf z posádky Enterprise Nové Generace, si zde zahrál Worfova pradědečka. Představuje klingonského obhájce, který hájí Kirka (William Shatner) a Mccoye (DeForest Kelley) před klingonským soudním tribunálem.

Menší roli vězeňského dozorce v klingonském zajateckém táboře ztvárnil Rene Auberjonois, který byl o dva roky později vybrán pro roli Oda v seriálu Star Trek: Hluboký Vesmír Děvět (od r. 1993).

Natáčení málem ohrozila stávka. Leonard Nimoy a Nicholas Meyer se nedokázali s vedením Paramountu shodnout na konečném rozpočtu a počtu natáčecích dní. Paramount dokonce hrozil ukončením projektu, a tak Nimoy a Meyer přistoupili na určité kompromisy. Schválený rozpočet počítal s 26 milióny amerických dolarů, počet natáčecích dnů byl stanoven na 53. Překročen byl nakonec o dva dny.

Aby se ušetřilo, mnoho dekorací bylo převzato ze seriálu Star Trek: Nová Generace (od r. 1987). Ke scéně společné večeře s Klingony byla upravena konferenční místnost na Enterprise D.

Z Williamem Shatnerem se Christopher Plummer znal již z dřívějška, oba společně hráli v jednom divadle.

Herec Christopher Plummer, představitel klingonského generála Changa, je autorem nápadu, že jeho postava má ve filmu pleš.

Natáčení probíhalo pod časovým tlakem, protože ze začátku filmování ještě kompletní scénář nebyl hotov. Dekorace k plánované denní scéně se často připravovaly narychlo předešlou noc.

K výrobě speciálních efektů byla najata společnost Industrial Light a Magic, stejně jako u druhého, třetího a čtvrtého dílu.

V říjnu 1991 se konala předpremiéra, která dopadla úspěšně. Tři dny po jejím datu ale zemřel Gene Roddenberry, tvůrce Star Treku. Film je mu tedy věnován.

Star Trek IV: Cesta domů je jediným filmem ze série, ve kterém nikdo nezahynul.

Ve scéně, kde Čechov (Walter Koenig) hledá vojenskou základnu jaderných ponorek, byla pro větší autenticitu použita skrytá kamera. Zmatení policistů je tedy skutečné.

Leonard Nimoy byl angažován jako režisér tohoto pokračování velmi brzy, a to dokonce ještě dříve, než se třetí díl dostal do kin. Vedení společnosti Paramount bylo spokojeno s jeho režisérskou prací na na filmu Star Trek III: Hledání Spocka, takže dostal pro své představy a návrhy k snímku zcela volnou ruku.

Námětem filmu bylo oblíbené téma Star Treku, cestování v čase. Dlouho se zvažovalo, jak řádně odůvodnit nutnou cestu do 20. století. S nápadem na zápletku poté přišel samotný Leonard Nimoy.

Překážkou v natáčení byla náhlá smrt šéfa společnosti Paramount Charlese Bluhdorna, čímž se zpozdilo více projektů Paramountu. Leonard Nimoy spolu s Harveym Bennettem si dokázali naklonit i nové vedení, a tak práce mohla brzy pokračovat.

Trikové efekty opět zajišťovala společnost Industrial Light and Magic. Zobrazené velryby ve filmu jsou jen modely.