piranha

Hej, to byl tak luxusní závěr, že nechápu, proč si průběh toho filmu tak pokazili tou přehnanou metráží a strašnou nadsazeností. Jak mam jako obyčejnej divák věřit tomu, že se nějakej floutek poflakuje po státech, rozdává radost a všechno mu vychází? Zvláště jeho střet s aljašskou přírodou byl velice zábavnej. Stylem, kterej tam předváděl, by nepřežil jedinej den. S klidným srdcem namáčí sebe i pušku v řece, pohybuje se na neprošlapaných cestách neuvěřitelně rychlým tempem, střelbou od boku nějakým zázrakem skolí běžícího zajíce, navíc je borec bez čepice... (zřejmě už nastává léto a Aljašani přestávají cítit potřebu šetřit tělesným teplem). Navíc mam podezření, že se tu občas příliš spoléhalo na nádherný záběry přírody. Ale hudba byla skvělá a prostředí naprosto bezkonkurenční. Co můžu dělat, mam slabost pro Aljašku. Trošku víc soudnosti a byl to film na pět hvězdiček.

Ten film měl úžasnej nástup. Všechno, co se dá shrnout pod pojem Ciudad de México, podbarvený písničkou skvěle vyjadřující místní barvitost a temperament. Což mu z mýho pohledu přidalo tak půl hvězdičky. Líbilo se mi jak prostředí, tak mexický postavy v čele s Adrianou, tzn. Paulinou Gaitan. Všudypřítomná korupce, korupce a zase korupce, to byly realistický prvky. A pokud někdo tvrdí, že Cesar Ramos přehrával, nutí mě to ptát se, jestli už někdy viděl, jak se běžně chovají Mexičani. Na tom byly dost dobře vidět právě ty rozdíly, který odlišovaly „gringos“ od „mexicanos“. Nemůžeme prostě všechno soudit podle našich měřítek. Ale na druhou stranu musim říct, že takhle to dopadá, když chtějí Američani točit o Mexiku. Ne, fakt jim to nejde. Občas nějakej ten americkej akční prvek vloženej někam, kam se absolutně nehodil, veskrze pohádkovej konec se ke zbytku filmu taky příliš nehodil a celkově si myslim, že si ten námět zasloužil trošku lepší zpracování. Ale těším se, až přijde film, kde bude stokrát zpracovávaný téma překročení mexický hranice konečně na úrovni.

Tohle byl doslova omyl. Kdybych si to nespletla s jiným filmem, náhodou taky pojmenovaným Mamut, v životě bych se na to nekoukala. Protože ta kravina je z toho cítit na sto honů. Velká řvoucí příšera, neoriginálně zapomnětlivý otec a urážlivá dcera, agenti FBI tající „velkou federální záležitost“... Velmi trapné.

No, tak tohle mělo se třemi mušketýry společný pouze název.

Taková urputná snaha dojmout mě v první půlce lehce znechutila. No a v druhý půlce to „dodělali“ - to už byla stoprocentní slátanina.

Výborně, tentokrát si u mě Kubrick poněkud vylepšil reputaci. Nebyl to jeden z těch filmů, v nichž se zabíjejí masy anonymních komparzistů, ale naopak mě překvapivou silou vtáhnul do děje. Připadala jsem si jako jeden z vojáků, v otupělosti potlačeného pudu sebezáchovy, nekrytý před palbou nepřátel a čekající na kulku do vlastního těla. Pak jsem se účastnila „velice férového“ vojenského soudu, byla nespravedlivě obviněna a popravena. Ještě dlouho potom moje rozzuřená dušička létala kolem hlav odpovědných důstojníků a nejradši by jim vyklovala oči z důlků.

Doporučuju v průběhu filmu popíjet alkohol. Tak se stalo, že jsem v druhé půlce hlavní hrdinku naprosto pochopila a film se mi zdál možná lepší, než ve skutečnosti byl.

To, že se při sledování filmu dokážu věnovat ještě deseti dalším věcem, je vždycky špatný znamení... Akorát mě mezi všema těma stupiditama zaujalo, že tam použili asi všechna příjmení z mexický historie, že měli v pokoji na zdi plakát s Che Guevarou a že projížděli kolem revolučních nápisů bojujících za lidská práva. Zbytek byl dost hroznej.

Musím úplně souhlasit s některými komentáři tady. Ten film je jeden velký prostoj. Čekání na něco, co nepřichází a dokonce vůbec nepřijde.

Vzhledem k tomu, že jsem nedlouho předtím viděla Shutter Island, mám neodbytný pocit, že se filmy s Leonardem DiCapriem vzájemně vykrádají.