Rokle

Amanda není tak cute jako Rachel, Channing nedosahuje kvalit Ryana a hlavně Sparks recykluje už jednou viděný a mnohem lepší The Notebook. Ta chemie mezi ústřední dvojicí oproti Zápisníku moc nefunguje. Slabší průměr.

Spletitá detektivka od mistra napětí Romana Polanskiho. K tomu parádní hudba Jerryho Goldsmitha, který přidává svými tóny na dramatičnosti jednotlivých záběrů. A s otevřenou pusou jsem musel sledovat konec, jenž z pochopitelných důvodů nemohu nijak rozvádět.

Až s podivem zírám na neuvěřitelnou podobnost určitých scén se Shawshankem. Samozřejmě tím u mě nyní "Vykoupení" neklesá, nicméně je potřeba svědomitě přiznat, že tohle bylo natočeno o mnoho let dříve, takže ten, kdo opisoval je jasný :) Ale zpět k filmu... Ten se tváří opravdu chladně, postavy nám nejsou v detailu popsány, jenže tohle je zejména rekonstrukce útěku a v tom je neselhávající. Tempo je přímo neuvěřitelné, pořád víte, co kdo dělá a divák není po celou dobu nijak podveden falešnými kličkami. Záběr se sekyrkou - klobouk dolů v té době.

Zelená potvora (a není to Hulk) provádí šílenosti v tomhle naprosto ujetým filmu, kde vládne chaos a zmatek, ale rozhodně to má daleko ke komičnosti. Toho zeleného imaginárního kamaráda máte po pár minutách dost a jen budete přemýšlet, jak byste mu mohli fyzicky ublížit :)

Woody Allen vzal podobné téma ze svého předchozího snímku Match Point. Namísto krásné partnerky v podobě Scarlett obsadil bráchu a vyšperkoval situaci "co jsme ochotni pro prachy a lži udělat". Jen je pokaždé problém, že se to zvrtne. Všichni herci výborní (samozřejmě ta trojice má nejvíce prostoru), kolikrát jsem se v úvodní polovině ušklíbnul různým vtipným narážkám, pak už je to jen a jen thriller se vším všudy. Moc se mi líbil konec, který vybočoval z klasické thrillerové šablony.

Jak je to u těchto filmů s několika krátkými příběhy obvyklé, kolísavá úroveň jednotlivých epizod činí největší problém. Radši bych viděl několik z nich roztažených na delší časový úsek a pár jich úplně zrušil. Takhle čistý průměr.

Podobný typ filmu jako Před úsvitem/Před soumrakem a taky trošinku namícháno ze Ztraceno v překladu (ten je ovšem mnohem hlubší a kvalitnější). Příjemná jednohubka, která má za cíl povzbudit lidi, že si mají věřit a hlavně zkoušet nové příležitosti i za cenu neúspěchu. A taky není od věci připomenout, že můžete kdykoliv a kdekoliv potkat člověka, který vám i po krátké známosti přijde jako ten nejúžasnější protipól pod sluncem a rádi byste s ním strávili i více jak jeden den.

Dodnes je toto drama nesmírně napínavé a diváka drží po více jak dvě a půl hodiny v permanentním strachu o životy lidí v mrakodrapu. Ukázka toho, že určité filmy jsou nadčasové.

Díky závěru jsem z původní zamýšlené jedné hvězdičky zvýšil hodnocení na dvě. Hodinu otravná nuda s vyloženě upachtěnými fóry. Ano, na tomhle příkladu jde krásně ilustrovat rozdíl mezi Pixarem a rádoby vtipnýma animákama pro nejmenší.

Mám s tím obdobný problém jako u předchozího snímku Johna Hillcoata - The Proposition. Depresivní vyobrazení blízké budoucnosti zaslouží obdiv, Viggo i mladý Kodi hrají dobře, ovšem ta pomalost děje je opravdu na pováženou. Momenty, kdy se vzpomíná na manželku/matku, tak ty mi přímo vadily. Nepřinášely žádný silný náboj pro motivaci postav.