Mefistofelle

Vcelku zábavné, i když místy byly některé ty hlášky trochu trapné... a je škoda, že kamera byla tak děsná. Ale Freddy se jim docela povedl. Oceňuju amatérskou snahu, jako film od fanoušků pro fanoušky to docela funguje, ale zase takové veledílo to není.

Mnohými je tento díl považován za nejhorší, takže jsem asi vážně divná, když je mým nejoblíbenějším.. a to i přesto (nebo snad právě proto?), že je oproti těm ostatním značně infantilní :). Jen toho blba ušatýho - Jar Jara Binkse - si mohli odpustit. P.S.: Darth Maul je jeden z nejlepších záporáků co znám. A má pěkný kérky:).

Viděno v televizi s očekáváním nepříliš kvalitní zábavy. Musím ale s radostí říct, že moje očekávání se nenaplnila a May jsem si dokonale užila. Angela Bettis hraje jednu z nejdivnějších postav, jaké jsem kdy viděla - chvíli se rozpačitě usmívá a kouká do země, jindy zase umí pěkně kousat a nakonec zabíjí s naprosto vyšinutým a jakoby zasněným výrazem ve tváři. Slovo, které by tento psychedelický horor vystihovalo nejlépe, je samota - na May má její osamění takový efekt, že i když se snaží, je od začátku jasné, že se svým okolím nikdy nebude mít normální vztahy. Od začátku tedy víme, jak to musí nutně dopadnout, ovšem na škodu to není, protože sledovat May a její postupný pád do šílenství bylo opravdu fascinující. Co dodat? Snad jen, že 51%, které tomuto filmu uživatelé přidělili, mi opravdu nepřijde fér, tenhle film má na víc...

Bylo to zajímavé, divné a dobře natočené, ale bohužel mi to nestačilo. Děj se vyvíjí odnikud nikam a až příliš se zde spoléhá na to, že podivnost jednotlivých scén vás dostane natolik, že si toho nevšimnete. Což o to, vztahy mezi jednotlivými postavami a situace, ve kterých se ocitají, jsou prostě šílené a nic podobného se jen tak ve filmu nevidí, ale po čase jsem se na to tak aklimatizovala, že jsem očekávala spíš nějaký ten děj, který ovšem nepřišel.

Úvodní scéna, kde si děti hrají a dojde k nehodě, je velmi slibná, ale s ní vešekrá zábava bohužel končí. Zbytek je na můj vkus až moc nudný teenage slasher. Navíc, než se pořádně něco rozjede, strašně dlouho to trvá. A vrah? Když nebudeme brát v potaz to, že není ani trochu těžké přijít na to, kdo jím je, tak jeho počínání je dost zmatené. Prostě takový ňouma u kterého jsem každou chvíli čekala, že nejvíc se mu podaří zranit akorát tak sebe... a myslím, že takhle by to rozhodně být nemělo. Z vražd toho taky není moc vidět a pokud ano, tak jsou takové kečupové a celkově nic moc. Důvod proč vlastně dávám 2* je Jamie, která jediná umí aspoň trochu hrát a dost mě bavilo se na ní dívat.

Tomuhle snímku rozhodně nelze upřít originalita. Tygr prohánějící se po zabarikádovaném domě sice sám o sobě kdovíjaký strach nenahání, ale opravdu mě překvapilo, jak si s tím dokázali autoři pohrát tak, že i přesto se jednalo o docela kvalitní a napínavý zážitek. Proti námětu tedy nemám absolutně nic, horší už to ovšem je s herci a chováním jejich postav. Ani jeden ze sourozenců mi nebyl sympatický ani co by se za nehet vešlo a bylo mi celu dobu tak nějak jedno, jestli si na nich kočička smlsne nebo ne. Nehledě na to, že měli tolik šancí jak tygra vyřídit nebo aspoň zranit, že je prakticky nemožné, aby se jim to ani jednou nepovedlo... filmaři ale nejspíš nechtěli mít na triku rozzuřené milovníky zvířat. I tak ale mohu Burning Bright spíše doporučit, protože něco tak originálního si podle mě pozornost zaslouží.

Shlédnuto před pěti minutami, takže svůj zážitek popíšu pěkně začerstva. Insidious mě už dělší dobu lákal svým dobrým hodnocením. Poté, co jsem si přečetla pár komentářů zde, očekávala jsem něco naprosto převratného a dokonalého. Výsledek? Minimálně první polovina pro mě byla až na pár docela výživných lekacích scén víceméně nudná a i když se odehrávala v pěkném prostředí a s celkem dobrými herci, nedokázala jsem se zbavit dojmu, že mám před sebou jen další průměrnou a ničím nezajímavou duchařinu. Jak už jsem psala jinde a nejspíš to ještě napíšu mnohokrát, bouchající dveře a přemísťující se věci mě opravdu neděsí... vlastně ve mně nevyvolávají vůbec nic. A přesně takové to ze začátku je... K mé obrovské radosti to ovšem v tomto duchu po druhou polovinu nepokračuje. Rodiče postupně zjišťují, že kóma jejich syna a podivné věci, které se jim dějí, spolu tak trochu souvisí. A tak se děj začne ubírat poněkud jiným směrem, objevují se nové postavy (naštěstí, protože Patrick Wilson a Rose Byrne už na to přestali sami stačit) a atmosféra se stává temnější. A konec je zkrátka tak dobrý, úžasně natočený a napínavý, že jsem už zcela zapomněla na to, že první část filmu mě nudila, nechala jsem se vtáhnout a užívala si to až do konce. Inu, bylo to tedy nakonec opravdu velké překvapení a proto nemám problém dát 4*.

Zrovna kačeři mě nikdy moc nebavili, na druhou stranu to ale je čistě jen moje osobní záležitost vkusu a snížení hodnocení mi v tomto případě nepřijde vhodné.

The Hand That Feeds je jeden z mých nejoblíbenějších klipů NIN a to i přesto, že jejich hudbu z tohoto období považuju oproti těm předchozím za trochu slabší. Do modra laděné, trhavé záběry, dynamická hudba a charisma Trenta Reznora jsou zdánlivě vše, co si lze přát. Chybí mi v tom ovšem dekadence, na kterou jsem zvyklá z jiných klipů (Closer, Help Me I'm in Hell,..).

I taková zdánlivě normální věc jako je pes nakažený vzteklinou může být strašidelná. Věděl to King a věděl to Lewis Teague, který podle knižní předlohy natočil film. Rozjíždí se to docela pomalu a na můj vkus bylo v první polovině trochu moc zcela zbytečných scén, ale na druhou stranu - vybrat z Kingových knih to nejdůležitější je občas opravdu složité. Co musím ale rozhodně ocenit je způsob, jakým ten pes ve filmu působí. Není to žádný roztomilý plyšák a la Lassie, ale opravdu strašidelná bestie. Potkat takovou obludu na ulici, tak beru nohy na ramena a neohlížím se. Scény, kdy je matka s děckem zavřená v autě a Cujo se k nim snaží procpat skrze okénko, jsou velmi působivé. A konec je docela napínavý, takže se svým hodnocením jsem neváhala.