Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Akčný
  • Dobrodružný

Recenzie (5)

plagát

Deň pred krízou (2011) 

Opravdu špatně podané "svědectví" o tom, jak se velká makléřská společnost vypořádá s prasknutím hypotéční bubliny 2008. V komorním prostředí šablonovitě podaných burzovních "profesionálů" (čest výjimkám!) nejmenované společnosti nám technikou nevyřčených skutečností nad předávanými papíry záhadně každému okamžitě odhalujícími krutou pravdu probublávají skrze potravinový řetězec společnosti od roboticky neosobních zaměstnanců až po samotného velkého šéfa informace o tom, že je něco hodně špatně, a že je potřeba se k tomu nějak postavit. Rádoby thriller založený na přenášeném a protahovaném šoku ale nějak nefunguje. Alespoň na mě ne. Člověk si říká, že se to mohlo natočit i u nás na Barrandově a určitě by to nebylo o nic horší! Skoro to mohl napsat Kafka nebo Havel, ale já opravdu absurdnímu dramatu v podobě "strachu nevím z čeho" neholduju. Jestli chcete vidět, jak hodně špatný film to je, porovnejte ho s tematicky příbuzným, ovšem komplexním a po všech stránkách bohatším The Big Short (Sázka na nejistotu) a uděláte si obrázek sami. Jak o tom, co se tehdy dělo, tak o kvalitách obou opusů. Jediným silnějším momentem, kromě herecky výborného Kevina Spaceyho a Jeremy Ironse, je právě jejich diskuse u večeře v závěru filmu.

plagát

Sekretárka (2002) 

Velké překvapení. Nekonformní lehká S/M love story. Nenazval bych to ani dramatem, ani komedií. Nemyslím, že jsem tímto směrem ujetý, ale ten film je prostě dokonalý! Počínaje castingem a hereckými výkony Maggie Gyllenhaal a Jamese Spadera, přes zvuk, perfekcionistickou estetiku interiérů a detailů kamery, až po hnidopišsky přesný a vyladěný scénář a režii. Jestli něco dokáže zachytit podstatu neodbytných S/M pohnutek v nás v té nejpříjemnější podobě (a dobře vím, jak hloupě to zní), pak je to Sekretářka.

plagát

Na samotě u lesa (1976) 

Nezbytná encyklopedie nejúspěšnějších filmových replik, která ovšem nakonec zůstává jenom tím. Samozřejmostí jsou výborné herecké výkony celé řady velkých českých herců a hereček, ale příliš na verbální efekt protahované scény filmu ubližují, jakoby se geniální scénáristická dvojice bála nůžek. Nejvíce patrné je to při srovnání s menším (okolnostmi vzniku) a přesto větším bráškou-dvojčetem Vesničkou mou střediskovou, které scénáristický kalup pana Svěráka prospěl natolik, že jej na rozdíl od Samoty považuji za jeden z nejlepších českých filmů vůbec.

plagát

Prázdna kolíska (2010) 

Nenápadný počin, který k mému údivu nenese v perexu okřídlené "podle skutečné události", a přesto! Sice sugestivně, ale bez přehnaného patosu (dlužno podotknout, že ne díky scénáři, ale díky režii a hereckému provedení) podaný příběh velkého bezpráví. Skoro dokumentárně minimalistickou Emily Watsonovou známe z podobné pasivně odhodlané a obětavé role z von Trierova Prolomit vlny, jen je tentokrát díky scénáři a původu příběhu mnohem skutečnější. Režisér sice párkrát lavíroval na hraně mezi svědectvím a cajdákem, ale vždycky zůstal na té správné straně, právě díky bezchybné Emily. Dvě hvězdičky patří jí, jedna další navíc potom tématu a příběhu samotnému. Patřím k těm, kteří si myslí, že podobných filmů je naší ospalé společnosti třeba jako koze drbání. Paradoxně nejpatetičtěji působí česká varianta názvu, která nemá s původními Pomeranči a slunečnou září, jakož ani s příběhem samotným (jednalo se o děti od pěti do třinácti let), věru mnoho společného.

plagát

Počiatok (2010) 

Zářný příklad toho, jak scénář založený na naprosto nefunkční myšlence dokáže zničit dojem z celého filmu. Velmi dobrá vizuální stránka, vynikající hudba, která sama za sebe zaslouží pět hvězdiček, bondovské akční scény, a to všechno kvůli čemu? Aby nás přesvědčili, že vnuknout někomu myšlenku takovým způsobem, aby ji považoval za vlastní, je tak obtížné, že k tomu potřebujete několikanásobné vnoření do snů a k tomu ty nejlepší experty z oblasti "snové špionáže"? Ani jako obyčejně výborně hrající Leo nás nedokáže přesvědčit, že je to něco uvěřitelného. Snad proto se také víc soustředí na svou mnohem uvěřitelnější "nemoc z povolání". A tak se z pětihvězdičkového filmu stane průměrná podívaná, jejíž nesmyslný příběh se vám po týdnu vykouří z hlavy. Nevhodně přeložený, neurčitý název taky nepomáhá. Řekl bych, že takové 'Vnuknutí' by působilo mnohem výstižněji.