Puddle

Ne, není to dlouhé a spletité, kvůli vší chytrosti a kvůli tomu, že by všechny ty malé dílky tvořily nějakou úžasnou skládanku. Je to pouze rozbředlá sračka, která se snaží utvářet falešný dojem hloubky a umělecké hodnoty dlouhými zbytečnými pohledy postav (z nichž některé jsou vyloženě do počtu a vůbec ve filmu nemusely být), stupidně povrchními dialogy o tom, jak moc máme lásky, ale nemáme ji komu dát a v neposlední řadě zpomalenými záběry na déšť padajících žáb, které celému tomu nonsensu nasazují korunu. Myslím, že nějaký cit pro pro poetičnost ve mně je, rád hledám skryté významy, ale jaksi musím cítit, že to má pointu a není to všechno jen tak na oko... Jedna hvězdička za jakžtakž zábavnou první půlku, poté už to bylo naprosto k nesnesení.

Solidní drama neobyčejné syrovostí zpracované látky a se zaporákem, jehož duše je černější než jáma vykopaná uprostřed noci, která jistí setsakramentsky napínavý závěr.

Malá, malá, leč silně atmosferická předzvěst Nolanovy skutečné geniality.

Skvělá doctorovská parodie na hrátky s časem, navíc ve velmi věrných kulisách, s tíživou hudbou a vůbec dokonalou atmosférou starých epizod. Ke zhlédnutí zde http://www.youtube.com/watch?v=Do-wDPoC6GM.

Tak tohle byl určitě ten zatraceně nejlepší film o boxujících se kočkách, jaký jsem kdy viděl.

Soudný den, nadvláda ďábla, z outsidera novým mesiášem... Trochu silná slova na tak malý TV snímek. Čekal jsem hlavně vyšperkované filozofické dialogy o životě po životě, ale místo toho jen klišé z úst nesympatických postav, rozpočtově navíc zabalané do kabátu, jenž více připomíná houmlesáckou deku. Jediné, co stojí za zmínku jsou možná tak postavy posedlé ďáblem, z těch šel trochu strach, ale jinak hrůza hrůzoucí. Russell T. Davies by se měl jít vážně stydět do kouta...

Taková milá romantická momentka zamilovaného hereckého páru. Jen ta ženská vzhledově působí spíše jako nějaká zlomyslná bachařka, nežli něžná květinka, jakou bych si u ideálního filmového „poprvé“ představoval. Ke zhlédnutí zde http://www.youtube.com/watch?v=mTHzr8_wfK0&feature=player_embedded.

WTF? Tak na Jimbově místě bych si o Sarah Jane ani kolo neopřel. (tzn. Mia je pěkná, ale parta výrostků, násilí, chaos, zombiové? Nic z toho se nijak pořádně nekoná.)

Jakkoliv skvěle byla zápletka rozehrána a jakkkoliv autenticky toto právnicko-vězeňské drama působí (především zásluhou Bena Whishawa, který je prostě... neuvěřitelně uvěřitelný :-), tak o to víc mě mrzelo odbyté rozuzlení, kterému by nepochybně prospěl jeden díl navíc.

Sedmdesátky představující hranici mezi dvěma světy a excelentní John Simm (ta BAFTA měla být jeho!), který zuby nehty bojuje, ale zároveň pochybuje o tom, kam skutečně patří. A dívenka z televize, blikající žárovky, všechny ty dvojsmyslné věty... Lehce mysteriózní, místy až noirová atmosféra představuje mezi seriály skutečně něco skvostného a neviděného, což platí i o úchvatném zakončení, kde se potvrzuje stará pravda, že skončit se má v nejlepším.