Barghest

Tomu říkám příjemné překvapení, Hollywood stále ještě umí točit pohádky! Jen mi nejde do hlavy to nízké hodnocení a žehrání na účet páně Raimiho. Z posté viděné variace na téma "Jak snílek/outsaider ke štěstí přišel" udělal milou pohádku s kouzelnou "feel good" atmosférou. A navíc má dobré herce s Nicholasem Houltem v čele. Ten kluk má sakra talent a díky němu je Jack velký sympaťák. Jen mě mrzí ty (pochopitelné) ohledy na dětské diváctvo, takhle se musím spokojit jen s jednou rozlousknutou hlavou. Daly by se tu najít nějaké logické lapsy a dějová klišé, ale od hollywoodské fantasy pohádky přece originalitu nikdo nechce! P.S.: Palec nahoru za McGregorova generála s koulema a taky za jeho úžasnou černou zbroj.

Ano já vím, příběh s myšlenkou, jistá výpovědní hodnota, dobří herci, konec, co šlape po divákovu očekávání atd. Ale přes všechny ty klady na mě nejvíc otevírá chřtán k uzoufání přepálená délka a občasná nuda z ní plynoucí. P.S.: Palec nahoru za Michaela Shannona, toho chlapa není nikdy nikde dost. A taky za to, že Matthew McConaughey konečně zahodil masku nafoukaného playboye z plakátu a začal zúročovat svůj talent.

Nerdí orgasmus. Od vnitřními démony zmítaného Bruce Waynea až po žlutého Radioaktivního muže, Superman stále je tím nejzásadnějším hrdinou, s nímž to všechno začalo. Proto si víc než kdo jiný zaslouží film, který by z něj nedělal nechtěně směšnou figurku, Mirka Dušína v červených slipech, ale ukázal ho v pravém světle: jako mocnou bytost, která si dává Thora k snídani a Wolviemu by ohnula adamantium. Zack Snyder to zvládl. Dokázal vybalancovat mezi těžko zfilmovatelnými atributy Supermanova příběhu a moderním pojetím komiksu a otevřel dveře sérii s velkým potenciálem. Střídání atrově laděných pasáží a akce, která diváka zaráží hlouběji a hlouběji do sedačky, to vše podpořeno povedeným Zimmerovým soundtrackem, je nezvyklá kombinace, ale v Man of Steel funguje. Překvapením jsou pro mě perfektně uchopené flashbacky. Vydržela bych se dívat na tříhodinovou sondu do duše dospívajícího Clarka Kenta, pokud by se nesla v podobném duchu. Henry Cavill se pro tuhle roli skutečně narodil. Oživuje ikonického hrdinu svým charismatem, kamenným obličejem a neskutečnou muskulaturou a já si nedovedu představit lepší castingovou volbu. Superman díky němu konečně působí dojmem, že by mohl utrhnout Godzille hlavu a ani by při tom moc nezaťal bicáky. A my, nerdi ženského pohlaví, zažíváme dvojí extázi, kdykoliv se producíruje před kamerou v těsném nebo lépe v žádném úboru. Amy Adams byla překvapivá, ale velice chytrá volba na roli Lois Lane, která díky ní nepůsobí jen jako přívěsek na Supermanově krku, ale jako vnitřně silná žena, která má na to, aby byla oporou i mimozemšťanovi. Zbytek hereckého ansámblu je taktéž perfektní, od otců Costnera a Crowea, přes Lawrence Fishburnea až po Antje Traue. Co se Michaela Shannona týče, doufám, že role generála Zoda mu otevřela dveře k velkým rolím. Ten chlap je fantastickej a udělal ze Zoda Kal'Elovu reálnou hrozbu, jehož argumentům a motivaci divák porozumí a nemůže mu proto přát pomalou a bolestivou smrt. Ačkoliv by se na Man of Steel dalo najít dost chyb, jako celek je smetává ze stolu s razancí, s jakou Superman sundává nepřátelské objekty z oblohy. Zack Snyder si zaslouží převeliké uznání za to, že se nebál být invenční a zbourat pár supermaních pravidel. Palec nahoru za Zimmerův uhrančivý motiv, pomačkaný ksicht Michaela Shannona a každý záběr na Henryho bez svršků.

Seveřani opět nezklamali. Král z ostrova Bastøy je depresivní a drsná podívaná, která se umně vyvléká z divákova očekávání, s kapsářskou zručností z něj stíhá za běhu vydloubávat existenciální otázky a nutí ho utvořit si zase jednou vlastní názor. Mám trochu obavu, co je Stellan Skarsgård vlastně za člověka, protože tohle už snad ani nebylo hraný. Ten chlap je neskutečnej frajer.

Čekala jsem od Despicable me 2 průser, pročež mě film velmi mile překvapil, neboť dosahuje srovnatelných kvalit jako jednička. Největším tahákem jsou samozřejmě Mimoňové a trochu překvapivě i Gru, ze kterého se nám tu vyklubal sympatický týpek se srdcem a koulemi na správném místě. Sequelitida, spin-offitida a podobné choroby ve mně obvykle vyvolávají skepsi, ale po téhle zábavné jízdě se nemůžu dočkat mimoního first voice. Palec nahoru za krásně příšerný přízvuk Steva Carella, rozkošnou Agnes a hlavně Banana song!

Ucházející žánrová jednohubka, kterou sráží všudypřítomná klišé, nelogické jednání postav, šablonovité vyprávění, v němž se pár vzorců střídá co deset minut, a hlavně stupidní konec.

Tohle už není Pixar, to je jen Disney s lampičkou.

Zorro z Karibiku. Po tátovi mu zbylo jen Podivné dědictví, historky o Dravcích a smysl pro absurdní a groteskní humor, který ale dost často zůstává jen snahou o něj. Tenhle týpek ze Západu je docela fajn, ale škoda, že mu jde jen o prachy a jinak nemá moc co říct. Jo a mohl by mi někdo vysvětlit, co to sakra bylo s těmi králíky? Palec nahoru za perfektního Williama Fichtnera a Heleninu nabitou nožku. P.S.: Celou cestu domů jsem snila o chlapech z Proposition.

Tak tohle byl typický severský snímek v tom nejlepším slova smyslu. Vypráví drsný, dramatický příběh s depresivní atmosférou, civilními, ale dobrými herci a příjemnou, až lyricky naladěnou hudbou. Nepokouší se vidět černobíle nebo vynášet soudy. Namísto toho je realistický a objektivní a ač odhaluje vnitřní temnotu až na dřeň, přesto nepostrádá naději. Film se pro mě nakonec ukázal být velmi osobním, pročež nemůžu jít s hodnocením níž než na plných pět hvězd.

Ačkoliv jsem nakonec dostala úplně něco jiného, než jsem očekávala, stejně jsem byla velmi mile překvapená. Největším kladem filmu je velice zajímavý námět a pointa, která mě osobně příliš nešokovala, spíše do děje tak nějak přirozeně zapadla. Proto je škoda, že si tvůrci nedali větší práci se scénářem a nevyvarovali se občasných logických lapsů.