Barghest

Moc příjemné překvapení. Krásná animace, povedené gagy (zombie sex), sympatické postavy, exploze fantazie (scream cheese, vlkodlaci, sauna, telefon) a konečně badass Dracula dělají z Hotelu Transylvania velice zábavnou jízdu. Dokonce tak zábavnou, že bych se tam k nim hnedle nastěhovala. Jediným vážným nedostatkem je (aspoň pro mé rockerské choutky) diskofilácká hudba. Jo a tu záležitost s kontaktními čočkami znám na vlastní kůži. P.S.: Tak takhle vypadá muší frňák doopravdy!

Na norskou kriminálku je to překvapivě průměrné. Teda až na Stellana s tím jeho mrazivě drsným charismatem.

Občas se sice zadaří nějaký povedený vtípek (kyčelní náhrada) nebo působivá akce (rvačka na šinkansenu), ale jinak je to celé až nadprůměrně průměrné. Asijská kultura je mi blízká asi jako zkažený sýr diamantovým dolům v Africe, obzvláště ve filmu s takhle propracovanými a sympatickými postavami. Co sakra Wolvie vidí na tom šikmookém žehlicím prknu? A co se Silver Samuraie týče, ten nebyl využit, leč trestuhodně zneužit. Přidejme k tomu deus ex machina, logické nedostatky, stupidní dialogy, patos a klišé a vychází z toho pro Mangolda nepříliš lichotivý závěr. Hugh mu zachránil zadek, neboť je jediným, co stojí za pozornost a jen kvůli němu nepůjdu s hodnocením ještě níž.

Povedený pořad, který uměl navodit tajemnou atmošku už úvodní znělkou. Charismatický Jonathan Frakes si diváka povodil pěkně na provázku, napínal ho jako kotevní lano, aby mu pak vyrazil dech záverečným suma sumárum. Oproti tomu, co se občas ukázalo být skutečným příběhem, se scénáristi drželi ještě při zemi. V letech pubertálních tohle bylo mým večerníčkem a přiznávám, že jsem občas měla dost rozbouřenou fantazii a divoké spaní.

Depersonalizace je pěkná svině a život s ní je peklo na Zemi. Každej, kdo se s ní potkal, to moc dobře ví, a ti ostatní si to těžko dovedou představit. Tenhle film je důležitej už jen z toho důvodu, že o ní mluví. 7/10

Peter Weir natočil po Master & Commander další pravověrnou dobrodružnou podívanou a opět uspěl na celé čáře. Podařilo se mu natočit napínavý snímek s plnokrevnými, sympatickými postavami, kterým člověk prostě musí fandit. Každý jejich krok mě bolel s nimi, cítila jsem všechny ty kilometry s nimi, když měli žízeň, měla jsem ji taky, a když klesali na duchu, křičela jsem na ně, ať se to neopovažují vzdát. Palec nahoru za Gustafa Skarsgårda. Ten chlap je prostě frajer (asi to mají v rodině), veliký sympaťák a veliký talent. 9/10

Všechno to vrzání, nepříjemné zvuky, atmosféra hustá, že by se dala krájet, a divná domácí videa dávají tušit, že tohle nebude "feel good" podívaná, ale jen co se objeví (SPOILER ALERT...) Gene Simmons z jiného světa, byť jen na pár vteřin, začíná opravdová sranda. A po závěrečných titulcích mi nebylo zrovna příjemně po těle. 8/10

(Následující komentář může být lehce spoileroidní) Tři dny jsem ten film rozdýchávala. A dokázala jsem ho docenit teprve po druhé projekci. Aronofsky proměňuje původně pohádkový motiv v depresivní snímek o rozkladu jedné labilní duše, dost náročný na shlédnutí, a varuje před neopatrným nakládáním s nevědomými aspekty lidské psychiky. Některé scény doslova bolí, dokonce mohou připomenout Cronenbergovu Mouchu. Dokonalá symbióza obrazu, zvuku, hudby a ústřední postavy. Ačkoliv nemám Natalie Portman zrovna v oblibě, v roli neurotické baletky byla naprosto perfektní, beze zbytku uvěřitelná a zaslouženě oscarová. Clint Mansell vytváří za pomoci Čajkovského nezapomenutelný soundtrack, který povyšuje výsledný film a zdůrazňuje už tak depresivní podívanou. Projekce a latentní pudy jsou holt sviňa. Palec nahoru za tanec černé labutě, zhýralce Cassela a psychopatickou Winonu. 9/10

Henry Lee Hopper v tom filmu nemá co dělat. Jen to okouzlující a po herecké stránce skvělé Mie kazí, nemá jiskru, vypadá jako obyčejný, nezajímavý a neurotický zobák a navíc to mezi nimi vůbec nejiskří. Kamikadze kámoš s ním jen ztrácel čas. 6/10

Zpočátku jsem myslela že ten Tomíkův snaživý kukuč a příliš očividnou a křečovitou snahu o originální sci-fi nevydýchám. Jenže přes všechny nedostatky se Kosinskimu daří vzbudit v divácích zvědavost, takže jsou ochotni snést lecjaký laps, jen aby se dozvěděli, co na ně režisér šije. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že je trochu podrazil, protože konec sice vše objasní, ale na zadek prostě neposadí. Nevědomí působí trochu schizofrenním dojmem. Chvíli vzbuzuje naděje na sci-fi s velkým potenciálem a nějakou tou hloubkou, aby byly vytvořené příležitosti v příští scéně spáleny. Tom Cruise není příliš šťastná volba pro hlavní roli. Nejen že není sympatický (jestli vůbec někdy byl), ale sám se už nějaký ten rok pečlivě stará o to, aby ze sebe vytvořil vyčpělou, dětinskou figurku, hodnou posměchu a důležitou jako hovno uprostřed chodníku. Přesto všechno Nevědomí není úplně blbý film a ačkoliv není prost slabších míst, dějový twist mě zastihl nepřipravenou. Kvůli futuristickým hi-tech hračkám a dvěma vedlejším postavám nakonec zaokrouhluju hodnocení těm k lichotivějším číslům. Palec nahoru za bad-ass Nikolaje a bad-ass Morgana a všechna ta líbivá udělátka. 7/10