Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenzie (336)

plagát

Lost Highway (1997) 

Myslím, že jsme se s panem Lynchem kdesi dalece minuli...

plagát

A.I. Umelá inteligencia (2001) 

Látka je to dozajista pozoruhodná, ale Spielbergův styl mi k ní prostě tak úplně nesedí. A ten násilně přilepenej konec, kterej nejenže se k filmu nehodí, ale navíc ani nedává smysl, ten výslednej dojem ještě víc zabíjí. Nemá smysl lámat si hlavu s tím, jak by si s námětem poradil Kubrick, ale nemůžu se zbavit dojmu, že pod jeho taktovkou by z toho byla ještě větší pecka. Osmentík je ale excelentní, o tom žádná.

plagát

Paddington (2014) 

Milá rodinná jednohubka s roztomilým méďou. Nic víc, nic míň.

plagát

Ghoul (2015) 

Jaké příjemné překvapení! I když použít slovo příjemný v souvislosti s tímhle filmem není úplně na místě. Možná je to tím, že Ghoul je můj první found footage horor, ale podle mě to Jákl prostě zvládl. A to píšu jako člověk s neskrývanou averzí vůči současné české kinematografii. Přestože režisér používá provařené hororové postupy (hlasité zvuky, zúžené zorné pole, snížená viditelnost) a o logice postav by se dalo párkrát zapochybovat, dobrý dojem zůstává. Může za to hlavně tísnivá atmosféra a depresivní prostředí ukrajinského venkova. Stará samota uprostřed hlubokých lesů, holé stromy a šedivá mračna navozují perfektní dojem místa, kde by se člověk rozhodně nechtěl octnout. (Následuje mírný spoiler.) Konec přišel docela nečekaně a i když budí dojem, že film kvůli tomu zůstal neuzavřen, nemůžu se zbavit dojmu, že v tomhle případě je to jen dobře.

plagát

Láska na karí (2014) 

Mix Čokolády a Ratatouille. Hallström tahle feel good dramata prostě umí. Nemá smysl lámat si hlavu s tím, jak je pravděpodobné, že by se něco podobného odehrálo i ve skutečnosti, je to prostě taková soudobá pohádka se sympatickými postavami, úžasnou Helen, a záplavou neuvěřitelných kulinářských výtvorů. P.S.: Dívat se na to s plným žaludkem nepomáhá. Zkoušela jsem to a stejně jsem slintala jak bernardýn.

plagát

Ida (2013) 

Doufala jsem v silné poválečné drama, leč dostala jsem jen nudnou artovou manýru. Hlavní hrdinka mě strašně rozčilovala (Tupě zírá do prázdna, zpočátku neprojevuje emoce a není schopna odpovědět, když se jí někdo na něco ptá.), stejně tak rádoby neotřelá kamera. Pro někoho je to možná umění, když tři čtvrtě záběru tvoří holá zeď a kdesi dole se krčí pár dekapitovaných hlav, ve mě to spíš vyvolávalo nutkavou touhu žďuchnout kameramanovi do lokte. Nudný a k uzoufání roztahaný děj taky na dobrém pocitu nepřidá, jediné, co mě zaujalo, byla postava Idiny tety.

plagát

Pořád jsem to já (2014) 

Hodně silné a uvěřitelné drama o jedné hnusné chorobě, jehož největším kladem je po zásluze oscarový výkon Julianne Moore. Velkým překvapením pro mě byla Kristen Stewart, která dokázala, že když se zrovna netváří, jako by právě pojídala citrón, dá se na její herectví docela dobře koukat. Co ta holka musela za svůj život spolykat much...

plagát

Trabantom až na koniec sveta (2014) 

Překvapivě parádní feel good cestopis po česku s úžasnou atmosférou. Pohodářství, nadšení a trvrdohlavost posádky dvou trabantů, jednoho maluchu a stařičké jawy z dokumentu úplně sálá na všechny strany, takže se člověk nechá hrozně snadno strhnout. Vůbec nevadí, že o navštívených zemích se divák mnoho nedozví, příjemný komentář Davida Novotného navíc pár základních informací poskytne. Tohle je hlavně o tom, jak si parta bláznů plní jeden velký sen. Hned bych jela s nima.

plagát

Prvotný strach (1996) 

Celkem nadprůměrný trhiller s Gerem, který neurazí, a výtečným Nortonem, jehož nominace byla víc než zasloužená. Je proto škoda, že výsledku trochu podkopává nohy scénář. První zvrat se dá díky nadhozeným nápovědám odhalit hned zkraje, ten druhý, ačkoliv by na první pohled mohl udělat dojem, je divákovi předložen způsobem, který nedává moc smysl. Kvůli tomu působí konec trochu přitažený za vlasy. Prvotní strach rozhodně neurazí, ale taky zas tak moc nenadchne. P.S.: Udělat z amerického spisovatele Nathaniela Hawthornea Natálii je docela velkej trapas.

plagát

Veľká šestka (2014) 

Hyperaktivní, hravý animák, který nezapomíná ani na dospělé publikum. Díky Marvelu za to! O to více zamrzí schematický a předvídatelný děj, který se několikrát nepokrytě snaží citově vydírat, samotný závěr je potom tak trošku WTF. Hlavní záporák sice zaujme, ale jeho identita se dá odtušit už někde během první půlky filmu. Co se ale povedlo, je vymazlený vizuál a překvapivě příjemná stylizace, kombinující americké a japonské prvky. Hlavní nosnou silou filmu je samozřejmě Baymax. Je to sice taková animovaná variace na Groota, to ale nic nemění na tom, že je jednoduše BOŽÍ a zdaleka nejlepší postava z filmu. Ostatní jsou v podstatě jen komparz. Je to sice celkem odlišitelná banda, nikdo ale není vylíčen s takovou péčí jako ten milý marshmallák a nedokáže zdaleka tak zajmout (s výjimkou Freda). A to včetně hlavního hrdiny, což je nesympatický puberťák, který by občas zasloužil trochu profackovat. Animáky od Disneyho ale vždycky chtěly hlavně bavit a to se Velké šestce daří královsky. P.S.: Strážci Galaxie by mohli (nejen) u Disneyho vyučovat, jak má vypadat nesourodá, leč soudržná parta individuí.